Tugendhat slaví pět let od znovuotevření, do vily se dostane jen zlomek zájemců

Funkcionalistický skvost Brna - vilu Tugendhat - navštívilo od jejího znovuotevření v roce 2012 přes 200 tisíc lidí. Předtím prošla rozsáhlou rekonstrukcí, během níž jí stavebníci vrátili podobu ze 30. let, aby se co nejvíce podoba objektu, který navrhnul architekt Ludwig Miese van der Rohe pro Gretu a Fritze Tugendhatovi a jejich děti.

Mnoho návštěvníků se ale do vily nedostane a na lístky se tak čeká. Vyšší zájem o její prohlídku se pojí se zapsáním vily na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Podle statistik Muzea města Brna stoupla trojnásobně, v roce 2001 ji navštívilo asi devět tisíc lidí, nyní se na prohlídku dostaví okolo 30 tisíc návštěvníků ročně. „Nemůžeme vyhovět všem, protože zájem čtyř až pětinásobně převyšuje poptávka nabídku,“ okomentovala situaci ředitelka vily spravované Muzeem města Brna Iveta Černá.

Nahrávám video
Vila Tugendhat je pro návštěvníky stále lákadlem
Zdroj: ČT24

Od zapsání na prestižní seznam oslavila vila loni v prosinci patnáct let. Jednou z podmínek, aby se stavba na seznam dostala, bylo přislíbení opravy financované z vlastních peněz. „UNESCO znamená nikoliv nějaký speciální finanční obnos, ale i zodpovědnost se o objekt pečlivě starat,“ vysvětlila už dříve Černá. 

Vila tak není dostupná veřejnosti v průběhu celého roku, ale každoročně je na jeden až dva týdny uzavřená. „Většinou se to děje v měsíci dubnu, objekt je veřejnosti nepřistupný a probíhají udržovací práce,“ uvedla ředitelka. Zatímco loni pracovníci opravovali spouštěcí okna, letos se zaměří zejména na vnější fasádu, která potřebuje nový nátěr.

Objektu se vrátila podoba z 30. let

Vilu si v letech 1929–1930 nechali postavit manželé Tugendhatovi, kteří v ní žili do roku 1938. Dům zabavili nacisté, zdevastovala jej Rudá armáda, po válce byl zestátněn a využíván jako taneční škola, dětské rehabilitační středisko a později po rekonstrukci v 80. letech 20. století jako reprezentativní objekt města uzavřený veřejnosti.

Velká rekonstrukce vily skončila před pěti lety, při ní stavitelé objektu vrátili podobu z 30. let minulého století. Při opravách bylo nutné odstranit nevhodné zásahy z 2. světové války a z druhé poloviny 20. století. 

Během oprav se stavebníci potýkali například s poškozenou kanalizací nebo prasklinami ve stěnách. Největší problémem ale bylo linoleum, které se jen dva měsíce po dokončení oprav se kvůli náporu návštěvníků zvlnilo a později objevily mokré skvrny na fasádě. „Otázkou bylo, zda bude preferovat alternativní technologii, nebo se držet těch původních. Věci vypdají jinak na papíře, jinak v realizaci a později v provozu,“ okomentoval problémy ředitel Národního památkového ústavu Brno Zdeněk Vácha. Cesta k obnově vily Tugendhat a jejímu zpřístupnění ale trvala víc než čtyřicet let.

Vila prožila nacismus i socialismus

Vila Tugendhat je považována za ikonické dílo moderní architektury a nejlépe dochovanou stavbu německého architekta Ludwiga Miese van der Rohe v Evropě. Její historie je od začátku spojena se sousední Löw-Beerovou rezidencí. K secesní budově patřil rozlehlý pozemek, jeho polovinu továrník Alfred Löw-Beer daroval své dceři Gretě, když se podruhé vdala za Fritze Tugendhata. Tehdy netušil, že v sousedství jeho domu vyroste funkcionalistický skvost.

Rodina v něm žila od jeho dokončení v roce 1930 až do května 1938, kdy před hrozbou války uprchli do Švýcarska a následně do Venezuely. Během nacistické okupace zůstala prázdná nejen vila Tugendhat. Sousední Löw-Beerovo sídlo zabavilo gestapo, které si v něm zřídilo své působiště. Rodina Löw-Beerů navíc doplatila na svůj židovský původ, druhou světovou válku téměř nikdo z nich nepřežil. Gestapu nakonec připadl i dům Tugendhatů.

Co za války nezabavili Němci, zničili sovětští vojáci při osvobozování Brna. A komunistický režim bývalé architektonické skvosty přebudoval pro potřeby lidu - v Löw-Beerově vile byla ubytovna pro studenty, vila Tugendhat sloužila jako rehabilitační středisko pro děti s vadami páteře.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Ve čtyřech obcích si lidé zvolili nová zastupitelstva

Lidé ze čtyř českých obcí si v sobotu zvolili nová místní zastupitelstva, která budou mít jisté fungování jen na půl roku. Druhý říjnový víkend se budou totiž konat obecní volby v celé republice. V sobotu se volební místnosti otevřely v Cekově na Rokycansku, Úhercích na Lounsku, Lipníku na Mladoboleslavsku a Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku. Hlasování se zúčastnilo 67 procent voličů.
08:25Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Ve čtyřech obcích se volila nová zastupitelstva

Nové volby ve čtveřici tuzemských obcí přilákaly ve dvou z nich až polovinu voličů. V Úhercích na Lounsku měla kolem 15:00 odvoleno téměř polovina zapsaných voličů a v Lipníku na Mladoboleslavsku představovala k 16:00 volební účast 51 procent. Ve Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku přišlo až 70 procent voličů. Naproti tomu v Cekově na Rokycansku hlasovalo dosud asi čtyřicet ze 140 oprávněných voličů, tedy necelých 29 procent, řekla zapisovatelka volební komise. Volební místnosti se uzavřely ve 22:00.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Policie dopadla čtvrtou osobu podezřelou z teroru v Pardubicích. Soud ji poslal do vazby

Policie zadržela čtvrtou osobu podezřelou z účasti na teroristickém útoku v Pardubicích, je české státní příslušnosti. Okresní soud v Pardubicích ji odpoledne poslal do vazby. Zda jde o muže, nebo ženu, policie neuvedla. Zadržená osoba odmítla vinu a podala stížnost proti uvalení vazby. Policie po dalších podezřelých stále pátrá.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoHázení kamenů z mostu trápí obyvatele Barrandova

Házením kamenů či jiných předmětů z mostů na silnice nebo dálnice se často baví skupiny dětí či lidé pod vlivem návykových látek. S takovým nebezpečným případem se nyní potýkají na pražském Barrandově. „Když jdou děti ze školy pěšky, tak se samozřejmě musí podívat na most, jestli tam někdo nestojí a náhodou někoho nenapadne hodit kámen,“ popisuje obyvatel městské části Praha-Hlubočepy Lukáš Chmelař trable, jimž místní čelí. Na problém si stěžují několik let. Lávka sice vypadá jako běžný chodník, ale ve skutečnosti jde o únikovou cestu. Přes zákaz vstupu tu denně projdou desítky lidí. Zabránit jim v tom například plotem s brankou podle správce nejde.
27. 3. 2026

Vítězkou ankety Zlatý Ámos se stala Adéla Langerová ze Zlína

Titul Zlatý Ámos pro nejoblíbenějšího učitele či učitelku v Česku získala Adéla Langerová ze Základní školy Mikoláše Alše ve Zlíně. Dětský Ámos, kterého uděluje dětská porota, putuje k Miroslavu Holubovi ze Střední průmyslové školy chemické v Ostravě. Ceny v pátek organizátoři udělili v Kongresovém sále pražského hotelu Olšanka. Cenu Ámos sympaťák z internetového hlasování na webu ČT :D získal Václav Úbl ze Základní školy Blatnice na Plzeňsku.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

VideoSněhová královna tančí v Jihočeském divadle

Jihočeské divadlo se rozhodlo v tanečním představení převyprávět klasický pohádkový příběh Hanse Christiana Andersena. Inscenaci Sněhová královna vytvořili choreograf Paul Julius a hudební skladatel Jan Jirásek. Kombinuje klasický balet s dynamickými prvky moderního tance. Zůstává ale příběhem dívky Gerdy, která se vydává zachránit svého kamaráda Kaye poté, co jeho srdce zledovatělo.
27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026

Policie vyšetřuje útok zápalnými lahvemi na Ruský dům v Praze

Na budovu Ruského střediska vědy a kultury v pražských Dejvicích hodil někdo ve čtvrtek večer několik zápalných lahví. Policie o tom v pátek ráno informovala na síti X. Po pachateli pátrá, podezírá ho z trestného činu poškození cizí věci. Ministerstvo zahraničí odsoudilo násilné útoky na jakékoliv objekty. Marija Zacharovová – mluvčí diplomacie Ruské federace, jež na Ukrajině páchá válečné zločiny na denní bázi – útok označila za „barbarský akt“.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...