Technické muzeum hledá pamětníky textilní výroby v Brně. Jejich příběhy budou součástí prohlídek města

Turistické informační centrum města Brna se snaží lidem přiblížit nedávnou průmyslovou historii projektem brněnský industriál. Jeho součástí jsou komentované prohlídky, hry a naučné stezky. Podílí se na něm i technické muzeum, které hledá pamětníky textilní výroby v Brně. Jejich příběhy pak budou součástí projektu.

Jedním z nich je Jan Hošek. Profese soukeníka je se jmény jeho předků spojena už od 18. století. Za první republiky jeho dědeček založil v Brně vlnařský podnik, měl až sto dvacet zaměstnanců. Firma za druhé světové války přežila i bombardování. „Fabrika se opravila, nakoupily se nové stroje. A v únoru 1948 nám to všecko sebrali. Našim zbyly akorát dluhy, protože po válce koupili nové stroje. Museli je zaplatit, i když neměli z čeho,“ popsal Jan Hošek.

Jeho otec ještě nějakou dobu v textilce pracoval, pak si musel najít jiné zaměstnání. V oboru zůstal i Jan, a to jako zaměstnanec v Mosilaně. V oboru dnes už ale nepracuje, přesto si vzal do života dědečkovu radu, pronesenou, když o všechno přišel. „Ber věci tak, jak jsou, prostě máš zdravé ruce, musíš se uživit a nelamentuj nad něčím, co se nedá změnit,“ řekl.

Nahrávám video
Technické muzeum hledá pamětníky textilní výroby v Brně
Zdroj: ČT24

Brno jako moravský Manchester

Brnu se na počátku minulého století přezdívalo moravský Manchester. V ulicích Cejl, Tkalcovská nebo Dornych vyrostly významné textilní továrny, které vlastnila rodina Bochnerova, Stiassných nebo Neumarkova. V meziválečném období ve městě existovalo téměř čtyřicet textilek a brněnská produkce kvalitních vlněných látek byla konkurentem i pro britské firmy.

Areál Vlněny
Zdroj: ČT24/ČTK

Továrny byly za druhé světové války téměř ze tří čtvrtin zničeny, výroba se v nich ale udržela ještě několik desetiletí. Po nástupu komunismu byly podniky znárodněny a firmy Neumark a Stiassny sloučeny do národního podniku Vlněna. Sloučením dalších soukromých textilek vznikla v roce 1948 v Brně Mosilana. Její továrny byly v Brně na třech místech, v ulici Vlhká, ve čtvrti Obřany a v Husovicích.

Většina textilních továren v Brně začala po roce 1989 chátrat. Výroba ve Vlněně skončila v roce 1996. Památkáři ji sice chtěli prohlásit kulturní památkou, ale ministerstvo kultury návrh zamítlo, desítky zchátralých objektů proto byly srovnány se zemí a na místě vzniká kancelářský a obytný komplex. Textilní výroba už se udržuje jen v Nové Mosilaně.

Známá fakta chce projekt doplnit o cit, emoce a zážitky

Technické muzeum teď hledá další pamětníky, jako je Jan Hošek, kteří by se podělili o své příběhy. „Pamětníci pomalu odchází. Je nejvyšší čas vyzpovídat ty, kteří zažili ještě Vlněnu nebo Mosilanu v 70. nebo 80. letech 20. století,“ řekla kurátorka muzea Petra Mertová.

Výpovědi pamětníků se pak dostanou i do příběhů, které chce Brňanům i turistům vyprávět o industriální historii Turistické informační centrum, a to v rámci projektu Brno industrial, jenž plánuje známá fakta doplnit o emoce, cit a zážitky. „Trasy jsou dohromady čtyři. Tři pěší a jedna vyhlídková,“ řekl průvodce Martin Koplík. Turisté se tak mohou projet šalinou moravským Manchesterem, projít okolo řeky přes Cejl a Křenovou, z Ameriky dorazit až na Staré Brno a prohlédnout si paláce průmyslové aristokracie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Ve čtyřech obcích se volila nová zastupitelstva

Nové volby ve čtveřici tuzemských obcí přilákaly ve dvou z nich až polovinu voličů. V Úhercích na Lounsku měla kolem 15:00 odvoleno téměř polovina zapsaných voličů a v Lipníku na Mladoboleslavsku představovala k 16:00 volební účast 51 procent. Ve Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku přišlo až 70 procent voličů. Naproti tomu v Cekově na Rokycansku hlasovalo dosud asi čtyřicet ze 140 oprávněných voličů, tedy necelých 29 procent, řekla zapisovatelka volební komise. Volební místnosti se uzavřely ve 22:00.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Policie dopadla čtvrtou osobu podezřelou z teroru v Pardubicích. Soud ji poslal do vazby

Policie zadržela čtvrtou osobu podezřelou z účasti na teroristickém útoku v Pardubicích, je české státní příslušnosti. Okresní soud v Pardubicích ji odpoledne poslal do vazby. Zda jde o muže, nebo ženu, policie neuvedla. Zadržená osoba odmítla vinu a podala stížnost proti uvalení vazby. Policie po dalších podezřelých stále pátrá.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoHázení kamenů z mostu trápí obyvatele Barrandova

Házením kamenů či jiných předmětů z mostů na silnice nebo dálnice se často baví skupiny dětí či lidé pod vlivem návykových látek. S takovým nebezpečným případem se nyní potýkají na pražském Barrandově. „Když jdou děti ze školy pěšky, tak se samozřejmě musí podívat na most, jestli tam někdo nestojí a náhodou někoho nenapadne hodit kámen,“ popisuje obyvatel městské části Praha-Hlubočepy Lukáš Chmelař trable, jimž místní čelí. Na problém si stěžují několik let. Lávka sice vypadá jako běžný chodník, ale ve skutečnosti jde o únikovou cestu. Přes zákaz vstupu tu denně projdou desítky lidí. Zabránit jim v tom například plotem s brankou podle správce nejde.
27. 3. 2026

Vítězkou ankety Zlatý Ámos se stala Adéla Langerová ze Zlína

Titul Zlatý Ámos pro nejoblíbenějšího učitele či učitelku v Česku získala Adéla Langerová ze Základní školy Mikoláše Alše ve Zlíně. Dětský Ámos, kterého uděluje dětská porota, putuje k Miroslavu Holubovi ze Střední průmyslové školy chemické v Ostravě. Ceny v pátek organizátoři udělili v Kongresovém sále pražského hotelu Olšanka. Cenu Ámos sympaťák z internetového hlasování na webu ČT :D získal Václav Úbl ze Základní školy Blatnice na Plzeňsku.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

VideoSněhová královna tančí v Jihočeském divadle

Jihočeské divadlo se rozhodlo v tanečním představení převyprávět klasický pohádkový příběh Hanse Christiana Andersena. Inscenaci Sněhová královna vytvořili choreograf Paul Julius a hudební skladatel Jan Jirásek. Kombinuje klasický balet s dynamickými prvky moderního tance. Zůstává ale příběhem dívky Gerdy, která se vydává zachránit svého kamaráda Kaye poté, co jeho srdce zledovatělo.
27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026

Policie vyšetřuje útok zápalnými lahvemi na Ruský dům v Praze

Na budovu Ruského střediska vědy a kultury v pražských Dejvicích hodil někdo ve čtvrtek večer několik zápalných lahví. Policie o tom v pátek ráno informovala na síti X. Po pachateli pátrá, podezírá ho z trestného činu poškození cizí věci. Ministerstvo zahraničí odsoudilo násilné útoky na jakékoliv objekty. Marija Zacharovová – mluvčí diplomacie Ruské federace, jež na Ukrajině páchá válečné zločiny na denní bázi – útok označila za „barbarský akt“.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Někteří aktéři fotbalové korupční kauzy způsobili škodu přes deset milionů korun

Škoda v korupční fotbalové kauze týkající se sázek na zmanipulované zápasy přesahuje u některých obviněných deset milionů korun, sdělil náměstek olomouckého vrchního žalobce Radek Bartoš. Její rozsah se podle něj u jednotlivých obviněných liší. Výše škody se může podle žalobců ještě změnit s ohledem na úkony týkající se zahraničních sázkových kanceláří. V kauze je obviněno 32 lidí, čtyři jsou ve vazbě. Zásah policie iniciovala fotbalová asociace, její etická komise zahájila 47 disciplinárních řízení.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...