Třeboň podle archeologů možná vznikla jinde, než kde je dnes historické centrum

Nahrávám video
Události: Archeologický průzkum třeboňského kostela
Zdroj: ČT24

Oprava kostela u Třeboně by mohla pomoci upřesnit historii města. Výkopy, které mají odvlhčit zdi, prozkoumávají archeologové a speleologové. Chtějí potvrdit, že kostel je o dvě stě let starší, než se předpokládá, a byl původním centrem města. Takové výzkumy pomáhají podle archeologa Marka Pešky zaplňovat bílá místa v historii měst a obcí.

Pohřební kóje rodu Schwarzenbergů pod kostelem svatého Jiljí u rybníka Svět za Třeboní speleologové objevili náhodou díky opravám. Předpokládali, že už jsou zasypané. Třicet let je nikdo neotevřel, teď do nich nahlédli. „Prostora je klenutá. Dřevo, co je vidět dole, není rakev, to jsou zbytky dřevěné konstrukce, když tu kóji zazdívali po vyndání rakve,“ popsal speleolog Stanislav Řehák. Před sto padesáti lety rakve Schwarzenbergové přesunuli do nedaleké nové větší hrobky.

V důležitý objev doufají i archeologové. Díky sanaci mokrých zdí se mohou podívat až pod základy a potvrdit, že kostel je o dvě stě let starší, než se předpokládá, a byl původním centrem města. „Uvidíme, třeba se nám ukáže nějaká starší část, vrstvy a podobně,“ poznamenal archeolog Muzea Jindřichohradecka Jan Kocina. „Fragmenty keramiky nám dokládají, že v okolí kostela existovalo osídlení už ve třináctém století,“ dodal.

Dva kostely stejného jména

To by znamenalo, že Třeboň vznikla na úplně jiném místě, než má dnes historické centrum. A vysvětlilo by to i staletou záhadu, proč jsou tam tak blízko sebe dva kostely zasvěcené stejnému patronovi. Jeden kostel svatého Jiljí je u břehu rybníka Svět, druhý kostel svatého Jiljí jen o kilometr a půl dál, v centru města.

Právě do těchto míst se mohli podle archeologů lidé z původního osídlení Třeboně přesunout, například kvůli obchodní stezce, jen si postavili nový a větší kostel. Výzkum potrvá ještě zhruba rok.

Bílá místa v historii měst

Objevy z archeologických výzkumů mohou odhalit nové informace o minulosti měst, které jsou v rozporu s dosavadními poznatky a písemnými prameny. Tyto objevy mohou posunout datování založení měst, odhalit dřívější osídlení nebo objevit dosud neznámé stavby či události. Z období do patnáctého století se totiž dochovalo jen málo písemných zmínek. 

„Pro nejstarší období se nám nedostává potřebných písemných pramenů a jsme většinou odkázáni na útržkovité informace v listinách. Zejména pro počátky našich měst a vesnic máme obecně velký nedostatek písemných pramenů a je zde mnoho bílých míst,“ vysvětlil ředitel společnosti Archaia Brno Marek Peška.

V současnosti je podle něj jedinou metodou, jak tato místa zaplnit, středověká archeologie. „Někdy nám historii toho či onoho místa jen upřesní. Když máme štěstí, odhalí nám jeho počátky a další vývoj ve zcela novém světle,“ řekl Peška. Samotnou historii ale podle něj archeologie měnit nemůže, může ovšem nechat nahlédnout více do dávné minulosti.

Nové objevy se týkají zejména nejstarších, převážně neznámých základů kostelů či klášterů, zástavby měst, vesnic a hradů. „Nejde jen o dataci, která může posunout počátky některých sídel i o staletí, ale i formu, která bývá často překvapivě primitivnější, než by si většina z nás pomyslela,“ poznamenal Peška.

Nahrávám video
Události v regionech: Archeologický průzkum v centru Brna
Zdroj: ČT24

Archeologický výzkum v centru Brna

Dobrými příklady jsou podle archeologa zejména nejstarší měšťanské domy z dřeva a hlíny. Zmínil objev brněnské měšťanské zástavby ze třináctého a čtrnáctého století ve Veselé ulici, kde archeologové provádějí výzkum na staveništi Janáčkova kulturního centra.

Prostor se nacházel v blízkosti městských hradeb, zámožní měšťané v těchto místech zájem o bydlení neměli. Většina středověkých domů byla postavená právě ze dřeva a hlíny, později přibývaly zděné části, které často sloužily jako nadzemní sklepy.

„Díky tomu, že zámožnější měšťané neměli zájem v této části města stavět výstavnější sídla, se nám tu otvírá pohled do poměrně unikátních vrstev z nejstaršího období středověkého Brna,“ vysvětlil Peška. „Ta zástavba se tady vršila v podstatě až do současnosti. Pokud nebyly zničeny nějakou jinou stavbou. Právě tady je ta situace jedinečná, že zničené nebyly,“ doplnil archeolog Aleš Navrátil.

Základy kostela nebo městské hradby

Archeologové z Vysočiny mají podle Pešky zajímavé nálezy z Třebíče, které počátky města posouvají do počátku dvanáctého století. Nálezy obdobného významu, i když o něco mladší, jsou z Velkého Meziříčí. Pozůstatky nejstaršího městského opevnění objevili archeologové při rekonstrukci parku v Havlíčkově Brodě. Město je sice hradbami protknuté, ale ty jsou až z pozdější doby. Nový objev tak pozměnil mapy středověkého města.

Archeologové z Muzea Českého ráje v Turnově objevili pozůstatky gotického kostela svaté Alžběty ze třináctého století, nejstarší zděné stavby v Jilemnici a kosterní pozůstatky Valdštejnů, kteří vládli na jilemnickém panství ve čtrnáctém století. Výzkum posunul o sto let představy historiků o životě ve městě, předchází první písemnou zmínku z roku 1350. V Jilemnici se podle výzkumu žilo už v polovině třináctého století.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Ve čtyřech obcích se volila nová zastupitelstva

Nové volby ve čtveřici tuzemských obcí přilákaly ve dvou z nich až polovinu voličů. V Úhercích na Lounsku měla kolem 15:00 odvoleno téměř polovina zapsaných voličů a v Lipníku na Mladoboleslavsku představovala k 16:00 volební účast 51 procent. Ve Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku přišlo až 70 procent voličů. Naproti tomu v Cekově na Rokycansku hlasovalo dosud asi čtyřicet ze 140 oprávněných voličů, tedy necelých 29 procent, řekla zapisovatelka volební komise. Volební místnosti se uzavřely ve 22:00.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Policie dopadla čtvrtou osobu podezřelou z teroru v Pardubicích. Soud ji poslal do vazby

Policie zadržela čtvrtou osobu podezřelou z účasti na teroristickém útoku v Pardubicích, je české státní příslušnosti. Okresní soud v Pardubicích ji odpoledne poslal do vazby. Zda jde o muže, nebo ženu, policie neuvedla. Zadržená osoba odmítla vinu a podala stížnost proti uvalení vazby. Policie po dalších podezřelých stále pátrá.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoHázení kamenů z mostu trápí obyvatele Barrandova

Házením kamenů či jiných předmětů z mostů na silnice nebo dálnice se často baví skupiny dětí či lidé pod vlivem návykových látek. S takovým nebezpečným případem se nyní potýkají na pražském Barrandově. „Když jdou děti ze školy pěšky, tak se samozřejmě musí podívat na most, jestli tam někdo nestojí a náhodou někoho nenapadne hodit kámen,“ popisuje obyvatel městské části Praha-Hlubočepy Lukáš Chmelař trable, jimž místní čelí. Na problém si stěžují několik let. Lávka sice vypadá jako běžný chodník, ale ve skutečnosti jde o únikovou cestu. Přes zákaz vstupu tu denně projdou desítky lidí. Zabránit jim v tom například plotem s brankou podle správce nejde.
27. 3. 2026

Vítězkou ankety Zlatý Ámos se stala Adéla Langerová ze Zlína

Titul Zlatý Ámos pro nejoblíbenějšího učitele či učitelku v Česku získala Adéla Langerová ze Základní školy Mikoláše Alše ve Zlíně. Dětský Ámos, kterého uděluje dětská porota, putuje k Miroslavu Holubovi ze Střední průmyslové školy chemické v Ostravě. Ceny v pátek organizátoři udělili v Kongresovém sále pražského hotelu Olšanka. Cenu Ámos sympaťák z internetového hlasování na webu ČT :D získal Václav Úbl ze Základní školy Blatnice na Plzeňsku.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

VideoSněhová královna tančí v Jihočeském divadle

Jihočeské divadlo se rozhodlo v tanečním představení převyprávět klasický pohádkový příběh Hanse Christiana Andersena. Inscenaci Sněhová královna vytvořili choreograf Paul Julius a hudební skladatel Jan Jirásek. Kombinuje klasický balet s dynamickými prvky moderního tance. Zůstává ale příběhem dívky Gerdy, která se vydává zachránit svého kamaráda Kaye poté, co jeho srdce zledovatělo.
27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026

Policie vyšetřuje útok zápalnými lahvemi na Ruský dům v Praze

Na budovu Ruského střediska vědy a kultury v pražských Dejvicích hodil někdo ve čtvrtek večer několik zápalných lahví. Policie o tom v pátek ráno informovala na síti X. Po pachateli pátrá, podezírá ho z trestného činu poškození cizí věci. Ministerstvo zahraničí odsoudilo násilné útoky na jakékoliv objekty. Marija Zacharovová – mluvčí diplomacie Ruské federace, jež na Ukrajině páchá válečné zločiny na denní bázi – útok označila za „barbarský akt“.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Někteří aktéři fotbalové korupční kauzy způsobili škodu přes deset milionů korun

Škoda v korupční fotbalové kauze týkající se sázek na zmanipulované zápasy přesahuje u některých obviněných deset milionů korun, sdělil náměstek olomouckého vrchního žalobce Radek Bartoš. Její rozsah se podle něj u jednotlivých obviněných liší. Výše škody se může podle žalobců ještě změnit s ohledem na úkony týkající se zahraničních sázkových kanceláří. V kauze je obviněno 32 lidí, čtyři jsou ve vazbě. Zásah policie iniciovala fotbalová asociace, její etická komise zahájila 47 disciplinárních řízení.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...