Těšín a Cieszyn jsou stále jako jedno město. Státní hranice je rozdělila před sto lety

Přesně před sto lety vzniklo samostatné město Český Těšín. Rozhodnutím velvyslanecké konference o rozdělení sporného území Těšínska mezi Polsko a Československo se někdejší předměstí Těšína oddělilo od starobylého města za řekou Olší. Stalo se tak 28. července 1920. Pro obě města znamenalo rozdělení problém. Český Těšín přišel o historické centrum a Cieszyn o vlakové nádraží. Zrušena byla i tramvajová trať, která spojovala nádraží s centrem.

Po skončení první světové války v roce 1918 došlo mezi Československem a Polskem ke sporu. Na většině území Československa si sice lidé už užívali klid, na Těšínsku však začala hádka o toto území, která vyústila až v sedmidenní válku mezi oběma zeměmi. 

Dramatický spor o Těšínsko měl být řešen plebiscitem a do Těšína zamířily mezinárodní komise a vojenské jednotky k udržení pořádku. Nakonec však bylo Těšínsko rozděleno dohodou, ke které došlo 28. července 1920 v belgickém Spa.

Český Těšín se po odtržení od větší části města, která zůstala Polsku, stal z předměstí okresním městem. Město mělo dohromady jenom zhruba osm tisíc obyvatel a rozkládalo se na necelých třech kilometrech čtverečních. Český Těšín tvořily tři hlavní katastrální části - Saská Kupa, Kamenec a Brandýs.

Obě města přišla o hodně

Ani pro jedno z měst nebylo rozdělení přínosem, právě naopak. Na území dnešního Českého Těšína stálo vlakové nádraží, a to na velmi důležité trati mezi Košicemi a Bohumínem. Polská část Těšína tak přišla o železniční spojení. Ta česká naopak o historické centrum.

Mezi vlakovým nádražím a centrem města dříve jezdila i tramvaj. Trať však byla po rozdělení města na polskou a českou část úplně zrušena. Nedávno se dokonce uvažovalo o tom, že by se tramvaj do obou měst zase vrátila, mluvilo se o tramvaji na autobusovém podvozku. 

Český Těšín vstřebal nejdůležitější prvky moderní architektury meziválečného období. Značnou úlohu sehrál i místní průmysl a živnosti. Nejvýznamnějším výrobním odvětvím byly stavitelské firmy. Centrem kulturního života se po roce 1933 stala kavárna Avion, přistavěná ke starému hotelu National, přímo u mostu pod zámkem. Významným místním podnikem byla tiskárna a nakladatelství Karla Prochasky.

Nahrávám video
Události, komentáře: 100 let Českého Těšína
Zdroj: ČT24

Města se na několik let opět spojila

Na základě mnichovského diktátu Polsko v roce 1938 obsadilo větší část Těšínska, které bylo součástí Československa, a město Těšín se opět spojilo v jeden celek. Zůstalo také spojeno po dobu druhé světové války, kdy celá oblast patřila třetí říši. Po osvobození 3. května 1945 se znovu rozdělilo podle hranic z roku 1920.

Poválečný vývoj obou měst začínal pozvolna. Teprve koncem šedesátých let začala vyrůstat satelitní sídliště. V roce 1960 ztratil Český Těšín statut okresního města. V roce 2014 se střed města stal památkovou zónou.

Český Těšín a Cieszyn rozděluje pouze řeka. K sousedům se lidé dostanou během pár minut
Zdroj: ČTK/Klatka Grzegorz

Díky společnému vstupu Česka a Polska do schengenského prostoru v roce 2007 byly zrušeny hraniční přechody. Od té doby Cieszyn a Český Těšín opět fungují prakticky jako jedno velké město, i když každá část leží na území jiného státu. 

Když zasáhne koronavirus

Vzpomínky na rozdělené město se obyvatelům Českého Těšína i Cieszyna vrátily nedávno kvůli pandemii covidu-19. Hranice mezi Polskem a Českem se totiž uzavrely, a lidé z obou měst se nemohli navštěvovat. Na opačné straně řeky Olše má přitom spousta Čechů i Poláků své příbuzné. 

V období rozsáhlých restrikcí v obou státech tak bylo možné na polském i českém břehu řeky pozorovat zajímavý úkaz, kdy si lidé prostřednictvím velkých transparentů psali vzkazy a podporovali se navzájem v těžké době. 

V polovině června se dokonce zhruba dvě stě lidí sešlo na mostě Přátelství, který spojuje polský Cieszyn a Český Těšín. Tichým protestem dali najevo nesouhlas s omezeními pohybu přes hranici v Těšínském Slezsku a tím, jak se o omezeních kvůli koronaviru dozvídají. Obyvatele obou měst podpořili i představitelé radnic. 

Pro obyvatele Těšínů hranice neexistuje

I když oba Těšíny už sto let dělí hranice, lidé ho stále považují za jedno město. Vzájemně jsou obě města propojena nejen citově, ale i v řadě odvětví. Kdyby město Těšín nebylo před sto lety rozděleno, mělo by dnes až 60 tisíc obyvatel. 

Obě města mají dnes velkou výhodu. Vzhledem k tomu, že jejich obyvatelé mohou hranici překračovat bez omezení, mají vlastně dvě divadla, dvě kina nebo dvě koupaliště. Mají také pestřejší výběr restaurací, obchodů i pracovních míst. Zajímavostí je, že dodnes vede mezi oběma městy vodovodní potrubí.  

Podle místostarosty Českého Těšína Víta Slováčka (KDU-ČSL) ale blízkost obou měst přináší i některá menší negativa. Například bezdomovci z Česka využívají to, že na polské straně je větší nabídka bezplatného jídla, na české straně zase údajně lépe fungují sociální šatníky. Lidé bez domova tak mezi oběma městy pravidelně korzují.

Sto letům vzniku samostatného města Český Těšín se od úterý 28. července 2020 věnuje i rozsáhlá výstava v nedávno otevřené historické budově Muzea Těšínska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Ve čtyřech obcích si lidé zvolili nová zastupitelstva

Lidé ze čtyř českých obcí si v sobotu zvolili nová místní zastupitelstva, která budou mít jisté fungování jen na půl roku. Druhý říjnový víkend se budou totiž konat obecní volby v celé republice. V sobotu se volební místnosti otevřely v Cekově na Rokycansku, Úhercích na Lounsku, Lipníku na Mladoboleslavsku a Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku. Hlasování se zúčastnilo 67 procent voličů.
08:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ve čtyřech obcích se volila nová zastupitelstva

Nové volby ve čtveřici tuzemských obcí přilákaly ve dvou z nich až polovinu voličů. V Úhercích na Lounsku měla kolem 15:00 odvoleno téměř polovina zapsaných voličů a v Lipníku na Mladoboleslavsku představovala k 16:00 volební účast 51 procent. Ve Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku přišlo až 70 procent voličů. Naproti tomu v Cekově na Rokycansku hlasovalo dosud asi čtyřicet ze 140 oprávněných voličů, tedy necelých 29 procent, řekla zapisovatelka volební komise. Volební místnosti se uzavřely ve 22:00.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Policie dopadla čtvrtou osobu podezřelou z teroru v Pardubicích. Soud ji poslal do vazby

Policie zadržela čtvrtou osobu podezřelou z účasti na teroristickém útoku v Pardubicích, je české státní příslušnosti. Okresní soud v Pardubicích ji odpoledne poslal do vazby. Zda jde o muže, nebo ženu, policie neuvedla. Zadržená osoba odmítla vinu a podala stížnost proti uvalení vazby. Policie po dalších podezřelých stále pátrá.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoHázení kamenů z mostu trápí obyvatele Barrandova

Házením kamenů či jiných předmětů z mostů na silnice nebo dálnice se často baví skupiny dětí či lidé pod vlivem návykových látek. S takovým nebezpečným případem se nyní potýkají na pražském Barrandově. „Když jdou děti ze školy pěšky, tak se samozřejmě musí podívat na most, jestli tam někdo nestojí a náhodou někoho nenapadne hodit kámen,“ popisuje obyvatel městské části Praha-Hlubočepy Lukáš Chmelař trable, jimž místní čelí. Na problém si stěžují několik let. Lávka sice vypadá jako běžný chodník, ale ve skutečnosti jde o únikovou cestu. Přes zákaz vstupu tu denně projdou desítky lidí. Zabránit jim v tom například plotem s brankou podle správce nejde.
27. 3. 2026

Vítězkou ankety Zlatý Ámos se stala Adéla Langerová ze Zlína

Titul Zlatý Ámos pro nejoblíbenějšího učitele či učitelku v Česku získala Adéla Langerová ze Základní školy Mikoláše Alše ve Zlíně. Dětský Ámos, kterého uděluje dětská porota, putuje k Miroslavu Holubovi ze Střední průmyslové školy chemické v Ostravě. Ceny v pátek organizátoři udělili v Kongresovém sále pražského hotelu Olšanka. Cenu Ámos sympaťák z internetového hlasování na webu ČT :D získal Václav Úbl ze Základní školy Blatnice na Plzeňsku.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

VideoSněhová královna tančí v Jihočeském divadle

Jihočeské divadlo se rozhodlo v tanečním představení převyprávět klasický pohádkový příběh Hanse Christiana Andersena. Inscenaci Sněhová královna vytvořili choreograf Paul Julius a hudební skladatel Jan Jirásek. Kombinuje klasický balet s dynamickými prvky moderního tance. Zůstává ale příběhem dívky Gerdy, která se vydává zachránit svého kamaráda Kaye poté, co jeho srdce zledovatělo.
27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026

Policie vyšetřuje útok zápalnými lahvemi na Ruský dům v Praze

Na budovu Ruského střediska vědy a kultury v pražských Dejvicích hodil někdo ve čtvrtek večer několik zápalných lahví. Policie o tom v pátek ráno informovala na síti X. Po pachateli pátrá, podezírá ho z trestného činu poškození cizí věci. Ministerstvo zahraničí odsoudilo násilné útoky na jakékoliv objekty. Marija Zacharovová – mluvčí diplomacie Ruské federace, jež na Ukrajině páchá válečné zločiny na denní bázi – útok označila za „barbarský akt“.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...