Rozhledna na Velkém Kosíři má jít k zemi, oprava se nevyplatí

Nahrávám video

Vedení mikroregionu Kosířsko doporučilo zbourat dvanáct let starou rozhlednu na vrchu Velký Kosíř. Od října 2023 je kvůli špatnému technickému stavu uzavřena. Statici ji označili za neschopnou provozu. Její oprava by se nevyplatila. Zastupitelé obcí mikroregionu se přiklonili k demontáži rozhledny, odsouhlasit to budou muset ještě obecní zastupitelstva. Mikroregion pak vypíše soutěž na budoucí podobu vrcholu.

„Horní patro rozhledny je bohužel tou hnilobou napadeno nejvíc. Dospěli jsme k tomu, že se musí demontovat,“ řekl starosta Slatinic Ondřej Mikmek (KDU-ČSL).

Rozhledna na Velkém Kosíři byla otevřena v létě 2013, vyhlídková plošina je ve výšce dvacet pět metrů. Stavba tehdy stála šest a půl milionu korun, třemi miliony na projekt přispěl Olomoucký kraj a dalšími penězi okolní obce i soukromí dárci. Symbolicky si kupovali schody, dřevěný za deset, betonový za padesát tisíc.

Dokud byla rozhledna otevřená, zavítalo tam ročně až deset tisíc návštěvníků. Mezi nimi i Miloslav Vinkler. Pochází ze Lhoty, která na stavbu rozhledny přispěla. „Všem je to líto, no, věčná škoda,“ poznamenal. 

Zástupci mikroregionu Kosířsko objevili první nedostatky, které se týkaly sklonu teras, už krátce po slavnostním otevření rozhledny. Potíže se statikou přišly záhy, především kvůli spojení oceli a měkkého smrkového dřeva, do kterého od začátku zatékalo. „Ty detaily nebyly součástí projektové dokumentace, tím pádem pak došlo k tomu, že to zřejmě nebylo zhotoveno tak, jak mělo,“ poznamenal Mikmek.

V roce 2017 byly zjištěny také závady v konstrukci schodiště. Experti z ČVUT potvrdili, že má rozhledna špatnou statiku, proto ji navrhli uzavřít. Starostové devíti okolních obcí rozhlednu reklamovali u stavební firmy, úspěšní ale nebyli.

Po roce oznámila tehdejší předsedkyně mikroregionu a starostka Těšetic na Olomoucku Hana Rozsypalová, že dělníci rozhlednu opravují a zprovozněna bude 1. června 2018. Na podzim roku 2023 kvůli závadám v dřevěné konstrukci ochozu padlo rozhodnutí rozhlednu z bezpečnostních důvodů opět uzavřít.

Drahá rekonstrukce i údržba

Oprava rozhledny by si podle předsedy mikroregionu Kosířsko Dalibora Koláře vyžádala jednorázovou investici jeden a půl milionu korun a dalších tři sta tisíc korun ročně by stála její pravidelná údržba.

Další zvažovanou variantou bylo zbourání konstrukce a výstavba nové rozhledny s využitím původní dokumentace nebo architektonického řešení, což by stálo sedmnáct milionů korun a další peníze by bylo nutné investovat do údržby. Kolář upozornil, že financování této varianty není zajištěno.

Zastupitelé nakonec podpořili demontáž rozhledny, ze které by měl na vrcholu Velkého Kosíře zůstat pouze podstavec. Architekti poté navrhnou novou podobu vrcholu, která nemusí obsahovat stavbu nové rozhledny. Při vybudování nového prvku by se mohl využít materiál ze stávající konstrukce.

„Jsem rád, že se ve věci budoucnosti rozhledny na Velkém Kosíři dostáváme zase o krok dále. Po nuceném uzavření rozhledny jsme nechali zpracovat dokumenty, které nám daly do rukou tvrdá data pro varianty dalšího postupu,“ uvedl Kolář.

Vedení mikroregionu by chtělo rozhlednu zbourat v co nejkratší době, nejlépe během nadcházející zimy. Než tam vyroste nová, potrvá to ještě několik let.

Rozhledna byla na vrcholu už před sto lety

Rozhledna, ze které je výhled na rovinatou Hanou, Drahanskou vrchovinu, Bouzovské vrchy i siluetu Nízkého Jeseníku, má kamenný podstavec se zázemím a její tubus je dřevěný s ocelovými prvky.

Na Velkém Kosíři byla rozhledna už v letech 1927 až 1939, pak musela být kvůli špatnému technickému stavu odstraněna. Velký Kosíř je dominantou hanácké roviny, nachází se mezi městečky Kostelec na Hané, Čechy pod Kosířem a Slatinice. Je opředený mnoha mýty. V roce 1990 vznikl přírodní park Velký Kosíř.

Rozhledny se v Česku staly populární už na konci 19. století v souvislosti s rozvojem turistiky. Výrazně přispěl také Klub českých turistů, který sám mnoho rozhleden vybudoval. V období socialismu se příliš nestavěly, rozmach nastal až kolem roku 2000.

V Olomouckém kraji vzniklo od roku 2005 šest nových rozhleden, celkem je jich šestnáct. Sedmnáctá brzy otevře v Přemyslovicích na Prostějovsku. Rozhledna přišla obec na milion korun. Je vysoká deset metrů a vyrobená z modřínu. „Má kovové nožky, aby neuhnila a co nejdéle vydržela. I proto bylo použito modřínové dřevo, které by mělo vydržet dvacet let,“ popsala starostka Přemyslovic Iveta Pořízková (nestr.).

Unikátní rozhledna ve tvaru šroubovice DNA o výšce třiceti šesti metrů vyrostla na Fajtově kopci u Velkého Meziříčí, na Krušné hoře nedaleko Hudlic na Berounsku vyrostla rozhledna Máminka, která je postavena v nadmořské výšce 606 metrů na místě někdejší dřevěné triangulační věže. V Kobylí na Břeclavsku vznikla rozhledna ve tvaru spirály uprostřed vinohradu. Unikátní je především svým tvarem a přístupem pro vozíčkáře. V současné době je v Česku kolem pěti set rozhleden.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 13 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 15 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 16 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 17 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 21 hhodinami

Kvůli suchu platí výstraha před požáry ve středních a severozápadních Čechách

Kvůli déletrvajícímu suchému a teplému počasí hrozí ve středních a severozápadních Čechách zvýšené riziko požárů. Výstrahu v neděli vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), platí do odvolání. V dalších dnech bude výstrahu upřesňovat, dodal.
před 22 hhodinami

VideoSucho oslabuje lesy, ty pak podléhají škůdcům. Požáry budou v budoucnu častější

Nedostatek vláhy, vítr, dřevokazný hmyz nebo houby jsou největšími hrozbami pro lesy v Česku. Stav porostů se zlepšuje například v tom, že klesá objem smrkového dříví napadeného kůrovcem. Při letošním suchém a teplém jaru se však lesníci škůdců znovu obávají. Kvůli suchu teď hasiči Národního parku Šumava, kde je vysoké riziko požáru, posilují hlídky. Situaci zhoršují turisté, kteří i přes zákaz rozdělávají oheň v přírodě. Vědci v souvislosti se změnou klimatu upozorňují, že je potřeba se na častější požáry v přírodě připravit, ale také se jim snažit předcházet pestřejší skladbou porostů nebo prací s návštěvníky lesů.
včera v 07:00

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
včera v 06:30
Načítání...