Alžběta II. procestovala svět. Na některých ceremoniích v rámci oslav ale chyběla

Nahrávám video

Britové pokračují v oslavách sedmdesáti let Alžběty II. na trůnu. Pětaosmdesát procent z nich se narodilo za její éry. Podle průzkumů více než čtyři pětiny Britů nejstarší panovnici v ostrovních dějinách chválí za její práci. Ovšem počet Britů, kteří chtějí zachovat konstituční monarchii, za posledních deset let klesl. Většina populace zřízení ale nadále podporuje. Tvář královny zná celý svět. I proto, že velkou část nejen bývalých britských držav navštívila.

Na první zahraniční cestě Alžběta II. ještě jako princezna doprovázela své královské rodiče do Afriky. „Já a moje rodina jsme vždy cítili, že jedním z našich nejdůležitějších úkolů je vyjadřovat při našich návštěvách v zámoří dobrou vůli naší země vůči přátelům v blízké i vzdálené cizině,“ prohlásila.

Ještě její otec Jiří VI. byl králem britského impéria, které se po druhé světové válce začalo rozpadat. I když postupně ubývá zemí, kde je Alžběta II. formálně hlavou státu, stále jde o území rozléhající se od Austrálie přes Evropu, Karibik až po severní Ameriku.

Jako hlava společenství Commonwealth, které má 54 členských zemí, procestovala přes 1,5 milionu kilometrů. „Stalo se mi, že jsem si nemohl vzpomenout na historické datum nebo jméno nějakého afrického hlavního města. Ona si vzpomněla jako první,“ přiblížil britský premiér Boris Johnson.

Setkání s Havlem

Austrálie na počest platinového jubilea přejmenovala po Alžbětě II. ostrov. Nyní už panovnice necestuje. Nadále je ale se zámořím ve styku pomocí videohovorů.

Ikonické bývaly návštěvy na královské jachtě Britannia. Jen čtyři měsíce po sametové revoluci přijala československého prezidenta Václava Havla. Jako první britský monarcha zavítala do Prahy a Brna. Do dějin se zapsala hlavně návštěvou Kremlu za éry prezidenta Borise Jelcina.

Mířila vždy tam, kde to britská diplomacie uznala za užitečné. „Královnina role je symbolická. Prostě dělá to, co jí vláda řekne,“ vysvětlil pedagog z Birminghamské univerzity Kehinde Andrews.

Po ruské invazi na Ukrajinu královská rodina útok odsoudila. Podle ostrovních médií ubytovala ukrajinské uprchlíky, stejně jako poskytla blíže neurčenou částku na humanitární pomoc.

Alžběta II. za svého panování absolvovala na 21 tisíc oficiálních akcí, navštívila přes stovku zemí. Po návratu do Británie jí podle pamětníků v soukromí nechyběl humor založený na setkání s mnoha premiéry a prezidenty. „Zjevně je dobrá v parodování a mohla v tom udělat i docela obstojnou kariéru, abych byl naprosto upřímný,“ řekl bývalý královský korespondent z The Sun Charles Rae.

Do britských dějin se zapsala jako nejdéle vládnoucí královna. I proto se na monolity ve Stonehenge při oslavách promítaly její fotografie.

Vývoj obliby konstituční monarchie

I přes popularitu Alžběty II. ale za posledních deset let poklesl podle průzkumů počet Britů, kteří chtějí zachovat konstituční monarchii – ze sedmdesáti tří procent na dvaašedesát. Stoupenců republiky je dvadvacet procent.

Konstituční monarchii chce nadále jen čtyřicet procent Britů ve věku od 18 až 24 let. V době oslav stoupenci republiky zaplatili billboardy, na kterých žádají, ať je z Alžběty II. Alžběta poslední. Několik demonstrantů z hnutí Extinction Rebellion se zase pokusilo narušit vojenskou přehlídku před palácem.

Panovnice při oslavách platinového jubilea chyběla na dostizích v Epsomu, vojenské přehlídce i v katedrále svatého Pavla. Její absence nenechává nikoho na pochybách, že monarchie i britská veřejnost se musí chystat na změny.

Abdikaci přesto ostrované podle expertů čekat nemají. „V této zemi to není tradicí. Prožívá to tak, že smysl pro povinnost znamená, že bude naplňovat úkoly monarchy, dokud toho bude schopna,“ vysvětlila historička královských studií z Winchesterské univerzity Elena Woodacreová.

Nástupce

Mnozí se už nyní ptají, jaký bude jako panovník princ Charles a jakou změnu to bude představovat pro britský národ a jeho společnou dlouhou cestu s královskou rodinou. Johna Tusu, který se narodil jako Jan Tůša ve Zlíně, uvedl do rytířského stavu. Tento bývalý ředitel rádia BBC World Service čeká krále s pověstí pesimisty, konzervativním kulturním vkusem, zato tvrdě pracujícího a oddaného koruně.

Královnino platinové jubileum připomínají i nové pamětní mince. Vůbec poprvé se samostatného portrétu dočkal princ William – na oslavu jeho blížících se čtyřicátých narozenin. „Po princi z Walesu bude budoucnost spočívat na princi Williamovi. Všichni víme, že veřejné mínění může být i nelaskavé,“ uvedl historik a autor knihy Královna Matthew Dennison. Jedno mají Charles i William společné, minimálně v délce panování Alžbětu II. nepřekonají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 1 hhodinou

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 14 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...