Američtí konzervativci slaví den zbraní. Biden chce zakázat alespoň ty neidentifikovatelné

Nahrávám video

Majitelé zbraní si ve středu ve Spojených státech připomínají ústavní právo na jejich držení. Podle statistik vlastní v USA zbraň až 43 procent domácností. Každý den v zemi zemře následkem střelby v průměru přes sto lidí – za loňský rok jich bylo celkem 45 tisíc. Prezident Joe Biden připravuje legislativu, která má zakázat alespoň zbraně bez identifikačního čísla, naráží ale na vlivnou lobby.

Den zbraní, v originále Gun Appreciation Day, není oficiálním svátkem. Právo vlastnit zbraň oslavují 19. ledna konzervativní skupiny, které s touto myšlenkou přišly v roce 2013.

Tehdy reagovaly na zákonodárnou iniciativu někdejšího prezidenta Baracka Obamy. Ten usiloval o znovuzavedení přísných prověrek pro nové kupce zbraní poté, co ve Spojených státech došlo k několika masovým střelbám ve školách – například na základní škole Sandy Hook v Connecticutu dvacetiletý střelec zavraždil dvacet dětí a šest dospělých.

Zpřísnění prověrek ale neprošlo – jak připomíná zpravodaj ČT ve Spojených státech David Miřejovský, právě silné konzervativní skupiny se postavily proti takové legislativě. Mimo jiné šlo o vlivnou Národní střeleckou asociaci (NRA), která ve Washingtonu lobbuje za právo na držení zbraní.

Neidentifikovatelné zbraně

Biden myšlenku zpřísnění podmínek pro držení zbraní obnovil už ve své prezidentské kampani. Voliče tehdy lákal například tím, že poukazoval na to, že NRA jej vnímá jako politika, který často vystupuje a hlasuje proti zájmům zbraňové lobby. Podle Miřejovského tím mnoho voličů oslovil, ti ale nyní cítí velkou deziluzi.

Šéfovi Bílého domu vyčítají, že ve věci zatím neprojevil zásadní iniciativu, natož aby prosadil legislativu. „Biden se brání tím, že to není jednoduchá záležitost, že připravuje novou legislativu, kterou má představit v průběhu tohoto roku. Zároveň upozorňuje voliče, že i pokud by velice zásadně omezil prodej zbraní, tak například poloautomatických pušek už je mezi Američany tolik, že na kriminalitu to podle něj ještě dlouho nebude mít vliv,“ popisuje korespondent ČT.

Americký prezident hodlá ještě před letošními volbami do Kongresu, takzvanými midterms, předložit normu, která by zcela zakazovala takzvané „ghost guns“ neboli zbraně bez výrobního čísla.

„Ve Spojených státech je totiž možné si objednat přes internet takzvanou skládačku – zbraň, která přijde rozložená a člověk si ji může doma dodělat. Potřebuje na to určitý um, zručnost a nářadí, ale potom má plně funkční zbraň, která se od té, kterou si může koupit v obchodě, liší jen tím, že nemá žádné identifikační číslo,“ vysvětluje Miřejovský s tím, že neidentifikovatelné zbraně výrazně ztěžují policejní vyšetřování, jelikož je v podstatě nemožné vypátrat jejich původ a cestu na místo činu.

Statistiky střelby

V posledních letech v USA roste počet útoků střelnou zbraní, obětí i raněných. Jen v roce 2021 podle čerstvých statistik zemřelo střelnou zbraní téměř 45 tisíc lidí. Ve zhruba 24 tisících případech šlo o sebevraždy, i tak ale vraždy, zabití či nehody – kupříkladu vlivem neopatrné manipulace – stály život přes dvacet tisíc Američanů.

Statistiky FBI ukazují, že od počátku tisíciletí téměř soustavně stoupá počet prodaných zbraní. Nejvíce jich Američané pořídili v roce 2020 – takřka třiadvacet milionů. Loni se podle dostupných dat prodalo bezmála 19 milionů kusů.

Konzervativci Bidena za záměr zpřísňovat zákony kritizují a tvrdí, že demokraté pouze omezují práva „slušných majitelů zbraní a slušných střelců“, místo aby se Bidenova administrativa zaměřovala na potírání organizovaného zločinu, gangů a řešila zbraně držené ilegálně, doplňuje z Washingtonu David Miřejovský.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 34 mminutami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 37 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 14 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 17 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 23 hhodinami
Načítání...