Sovětskému osvobození Brna bránili Hitlerjugend a z donucení i Češi. Boje komplikovaly i povodně

Před 75 lety se Rudé armádě podařilo dobýt Brno, které v té době představovalo jednu z největších překážek v postupu sovětských jednotek při osvobozování Československa. Město s velkou německou menšinou bylo už od zimy opevňováno. Vojáci 2. ukrajinského frontu moravskou metropoli dobyli necelé tři týdny poté, co padesát kilometrů jihovýchodně od Brna u Lanžhota poprvé překročili hraniční řeku Moravu.

Osvobození Brna bylo pokračováním Bratislavsko-brněnské operace, která začala už na začátku dubna, kdy 2. ukrajinský front pod vedením maršála Rodiona Malinovského překonal řeku Hron. Bratislavu osvobodila Rudá armáda po dvoudenních bojích 4. dubna 1945.

Po dobytí Bratislavy se sovětské jednotky stočily na severozápad k Brnu. Vojákům ztěžovaly postup povodně v jihomoravských lužních lesích, které byly pod vodou kvůli jarnímu tání sněhu, v cestě stála Rudé armádě i rozvodněná Morava a Dyje.  

Sovětské vojáky a rumunské jednotky, které bojovaly po jejich boku, překvapila i dobře připravená německá obrana. Také s pomocí nuceně nasazených českých mužů vybudovali němečtí ženisté protitankové okopy, zátarasy a opevnění. Němci využili také některé pevnosti, které před válkou postavilo Československo.

Obrana města vydržela jeden den

Osvobození Brna začalo ráno 23. dubna 1945. V té době byli nejbližší sovětští vojáci zhruba deset kilometrů od města, těsně k Brnu se přiblížili následující den, a to i přes silný německý odpor.

Následující den Sověti pronikli až k hlavnímu nádraží na okraji centra. Konečný útok zahájila Rudá armáda 26. dubna v osm hodin ráno a na sklonku dne už bylo Brno až na drobné výjimky osvobozeno.   

Chování sovětských vojáků však nebylo podle některých pamětníků jenom pozitivní. „Všude v okolí se znásilňovalo. Naši muži proto vyklidili v jednom domě v pátém patře byt a drželi tam hlídky,“ uvádí v Paměti národa Daruše Burdová. Zároveň ale uvedla, že řada sovětských důstojníků se snažila řádění některých svých mužů zabránit.

Zničena byla asi polovina domů

Brno se stalo i terčem bombardování, které začalo mnohem dřív, než do města dorazila Rudá armáda. „Už 8. dubna se uskutečnil první sovětský nálet, následoval 12. dubna další a pak vlastně každou noc až do toho 26. dubna,“ uvedl vedoucí historického oddělení Moravského zemského muzea Jan Břečka. Od 24. dubna se přidalo také sovětské dělostřelectvo.

Už zhruba o půl roku dříve ale město poškodily také nálety Američanů. Odhaduje se, že skoro polovina zástavby byla poškozena.

„Škody byly obrovské, přestože se nedaly srovnat třeba s Vídní nebo Budapeští. Ale dodneška se dají najít proluky mezi domy. Těžce zasažena byla například ulice Veselá nebo Údolní, kde byla před válkou souvislá řada domů. V porovnání s dobovými fotografiemi jsou ta místa nyní k nepoznání,“ popsal dopady bojů Břečka.

Do obrany města při bojích s Rudou armádou zasáhli i členové nacistické mládežnické organizace Hitlerjugend. „Ti pancéřovými pěstmi zničili Sovětům v centru nějaké tanky a samohybná děla,“ řekl Břečka.

Bomby nikdo nepočítal

Nejintenzivnější boje se vedly například v Medlánkách, Bystrci, Soběšicích nebo Řečkovicích. Rizikem byla pro Sověty Brněnská přehrada, do její hráze totiž Němci umístili protitankové miny, které chtěli odpálit po přiblížení sovětských tanků. Rudoarmějci však včas dostali varování a miny odpáleny nebyly.

Tvrdý boj o město se dotkl i civilního obyvatelstva. Lidé před válkou utekli na venkov. Ti, kdo zůstali, se museli schovávat například ve sklepích či v krytech. Kolik leteckých pum na Brno dopadlo, se přesně neví. „Už nikdo nic nepočítal. Navíc šlo už těžko odlišit, co byl výbuch letecké bomby a co kaťuše nebo dělostřelectva,“ uvedl Petr Vachůt z Muzea města Brna.

Boje kolem Brna pokračovaly i po dobytí města, Bratislavsko-brněnská operace skončila až 4. května dobytím jihozápadní Moravy. Padlo přes sedm tisíc sovětských a zhruba stejný počet rumunských vojáků. Obdobné ztráty měl i wehrmacht a jednotky SS. Do zajetí padly desetitisíce německých vojáků.

Konec německé menšiny v Brně

Do bojů na jižní Moravě zasáhlo přes půl milionu mužů – 2. ukrajinský front nasadil do akce 360 tisíc vojáků, proti kterým stálo zhruba čtvrt milionu Němců. Obě bojující strany navíc během skoro měsíčního válčení poslaly do boje další posily.

Osvobození Brna znamenalo i konec tamní německé menšiny. Před válkou se k německé národnosti hlásilo více než 40 tisíc lidí, což byla asi třetina obyvatel. Dva měsíce před postupimskou konferencí, 29. května 1945, schválil Zemský národní výbor vyhlášku, podle které bylo do Rakouska vysídleno přes 20 tisíc brněnských Němců. Další tisíce pak musely odejít v roce 1946, už podle závěrů postupimské konference. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Ve čtyřech obcích se volila nová zastupitelstva

Nové volby ve čtveřici tuzemských obcí přilákaly ve dvou z nich až polovinu voličů. V Úhercích na Lounsku měla kolem 15:00 odvoleno téměř polovina zapsaných voličů a v Lipníku na Mladoboleslavsku představovala k 16:00 volební účast 51 procent. Ve Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku přišlo až 70 procent voličů. Naproti tomu v Cekově na Rokycansku hlasovalo dosud asi čtyřicet ze 140 oprávněných voličů, tedy necelých 29 procent, řekla zapisovatelka volební komise. Volební místnosti se uzavřely ve 22:00.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Policie dopadla čtvrtou osobu podezřelou z teroru v Pardubicích. Soud ji poslal do vazby

Policie zadržela čtvrtou osobu podezřelou z účasti na teroristickém útoku v Pardubicích, je české státní příslušnosti. Okresní soud v Pardubicích ji odpoledne poslal do vazby. Zda jde o muže, nebo ženu, policie neuvedla. Zadržená osoba odmítla vinu a podala stížnost proti uvalení vazby. Policie po dalších podezřelých stále pátrá.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoHázení kamenů z mostu trápí obyvatele Barrandova

Házením kamenů či jiných předmětů z mostů na silnice nebo dálnice se často baví skupiny dětí či lidé pod vlivem návykových látek. S takovým nebezpečným případem se nyní potýkají na pražském Barrandově. „Když jdou děti ze školy pěšky, tak se samozřejmě musí podívat na most, jestli tam někdo nestojí a náhodou někoho nenapadne hodit kámen,“ popisuje obyvatel městské části Praha-Hlubočepy Lukáš Chmelař trable, jimž místní čelí. Na problém si stěžují několik let. Lávka sice vypadá jako běžný chodník, ale ve skutečnosti jde o únikovou cestu. Přes zákaz vstupu tu denně projdou desítky lidí. Zabránit jim v tom například plotem s brankou podle správce nejde.
27. 3. 2026

Vítězkou ankety Zlatý Ámos se stala Adéla Langerová ze Zlína

Titul Zlatý Ámos pro nejoblíbenějšího učitele či učitelku v Česku získala Adéla Langerová ze Základní školy Mikoláše Alše ve Zlíně. Dětský Ámos, kterého uděluje dětská porota, putuje k Miroslavu Holubovi ze Střední průmyslové školy chemické v Ostravě. Ceny v pátek organizátoři udělili v Kongresovém sále pražského hotelu Olšanka. Cenu Ámos sympaťák z internetového hlasování na webu ČT :D získal Václav Úbl ze Základní školy Blatnice na Plzeňsku.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

VideoSněhová královna tančí v Jihočeském divadle

Jihočeské divadlo se rozhodlo v tanečním představení převyprávět klasický pohádkový příběh Hanse Christiana Andersena. Inscenaci Sněhová královna vytvořili choreograf Paul Julius a hudební skladatel Jan Jirásek. Kombinuje klasický balet s dynamickými prvky moderního tance. Zůstává ale příběhem dívky Gerdy, která se vydává zachránit svého kamaráda Kaye poté, co jeho srdce zledovatělo.
27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026

Policie vyšetřuje útok zápalnými lahvemi na Ruský dům v Praze

Na budovu Ruského střediska vědy a kultury v pražských Dejvicích hodil někdo ve čtvrtek večer několik zápalných lahví. Policie o tom v pátek ráno informovala na síti X. Po pachateli pátrá, podezírá ho z trestného činu poškození cizí věci. Ministerstvo zahraničí odsoudilo násilné útoky na jakékoliv objekty. Marija Zacharovová – mluvčí diplomacie Ruské federace, jež na Ukrajině páchá válečné zločiny na denní bázi – útok označila za „barbarský akt“.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Někteří aktéři fotbalové korupční kauzy způsobili škodu přes deset milionů korun

Škoda v korupční fotbalové kauze týkající se sázek na zmanipulované zápasy přesahuje u některých obviněných deset milionů korun, sdělil náměstek olomouckého vrchního žalobce Radek Bartoš. Její rozsah se podle něj u jednotlivých obviněných liší. Výše škody se může podle žalobců ještě změnit s ohledem na úkony týkající se zahraničních sázkových kanceláří. V kauze je obviněno 32 lidí, čtyři jsou ve vazbě. Zásah policie iniciovala fotbalová asociace, její etická komise zahájila 47 disciplinárních řízení.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...