Společnost AVE CZ odvezla z Ostravy všechny kaly z lagun po chemičce Ostramo. Dodržela tak harmonogram, který jí přikazoval odvézt kaly do konce letošního roku. Skončila tak hlavní etapa sanace jedné z největších ekologických zátěží v Česku. Část kalů je nyní uložena v meziskladech, příští rok budou spáleny v Německu.
Laguny desítky let obtěžovaly obyvatele v okolí především zápachem. Nejhorší část je pryč, sanace lagun ale potrvá ještě roky. Je potřeba především vyčistit kontaminovanou zeminu. „Dokončili jsme vymístění stabilizovaných kalů z prostoru lagun. Poslední transport odsud odjel 19. prosince,“ řekl ředitel podniku Diamo Ludvík Kašpar. Dodal, že další kroky jsou v gesci ministerstva financí.
Projekt se podle ředitele potýkal s řadou komplikací už od roku 2003, kdy byl zahájen. „V tomto roce největší komplikace samozřejmě způsobila epidemie koronaviru a konec tlakové plynárny ve Vřesové, který donutil nás a především firmu AVE, která zajišťovala odtěžení kalů, k tomu, aby hledala jinou koncovku pro energetické využití kalů,“ řekl Kašpar.
Kaly dokázla využít jen plynárna ve Vřesové
Plynárna Sokolovské uhelné ve Vřesové byla jediným zařízením v Česku, které bylo schopno a ochotno upravené kaly z ostravských lagun přijmout a energeticky využít. Její provoz ale letos v srpnu skončil.
Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) uvedl v tiskové zprávě, že je rád, že se našlo jiné řešení a přes komplikace s ukončením provozu plynárny ve Vřesové se harmonogram daří naplňovat. „Nutné meziuschování kalů je podle dodavatele bezpečné a v souladu s platnou legislativou,“ uvedl ministr.
Kašpar řekl, že jedno skladovací místo je v jižních a jedno v severních Čechách. „Zbývá 12 tisíc tun. AVE má do roku 2022 termín tyto kaly zlikvidovat a budou se likvidovat energetickým využitím,“ řekl Kašpar.
Cementárny kaly nechtěly, skončí v Německu
Vedoucí provozu AVE CZ Martin Chyba předpokládá, že zbývající kaly se podaří spálit příští rok. Kvůli ukončení provozu plynárny ve Vřesové firma hledala v Česku jiné koncové zařízení pro likvidaci, vzhledem k velkému množství vápna v materiálu hlavně cementárny. „Bohužel jsme nebyli schopni se s cementárnami domluvit, aby tento odpad odebíraly,“ řekl Chyba. „Koncovka se podařila najít v Německu. Určitě se to prodraží,“ dodal.
Mluvčí Diama Jana Dronská uvedla, že smluvní částka za zakázku se proto po souhlasu dotčených institucí navýšila o 27,5 milionu korun. „Odvoz nadbilančních kalů tak vyjde celkem na 480 milionů korun,“ uvedla Dronská.
Diamo zajišťuje také čištění silně kontaminovaných vod z lagun. „Bude následovat doprůzkum, který bude spočívat v odvrtávání průzkumných vrtů, aby se zjistilo, v jakém rozsahu je kontaminace podloží, do jaké hloubky,“ řekl ředitel odštěpného závodu Odra Petr Kříž. Podnik pak lagunu zakryje fólií, aby zabránil pronikání dešťové vody do podloží a snížil zatížení čistírny lagunových vod.
Víc než stoletá historie skládky
Historie skládky sahá do roku 1888, kdy vídeňský průmyslník založil v Ostravě rafinerii minerálních olejů. Závod počítal se zpracováváním ropy z Haliče. Hlavním produktem byl petrolej na svícení. Později se rafinerie orientovala na výrobu leteckého benzinu a olejářskou výrobu, zejména mazacích složek pro motorové a turbinové oleje. I když továrna byla původně na periferii, s rozmachem Ostravy se ocitla ve středu městské zástavby, nedaleko domů a bytů. Mezitím se ze soukromé továrny stal státní podnik OSTRAMO.
V průběhu desetiletí vznikly v areálu tři velké skládky odpadů z rafinerie – laguny. V první vlně privatizace získal chemičku i se závazkem odstranit ekologické škody Vítězslav Vlček, který pokračoval v provozu regenerace olejů. Po katastrofálních povodních v roce 1997, které zasáhly i rafinerii, firma s velkými dluhy zkrachovala.
Po ukončení činnosti chemičky Ostramo převzal vzhledem k rozsahu a náročnosti likvidace lagun odpovědnost za jejich odstranění stát. Odtěžování začalo v roce 2004. Provázely ho problémy a v roce 2011, kdy bylo vytěženo na 200 tisíc tun kalů, se odtěžování zastavilo. Ukázalo se, že v lagunách bylo dalších 91 562 tun odpadu.
