Stavbu u klidové zóny Pec pod Sněžkou odmítala, během pár měsíců otočila

Nahrávám video
Reportéři ČT: Na tý louce Jelení
Zdroj: ČT24

Na Jeleních loukách v Krkonoších chce stavět soukromý investor luxusní penzion. Vedení města Pec pod Sněžkou na jaře tvrdilo, že chystaný projekt není v souladu s územním plánem. Reportéři ČT zjišťovali, proč o půl roku později vedení města změnilo názor a s výstavbou souhlasí. Natáčeli Zuzana Černá a Václav Crhonek.

Jelení louky uprostřed Krkonošského národního parku jsou unikátním územím s přísně chráněnou přírodou. Léta tam stojí jen jediná bouda, kde hospodaří rodina Vratislava Říhy. Podivuje se, že se tady teď bude stavět. „Je to na hranici té nejvzácnější ochranné zóny, kam pod pokutou sto tisíc korun nesmí ani noha,“ podotýká.

Krajinný ekolog a člen regulační komise Pece pod Sněžkou a Rady KRNAPu Pavel Klimeš považuje za paradox, že na chystaném domě má být velká party terasa. „Neznám v Krkonoších horskou boudu v takovéto lokalitě, aby měla party terasu na úrovni třetího podlaží,“ poznamenal.

Projekt už získal územní rozhodnutí. Na Jeleních loukách má vyrůst čtyřpodlažní stavba. Devět a půl tisíce metrů krychlových, deset ubytovacích jednotek, čtyřicet lůžek a dvě desítky rezidentů. A to vše na hranici klidového území.

Říha přitom poznamenává, že když si chtěl postavit větší kůlnu, tak nemohl, protože „tady bylo zvlášť vzácné křemičité podloží“. Musel tak postavit menší kůlnu, která je bez stavebního povolení.

Prosadit projekt v severním cípu Jeleních luk chce od roku 2021 firma Bergalm podnikatele Jakuba Loveckého. Když Reportéři ČT v Krkonoších natáčeli, sám se jim ozval, setkání v hotelu zaznamenali. Rozhovor totiž odmítal s tím, že chce zůstat v pozadí. „V Klánovicích v Praze vám také nikdo nekoupí pozemek, protože si tam chce postavit kadibudku, když tam jde postavit rodinný dům,“ poznamenal.

Ještě letos na jaře to vypadalo, že projekt ztroskotá, územní řízení začalo v únoru. V polovině března město Pec pod Sněžkou vydalo stanovisko, že bouda na Jeleních loukách stát nemá. Říká, že stavba poškozuje krajinný ráz, není v souladu s platným územním plánem města. „Pro danou lokalitu je objem i kapacita navrhované stavby naprosto neadekvátní a zcela mimo měřítko a charakter původní zástavby,” uvádí se v dokumentu.

Územní plán se nezměnil

„Nezměnili jsme územní plán, nicméně souhlasíme s názorem trutnovského úřadu, který vydal stanovisko, že to je v souladu s územním plánem,“ vysvětluje změnu místostarosta Pece pod Sněžkou František Vaněk (nestr.). To, že v březnu město stavbu nepovolilo a argumentovalo právě územním plánem, byla podle místostarosty lidská chyba „Prostě vidíme, že ten rozpor s územním plánem tam není. A je to potvrzené i tím trutnovským úřadem,“ dodal Vaněk.

Jestli chystaná stavba na Jeleních loukách odpovídá územnímu plánu Pece pod Sněžkou, posuzoval úřad v Trutnově. „Kdyby ta stavba nebyla v souladu, tak my to povolení nevydáme,“ ujistil vedoucí odboru výstavby trutnovského úřadu Petr Kotlovský.

Že se v zelené zóně stavět nesmí, protože to jde proti územnímu plánu, psala Pec v dokumentu z března letošního roku. Do spisu, podle kterého úředníci v Trutnově rozhodovali, se to ale nedostalo. „Pec pod Sněžkou mohla vydat stanovisko do řízení, a to neučinila. Má vždycky hájit zájmy svých občanů. Proč obec neuplatnila svoje požadavky do řízení?“ podotýká Kotlovský. Město Pec pod Sněžkou nejen, že námitky neuplatnilo, ale otočilo a na stavbu na Jeleních loukách úplně změnilo názor. „Přehodnotili jsme to rozhodnutí. Nebyl důvod nesouhlasit s tou výstavbou,“ řekla starostka Ilona Karlíková (nestr.).

Regulační komise

Projekt přitom odmítla i městská regulační komise složená z krajinářů, architektů i ekologů, která novou výstavbu v Peci posuzuje a město na její názor v předchozích případech vždycky dalo. „Pokud město nechalo projít projekt bez kladného stanoviska regulační komise, tak porušilo vlastní principy. A pokud nyní došlo k tomu, že tento princip byl porušen, tak to možná je takový precedens, který může znamenat to, že do budoucna investoři budou regulační komisi obcházet,“ poznamenala zastupitelka Pece pod Sněžkou Zina Plchová (nestr.).

Rozpor s územním plánem přitom nepopisovala jenom radnice Pece. Už před dvěma lety na něj upozornilo i vedení Správy Krkonošského národního parku. „Původní dokument je z roku 2022. Já mám v ruce dokument, který jsme si vyžádali od městského úřadu v Trutnově, který nám řekl, že to v souladu s územním plánem je. A jediná instituce, která je schopná de facto jasně říci, jak to je, je právě městský úřad v Trutnově,“ sdělil mluvčí KRNAPu Radek Drahný.

„V těch zelených lokalitách už mělo být stavěno velmi málo. Státní správa KRNAP následně vyžadovala, aby se tam nestavělo vůbec. Ten požadavek žádné stavby na těch horních lučních lokalitách vlastně vzešel z KRNAPu,“ řekl architekt a autor územního plánu Roman Koucký.

Třikrát tak velká stavba?

I kdyby plánovaná stavba v souladu s územním plánem byla, je tu ještě jedna pochybnost. Jak velký dům může vůbec teoreticky na Jeleních loukách vyrůst? I to se totiž v rámci posuzování stavby v národním parku řeší. Bouda na Jeleních loukách už byla, postupně ale chátrala a dnes už tam nestojí. „Máme projektovou dokumentaci původního domu, takže jsem spočítal objem s přesností na centimetry. To, co je schváleno územním rozhodnutím, tak má být třikrát větší,“ zmiňuje člen regulační komise Pece pod Sněžkou a Rady KRNAPu Klimeš.

Výrazně větší stavba než ta, která už na Jeleních loukách v minulosti stála, tam stát nemůže. Narušila by totiž krajinný ráz. Bouda se ale v minulosti opakovaně přestavovala a dnešní aktéři se tak neshodnou, s čím chystanou stavbu vůbec srovnávat. „V devětaosmdesátém roce byla kapacita dokonce dvaadevadesát lůžek. Je zřejmé, že dva a půl tisíce kubíků nebo tři tisíce kubíků, co říká pan Klimeš, na dvaadevadesát lůžek absolutně nemá šanci vycházet,“ míní Lovecký.

Jaký byl původní objem, nedokáže spočítat ani starostka s místostarostou. Ale podle nich je půdorys stavby v novém projektu zachovaný. „Laickým pohledem: navržený dům je padesát pět metrů dlouhý, šestnáct metrů široký, čtyři patra, tak je vám jasné, že takový dům tady nikdy nemohl stát,“ poznamenal Klimeš.

Změna developera, zmenšení projektu

Spory o to, co má, nebo nemá na Jeleních loukách stát, se táhnou daleko do minulosti, a to minimálně do roku 2014. Tehdy byl totiž plán, že tady vyroste jeden velký dům. Za projektem stál developer Jiří Davídek. Na vyjádření pro Reportéry ČT ale neměl čas.

Davídek sice získal stavební povolení, tehdejší starosta Pece se ale proti rozhodnutí vlastního úřadu odvolal, uspěl a ke stavbě nakonec nedošlo. Firmu Salert, která pozemek vlastnila, Davídek prodal Loveckému. Lovecký změnil název, ze Salertu je Bergalm. A přepsal i projekt, obrovský ubytovací komplex zmenšil a je krok od zahájení stavby na okraji nejpřísněji chráněné přírody.

Úspěch, nebo selhání státní správy?

Město ani správa parku už nemá námitky. Stavba, která hrozila v roce 2014, by prý byla horší. „Snížení kapacity, snížení objemu, změna architektonického pojetí té stavby. To jsou všechno věci, které vlastně správa parku trochu považuje za svůj úspěch ve vyjednávání se současným investorem,“ řekl mluvčí KRNAPu Radek Drahný.

„My potřebujeme dům, kde bude nějaká služba. Já myslím, že je z naší strany úspěch, že se to povedlo,“ poznamenala starostka.

Kritické hlasy ale zůstávají. „Snažíme se chovat slušně, tak ať se chovají také oni slušně. Tohleto není slušné od národního parku, to je faul,“ rozčiluje se Klimeš.

„Státní správa totálně selhala. Tady, když chcete cokoli dělat, tak s tím je obrovský problém. A najednou jde všechno jako po másle,“ uzavřel boudař Říha.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Ve čtyřech obcích se volila nová zastupitelstva

Nové volby ve čtveřici tuzemských obcí přilákaly ve dvou z nich až polovinu voličů. V Úhercích na Lounsku měla kolem 15:00 odvoleno téměř polovina zapsaných voličů a v Lipníku na Mladoboleslavsku představovala k 16:00 volební účast 51 procent. Ve Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku přišlo až 70 procent voličů. Naproti tomu v Cekově na Rokycansku hlasovalo dosud asi čtyřicet ze 140 oprávněných voličů, tedy necelých 29 procent, řekla zapisovatelka volební komise. Volební místnosti se uzavřely ve 22:00.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Policie dopadla čtvrtou osobu podezřelou z teroru v Pardubicích. Soud ji poslal do vazby

Policie zadržela čtvrtou osobu podezřelou z účasti na teroristickém útoku v Pardubicích, je české státní příslušnosti. Okresní soud v Pardubicích ji odpoledne poslal do vazby. Zda jde o muže, nebo ženu, policie neuvedla. Zadržená osoba odmítla vinu a podala stížnost proti uvalení vazby. Policie po dalších podezřelých stále pátrá.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoHázení kamenů z mostu trápí obyvatele Barrandova

Házením kamenů či jiných předmětů z mostů na silnice nebo dálnice se často baví skupiny dětí či lidé pod vlivem návykových látek. S takovým nebezpečným případem se nyní potýkají na pražském Barrandově. „Když jdou děti ze školy pěšky, tak se samozřejmě musí podívat na most, jestli tam někdo nestojí a náhodou někoho nenapadne hodit kámen,“ popisuje obyvatel městské části Praha-Hlubočepy Lukáš Chmelař trable, jimž místní čelí. Na problém si stěžují několik let. Lávka sice vypadá jako běžný chodník, ale ve skutečnosti jde o únikovou cestu. Přes zákaz vstupu tu denně projdou desítky lidí. Zabránit jim v tom například plotem s brankou podle správce nejde.
27. 3. 2026

Vítězkou ankety Zlatý Ámos se stala Adéla Langerová ze Zlína

Titul Zlatý Ámos pro nejoblíbenějšího učitele či učitelku v Česku získala Adéla Langerová ze Základní školy Mikoláše Alše ve Zlíně. Dětský Ámos, kterého uděluje dětská porota, putuje k Miroslavu Holubovi ze Střední průmyslové školy chemické v Ostravě. Ceny v pátek organizátoři udělili v Kongresovém sále pražského hotelu Olšanka. Cenu Ámos sympaťák z internetového hlasování na webu ČT :D získal Václav Úbl ze Základní školy Blatnice na Plzeňsku.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

VideoSněhová královna tančí v Jihočeském divadle

Jihočeské divadlo se rozhodlo v tanečním představení převyprávět klasický pohádkový příběh Hanse Christiana Andersena. Inscenaci Sněhová královna vytvořili choreograf Paul Julius a hudební skladatel Jan Jirásek. Kombinuje klasický balet s dynamickými prvky moderního tance. Zůstává ale příběhem dívky Gerdy, která se vydává zachránit svého kamaráda Kaye poté, co jeho srdce zledovatělo.
27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026

Policie vyšetřuje útok zápalnými lahvemi na Ruský dům v Praze

Na budovu Ruského střediska vědy a kultury v pražských Dejvicích hodil někdo ve čtvrtek večer několik zápalných lahví. Policie o tom v pátek ráno informovala na síti X. Po pachateli pátrá, podezírá ho z trestného činu poškození cizí věci. Ministerstvo zahraničí odsoudilo násilné útoky na jakékoliv objekty. Marija Zacharovová – mluvčí diplomacie Ruské federace, jež na Ukrajině páchá válečné zločiny na denní bázi – útok označila za „barbarský akt“.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Někteří aktéři fotbalové korupční kauzy způsobili škodu přes deset milionů korun

Škoda v korupční fotbalové kauze týkající se sázek na zmanipulované zápasy přesahuje u některých obviněných deset milionů korun, sdělil náměstek olomouckého vrchního žalobce Radek Bartoš. Její rozsah se podle něj u jednotlivých obviněných liší. Výše škody se může podle žalobců ještě změnit s ohledem na úkony týkající se zahraničních sázkových kanceláří. V kauze je obviněno 32 lidí, čtyři jsou ve vazbě. Zásah policie iniciovala fotbalová asociace, její etická komise zahájila 47 disciplinárních řízení.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...