Z malé obce se stal „Mekkou moderní architektury“. První zmínka o Zlíně je stará 700 let

Zlín si připomíná 700 let od první písemné zmínky o městě. Poprvé byl zmíněn 28. února 1322 v kupní smlouvě, kdy královna vdova Eliška Rejčka kupuje část panství, které zahrnovalo městečko Zlín. V hlavním sále zlínského zámku město vystavilo věrnou kopii uvedené listiny. Na pondělní večer připravilo i besedu s historiky a ve zlínském kostele svatého Filipa a Jakuba mši.

Zlín začínal jako malá, nepříliš významná obec na Moravě, ale zásluhou firmy Baťa se na začátku 20. století přeměnil v jedno z nejmodernějších českých měst, jehož výrobky si vydobyly slávu ve světě. Pak přišlo období komunismu a s ním také v roce 1949 změna jména na Gottwaldov – tak se město nazývalo 41 let, do ledna 1990. Po sametové revoluci se Zlín vrátil k původnímu názvu a stal se centrem nově vzniklého Zlínského kraje.

Město s necelými 75 tisíci obyvateli (před třiceti lety zde ale žilo o 10 tisíc lidí více) je průmyslově-podnikatelským centrem východní Moravy, k výrazným figurám patří kromě Tomáše Bati také třeba filmař Karel Zeman, který působil ve zlínských filmových ateliérech, atlet Emil Zátopek nebo rodačka architektka Eva Jiřičná.

Obyvatelé obce se živili pastevectvím

Město bylo poprvé zmíněno před 700 lety – 28. února 1322 – v kupní smlouvě, kterou královna vdova Eliška Rejčka kupovala část panství, jež zahrnovalo i Zlín.

Na město byl Zlín, jehož obyvatelé se živili převážně pastevectvím, povýšen v roce 1397 a jeho středověký rozvoj je spojen hlavně se šlechtickým rodem Tetourů. Postupně tam vznikl například městský soud a docházelo k rozšiřování práv místních obyvatel.

Vystřízlivění však přinesla třicetiletá válka, kdy byl region místem častých valašských povstání a vládnoucí Habsburkové na to v průběhu bojů i po uzavření vestfálského míru nezapomněli: po roce 1648 byl Zlín z větší poloviny zničen a několik měšťanů bylo popraveno.

Období opětovného vzestupu se vrátilo zhruba na začátku 19. století. V revolučním roce 1848 se pak Zlín zbavil poddanství, ale v květnu 1849 přišel ničivý požár, který rozvoj města na několik let zabrzdil. Přesto přibyly dobové novinky jako pošta nebo telegraf.

Založení první obuvnické dílny rodiny Baťů

Zlomovým datem v historii nejen města Zlína, ale i celého regionu, je rok 1894, kdy 21. září založil Antonín Baťa spolu se sourozenci Tomášem a Annou obuvnickou dílnu, z níž později vznikl světový gigant ve výrobě obuvi. Díky výjimečnému růstu a prosperitě firmy a vlivu Tomáše Bati se stal Zlín v meziválečném období moderním městským centrem, vynikající architektonickým stylem i životním tempem. K rozvoji přispělo i otevření železniční dráhy z Otrokovic do Vizovic v roce 1899.

Ve zvyšující se obuvnické konkurenci Baťovi pomohly velké zakázky pro rakousko-uherskou armádu během první světové války. Po prvních problematických poválečných letech začala baťovská éra definitivně rokem 1923, kdy se Tomáš Baťa stal starostou.

Prvorepubliková doba znamenala největší rozkvět Zlína, a to nejen finanční. Radikálně se změnila také tvář města. Díky spolupráci s renomovanými architekty typu Gahury, Karfíka nebo Corbussiera Zlín proslul specifickými baťovskými domky i dalšími originálními budovami.

Lesní hřbitov, mrakodrap, kino

Za zmínku stojí například výjimečný projekt lesního hřbitova, 21. budova řečená Mrakodrap, Velké kino, ve své době největší v Evropě, nebo filmové ateliéry na Kudlově. Zlín se bez nadsázky stal regionální metropolí a jedním z nejvýznamnějších měst Československa.

Doloženo řečí čísel: od roku 1921 do roku 1937 vzrostl počet obyvatel z necelých pěti tisíc na 37 tisíc. Průměrná mzda o polovinu převyšovala republikový průměr. V roce 1931 se v Baťových závodech vyrobilo na 35 milionů párů bot.

Rozmach nezastavila ani letecká tragédie, při níž Tomáš Baťa 12. července 1932 zahynul. V roce 1936 bylo zřízeno reálné gymnázium a ve stejném roce zahájil činnost reklamní ateliér firmy Baťa, což je považováno za začátek zlínských filmových ateliérů, které v 60. letech proslavily animované a trikové filmy Karla Zemana a Hermíny Týrlové. Zlín byl v té době nazýván „Mekkou moderní architektury“ či „Městem století“.

Přejmenování na Gottwaldov

Období prosperity uťala až německá okupace a následný nacistický teror. Tři poválečné roky se nesly ve znamení střetů obhájců baťovských tradic a k moci se deroucích komunistů. Komunisté zvítězili, a tak se měnil nejen každodenní život, ale i hlavní znaky města. Od 1. ledna 1949 byl Zlín na počest nového dělnického prezidenta přejmenován na Gottwaldov. Celosvětově proslulá firma Baťa nesla jméno Svit, ve Velkém kině probíhaly monstrprocesy s odpůrci režimu.

V roce 1946 bylo zřízeno Divadlo pracujících (dnes Městské divadlo) a Filharmonie pracujících (dnes Filharmonie Bohuslava Martinů).

Návrat k původnímu názvu, založení univerzity

Po sametové revoluci v roce 1989 se Zlín vrátil k původnímu názvu a 16. prosince 1989 přivítal Tomáše Baťu mladšího, dědice obuvnického impéria. V roce 1995 věnovali zlínskému muzeu cestovatelé Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund svůj cestovatelský archiv. V roce 2000 byla založena Univerzita Tomáše Bati a o rok později se město stalo metropolí nového Zlínského kraje, pod jehož správu spadají okresy Zlín, Vsetín, Uherské Hradiště a Kroměříž.

Ve městě se mimo jiné narodil zakladatel Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm Bohumír Jaroněk, folkový písničkář Wabi Daněk, americká podnikatelka Ivana Trumpová, britský spisovatel a dramatik Tom Stoppard, trojnásobný mistr světa v desetiboji Tomáš Dvořák nebo dostihový jezdec a trenér Josef Váňa, osminásobný vítěz Velké pardubické jako jezdec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Ve čtyřech obcích se volila nová zastupitelstva

Nové volby ve čtveřici tuzemských obcí přilákaly ve dvou z nich až polovinu voličů. V Úhercích na Lounsku měla kolem 15:00 odvoleno téměř polovina zapsaných voličů a v Lipníku na Mladoboleslavsku představovala k 16:00 volební účast 51 procent. Ve Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku přišlo až 70 procent voličů. Naproti tomu v Cekově na Rokycansku hlasovalo dosud asi čtyřicet ze 140 oprávněných voličů, tedy necelých 29 procent, řekla zapisovatelka volební komise. Volební místnosti se uzavřely ve 22:00.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Policie dopadla čtvrtou osobu podezřelou z teroru v Pardubicích. Soud ji poslal do vazby

Policie zadržela čtvrtou osobu podezřelou z účasti na teroristickém útoku v Pardubicích, je české státní příslušnosti. Okresní soud v Pardubicích ji odpoledne poslal do vazby. Zda jde o muže, nebo ženu, policie neuvedla. Zadržená osoba odmítla vinu a podala stížnost proti uvalení vazby. Policie po dalších podezřelých stále pátrá.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoHázení kamenů z mostu trápí obyvatele Barrandova

Házením kamenů či jiných předmětů z mostů na silnice nebo dálnice se často baví skupiny dětí či lidé pod vlivem návykových látek. S takovým nebezpečným případem se nyní potýkají na pražském Barrandově. „Když jdou děti ze školy pěšky, tak se samozřejmě musí podívat na most, jestli tam někdo nestojí a náhodou někoho nenapadne hodit kámen,“ popisuje obyvatel městské části Praha-Hlubočepy Lukáš Chmelař trable, jimž místní čelí. Na problém si stěžují několik let. Lávka sice vypadá jako běžný chodník, ale ve skutečnosti jde o únikovou cestu. Přes zákaz vstupu tu denně projdou desítky lidí. Zabránit jim v tom například plotem s brankou podle správce nejde.
27. 3. 2026

Vítězkou ankety Zlatý Ámos se stala Adéla Langerová ze Zlína

Titul Zlatý Ámos pro nejoblíbenějšího učitele či učitelku v Česku získala Adéla Langerová ze Základní školy Mikoláše Alše ve Zlíně. Dětský Ámos, kterého uděluje dětská porota, putuje k Miroslavu Holubovi ze Střední průmyslové školy chemické v Ostravě. Ceny v pátek organizátoři udělili v Kongresovém sále pražského hotelu Olšanka. Cenu Ámos sympaťák z internetového hlasování na webu ČT :D získal Václav Úbl ze Základní školy Blatnice na Plzeňsku.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

VideoSněhová královna tančí v Jihočeském divadle

Jihočeské divadlo se rozhodlo v tanečním představení převyprávět klasický pohádkový příběh Hanse Christiana Andersena. Inscenaci Sněhová královna vytvořili choreograf Paul Julius a hudební skladatel Jan Jirásek. Kombinuje klasický balet s dynamickými prvky moderního tance. Zůstává ale příběhem dívky Gerdy, která se vydává zachránit svého kamaráda Kaye poté, co jeho srdce zledovatělo.
27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026

Policie vyšetřuje útok zápalnými lahvemi na Ruský dům v Praze

Na budovu Ruského střediska vědy a kultury v pražských Dejvicích hodil někdo ve čtvrtek večer několik zápalných lahví. Policie o tom v pátek ráno informovala na síti X. Po pachateli pátrá, podezírá ho z trestného činu poškození cizí věci. Ministerstvo zahraničí odsoudilo násilné útoky na jakékoliv objekty. Marija Zacharovová – mluvčí diplomacie Ruské federace, jež na Ukrajině páchá válečné zločiny na denní bázi – útok označila za „barbarský akt“.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Někteří aktéři fotbalové korupční kauzy způsobili škodu přes deset milionů korun

Škoda v korupční fotbalové kauze týkající se sázek na zmanipulované zápasy přesahuje u některých obviněných deset milionů korun, sdělil náměstek olomouckého vrchního žalobce Radek Bartoš. Její rozsah se podle něj u jednotlivých obviněných liší. Výše škody se může podle žalobců ještě změnit s ohledem na úkony týkající se zahraničních sázkových kanceláří. V kauze je obviněno 32 lidí, čtyři jsou ve vazbě. Zásah policie iniciovala fotbalová asociace, její etická komise zahájila 47 disciplinárních řízení.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...