Nejvyšší soud (NS) potvrdil, že dědička rodu Walderode Johanna Kammerlanderová má nárok na některé požadované pozemky na Jablonecku. Odmítl dovolání Státního pozemkového úřadu a obce Jenišovice. Plné odůvodnění zatím není dostupné. Restitučními nároky rodiny se zabývá také soud v Semilech, který nedávno rozhodl, že Kammerlanderové náleží mobiliář státního zámku Hrubý Rohozec v Turnově.
Řízení před jabloneckým soudem začalo podle justiční databáze už v roce 2004, postupně padlo více částečných rozsudků. Liberecká pobočka krajského soudu naposledy loni potvrdila, že Kammerlanderová má nárok na zhruba tři desítky parcel v katastru Jenišovic a čtrnáct pozemků v katastru Železného Brodu. Podle dostupných informací šlo o lesní a zemědělské parcely.
Část rozsudku okresního soudu v Jablonci nad Nisou naopak krajský soud loni zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, plyne z vyjádření mluvčí krajského soudu Karoliny Francové. Pro jablonecký soud tak ještě kauza neskončila.
Karel Des Fours Walderode přišel jako občan německé národnosti o rodový majetek v roce 1946 na základě Benešových dekretů. V roce 1947 Walderodemu úřady československé státní občanství vrátily. Zabraný majetek už ale nestihl získat nazpět, po komunistickém puči v únoru 1948 totiž emigroval a o občanství znovu přišel. V roce 1992 ministerstvo vnitra Walderodemu československé občanství opět navrátilo.
Šance rodu na vrácení majetku vzrostly na základě předloňského nálezu Ústavního soudu. Podle něj justice musí vycházet z rozhodnutí z roku 1947, kterým ministerstvo vnitra zachovalo Walderodemu československé občanství. Předchozí verdikty tento akt označovaly za nicotný, tedy takový, který nemá žádné právní účinky. Bez toho tak Karel Des Fours Walderode nesplňoval podmínku zachování občanství, podstatnou při uplatňování restitučního nároku.
