Americký národní archiv zveřejnil tisíce dokumentů k atentátu na Kennedyho

Nahrávám video
Události ČT: Nové dokumenty k atentátu na JFK
Zdroj: ČT24

Americký Národní archiv zveřejnil přes třináct tisíc dokumentů týkajících se vraždy prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho v roce 1963. Další tisíce dokumentů ale zůstávají utajeny kvůli obavám z ohrožení národní bezpečnosti, uvedla agentura AFP. Přes tisíc dokumentů na stejné téma Národní archiv uvolnil i v loňském roce.

Národní archiv zveřejnil více než třináct tisíc dokumentů, jež se týkají atentátu na Kennedyho. Národní archiv zveřejňuje dokumenty průběžně na základě zákona z roku 1992, který mu to nařizuje. Zhruba jedenáct set dokumentů instituce zveřejnila už loni, jednalo se především o tajné telegramy nebo různá interní sdělení. Další dokumenty byly zveřejněny v roce 2017 za prezidenta Donalda Trumpa.

Podle agentury Reuters se neočekává, že by mezi zveřejněnými záznamy byl dokument, který by vyvolal nějakou senzaci. Podle deníku The Washington Post podstatná část nyní zveřejněných dokumentů patřila Ústřední zpravodajské službě (CIA) a mapovala například pohyb Leea Harveye Oswalda, který je považován za strůjce atentátu.

Podle sdělení Bílého domu tajné služby určily „omezený počet dokumentů“, u kterých bylo zveřejnění odloženo. Důvodem rozhodnutí je předejít škodám na „vojenské obraně, operacích tajných služeb, bezpečnostních sil či na zahraniční politice“. Podle agentury AFP se jedná o několik tisíc dokumentů. Podobné rozhodnutí učinil v roce 2017 i tehdejší prezident Trump. Další dokumenty by mohly být zveřejněny 30. června poté, co je prozkoumají tajné služby.

„CIA se domnívá, že byly zveřejněny všechny známé relevantní informace ohledně Oswalda. Zbývající (nezveřejněné) záznamy chrání jména zaměstnanců CIA, (její) zdroje, lokality a způsob práce,“ uvedl mluvčí tajné služby.

Podle Národního archivu bylo zpřístupněno veřejnosti zhruba 97 procent z pěti milionů stránek, které instituce o atentátu na Kennedyho uchovává. Jeden nově zveřejněný dokument přináší doposud utajené detaily, jak ještě před atentátem Oswald komunikoval se sovětskou ambasádou v Mexiku. Na odposlechu Sovětů se tehdy podílel úřad mexického prezidenta. 

Americký prezident Joe Biden určil nové datum k případnému zveřejnění dalších dokumentů na červen příštího roku. Historici a badatelé, kteří publikují knihy o této zásadní události moderních amerických dějin, tak budou žít další půlrok v očekávání, co v nich objeví.

Konspirační teorie kolem atentátu

Atentát na Kennedyho vyvolává už mnoho desetiletí konspirační teorie a spekulace. Vraždu zkoumala zvláštní vyšetřovací komise, kterou v prosinci 1963 ustavil Kennedyho nástupce Lyndon Johnson. Tato takzvaná Warrenova komise po deseti měsících dospěla v září 1964 k závěru, že strůjcem a pachatelem atentátu byl Lee Harvey Oswald, a to sám, bez jakéhokoli spolupachatele.

Zpráva Warrenovy komise narazila hned po zveřejnění na kritiku a nedůvěru, které přetrvávají dodnes. V polovině 70. let byla ustavena komise Sněmovny reprezentantů amerického Kongresu, která v roce 1979 připustila verzi více střelců, čímž podpořila teorie o spiknutí. Nakonec se ale možnost druhého střelce nepotvrdila a v roce 1988 bylo vyšetřování uzavřeno se stejným závěrem jako v roce 1964.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 4 mminutami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 2 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 4 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 6 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 8 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...