Rok po povodních, které loni v září zasáhly především Moravu a Slezsko, zůstávají v obcích i městech stále patrné stopy živelní pohromy. Přestože se podařilo obnovit základní infrastrukturu, řada mostů, komunikací a veřejných budov na opravy čeká. A obyvatelé stále pracují na obnově bydlení. Dárci na pomoc domácnostem poslali 950 milionů korun. V zasažených oblastech stále působí pracovníci humanitárních organizací. Vláda vyčíslila celkové škody na majetku na 70,6 miliardy korun.
Povodněmi nejhůře zasažený byl loni v září Moravskoslezský kraj. Velká voda výrazně zasáhla Opavu, několikamiliardové škody způsobila v Krnově.
Záplavy zasáhly i Ostravu. Zaplavena byla dvě tamní nádraží, velké škody napáchala povodeň v čistírně odpadních vod v Ostravě-Přívoze. Mechanické čištění bylo obnoveno v prosinci 2024, biologické v únoru letošního roku. Povodně postihly 22 z 23 obvodů. Evakuováno muselo být šest tisíc lidí a městu vznikla škoda za 1,4 miliardy korun.
Ostravský magistrát nyní dokončuje opravy dvou domovů pro seniory. Z objektů muselo odejít dvě stě klientů, kteří dva měsíce pobývali v náhradních prostorách. „Přestože se podařilo obnovit většinu poškozených prostor a zajistit důstojné podmínky pro klienty i personál, úplné odstranění následků povodní ještě potrvá,“ uvedl primátor Jan Dohnal (ODS). Opravy si zatím vyžádaly 70 milionů korun.
Nejvíce škod voda napáchala v obvodech Nová Ves, Koblov a Antošovice. Zasaženo bylo čtyři sta rodinných a několik bytových domů, čtrnáct objektů muselo být zbouráno.
Bruntálsko: škody viditelné i po roce
V Široké Nivě na Bruntálsku jsou následky povodní patrné dodnes. Voda loni strhla mosty, zničila silnice i vedení energií. Strženo muselo být čtrnáct objektů, převážně hospodářských staveb. „Majitelé zaplavených domů zabrali, dnes už to u nás vypadá lépe,“ řekl starosta Tomáš Spáčil (za PRO OBEC 2022). Dodal, že se připravují projekty za více než sto milionů korun kryté dotací z programu Živel 1.
Podobně je na tom nedaleký Zátor. „Jsme tak na dvaceti procentech cesty k původnímu stavu,“ odhaduje starostka Salome Sýkorová (SNK ED). Škola už funguje, ale čeká ji velká oprava sklepů za deset milionů. Celková škoda na škole činila 25 milionů. Opravené je dětské hřiště, práce pokračují na víceúčelovém. Rekonstrukce čeká atletický ovál i fotbalové hřiště. „Jen revitalizace parku a oprava komunikací si vyžádá přes 30 milionů korun,“ uvedla starostka.
V obci muselo být zbouráno 24 budov, z toho 14 rodinných domů. Obyvatelé se rozhodli zůstat – někteří si staví nové domy, jiní dostali obecní byty.
Nikola Vilímková ze Zátoru si 14. září 2024 pamatuje dodnes. „Vařila jsem rajskou a prala prádlo. Manžel mi říkal, ať se balím. Odpověděla jsem, že povodeň nebude. Chtěla jsem odejít, až bude voda na zahradě,“ popsala. O pár hodin později měli v domě metr vody. Rodina se dvěma malými dětmi našla útočiště u rodičů v Krnově.
Tři dny věřili, že dům zachrání. „Pak přišla statička a doporučila demolici. Řekla, že náš typ dřevostavby nepůjde vysušit. Začal bobtnat a objevila se plíseň,“ vysvětlila. Nakonec se rozhodli postavit stejný dům na původním místě, jen zvednutý o 1,2 metru.
Starostové si stěžují na byrokracii
Další podstatně zasažený kraj byl ten Olomoucký. Na Jesenicku a Šumpersku se podařilo obnovit základní infrastrukturu, řada mostů, komunikací a veřejných budov na opravy čeká. Podle starostů naráží obnova na zdlouhavou administrativu a náročné povolovací procesy. „Nyní začaly opravy na místních komunikacích. Poškozené mosty a lávky jsou ve fázi projektových prací,“ uvedl starosta Velké Kraše Jiří Vodička (za Krašáci pro Kraš).
„Především chybí most ve středu obce. Navíc už začaly probíhat první opravy, a to oprava vodovodu, chodníků a hasičské zbrojnice, tak je obec rozkopaná,“ řekla starostka Kobylé nad Vidnavkou Miroslava Rybáriková (za NOVÁ VOLBA PRO KOBYLOU).
„Nepodařilo se ještě opravit školu, zahájit projekční práce na výstavbu mostů a konečné řešení komunikací. Zde narážíme na složitou a dlouhotrvající administrativu,“ sdělil starosta České Vsi Petr Mudra (za Naše obec). Obec do oprav investovala zhruba padesát milionů korun, které by měla zpětně získat z programu Živel 1.
Mezníky solidarity i obav
Katastrofální záplavy zanechaly stopu i v mezilidských vztazích. „Uzdravila nejednu ránu z minulosti,“ míní radní Bělé pod Pradědem Robert Neugebauer (za Bělá s budoucností).
Solidaritu ocenil i starosta Velké Kraše Vodička: „Máme radost, jak naši občané zvládli kritickou situaci a jak se ukázala soudržnost lidí.“ V obci se zároveň zvýšil počet členů dobrovolných hasičů.
Po počáteční soudržnosti se ale nyní někde objevují obavy z opakování a nespokojenost s pomalými opravami. „Přetrvává psychická nejistota. Při každé výstraze na déšť panuje nervozita, lidé sledují předpovědi a připravují zabezpečení,“ upozornila starostka Jeseníku Zdeňka Blišťanová (TOP 09).
Jižní Čechy: škody za půl miliardy
Přestože nejvíc pozornosti bylo v souvislosti s povodněmi směřováno na Moravu a Slezsko, potýkaly se s nimi i další regiony. V Jihočeském kraji způsobily škody přibližně za půl miliardy korun. Zasaženo bylo 98 obcí. Jen Rybářství Třeboň odhadlo škody na 10 až 20 milionů.
Kapacita Rožmberka se naplnila a voda odtékala bezpečnostním přelivem do Lužnice. Řeka se rozlila a zasáhla například obec Lužnice. „Nyní už jsou všechny objekty opravené,“ uvedla starostka Tereza Širhalová (za LUŽNICE II).
V Benešově nad Černou voda způsobila škody za 20 milionů. Chybí tam most v části Děkanské skaliny. „Projekt už zpracováváme, doufáme, že příští rok most postavíme,“ řekla starostka Veronika Zemanová Korchová (KDU-ČSL).
Více srážek než v roce 1997
Mezi čtvrtkem 12. a pondělím 16. září 2024 spadlo v Česku a na Moravě více srážek než během povodní v roce 1997. V Čechách průměrně 112,8 milimetru, na Moravě a ve Slezsku 183,4 milimetru. V roce 1997 to bylo v Čechách 59,2 milimetru a na Moravě a ve Slezsku 174,6 milimetru.
Povodně mají sedm potvrzených obětí, šest lidí se podle dostupných informací pohřešuje. První obětí byla žena, která o prvním víkendu utonula v říčce Krasovka na Bruntálsku, v pondělí přibyli dva mrtví v Krnově. Jedna oběť byla v Krnově nalezena v bytě, který byl úplně zaplavený, další pak v potoce. Ve středu našli seniorku z Kobylé nad Vidnavkou, kterou v neděli ráno strhl proud ze zbořeného domu, když odešla z evakuačního centra. Pátá oběť je podle informací od policie z Jihomoravského kraje. Šestou potvrzenou obětí je žena z Jesenicka, jejíž tělo bylo v říjnu nalezeno u Glucholaz v Polsku, a sedmou muž, jehož pozůstatky objevili až letos v dubnu u stejného polského města.
Český hydrometeorologický ústav vydal první varování už 8. září a od 11. září platila výstraha před extrémními srážkami a povodňovými jevy. Mechanismy krizového řízení se tak povedlo aktivovat ještě před příchodem největší vlny srážek. Hasiči také vyrazili do terénu už v rámci příprav na povodně. Stavěli protipovodňové zábrany, plnili pytle pískem a zároveň monitorovali stav řek a odstraňovali překážky z koryt.
Nasazení hasičů a armády
„První větší nárůst zásahů jsme zaznamenali už 12. září, kdy jsme vyjížděli k více než sedmi stům událostí, většinou ještě spojeným se silným větrem nebo s přípravou na povodně. O den později už ale počet událostí stoupl na 2869. V sobotu 14. září jsme řešili téměř osm tisíc zásahů a v terénu jsme měli pětaosmdesát procent jednotek,“ řekl generální ředitel hasičů Vladimír Vlček.
Během povodní evakuovali přes devatenáct tisíc lidí a další téměř dva a půl tisíce zachránili. Nasazena byla speciální technika včetně velkoobjemových čerpadel a záchranných člunů. Poprvé ve velkém rozsahu využili také drony.
Vrtulníky armády, policie a soukromých společností s leteckými záchranáři hasičů dopravily do zasažených oblastí 59,4 tuny humanitární pomoci a vyzvedly 147 osob, které uvázly v izolovaných místech. Záchranný útvar hasičů provedl na 65 demolic domů s narušenou statikou, vybudoval 23 mostních provizorií a sedm pěších lávek, které obnovily spojení do odříznutých obcí.
Hasičský záchranný sbor během povodní plnil roli hlavního koordinátora záchranných a likvidačních prací. Řídil nasazení jednotek, zajišťoval informovanost a varování obyvatelstva, organizoval evakuaci a nouzové ubytování obyvatel, nouzové zásobování i zabezpečení základních potřeb. Koordinoval humanitární pomoc a podílel se na jejím rozdělování do zasažených oblastí.
Neziskové organizace a dobrovolníci
Kromě finanční podpory poskytovaly neziskové organizace v prvních týdnech po povodni i materiální a potravinovou pomoc obcím odříznutým od dodávek vody a elektřiny. Do terénu mířily kamiony s trvanlivými potravinami, pitnou vodou, dezinfekcí, hygienickými potřebami a čerpadly. Krizové linky vyřídily přes šest tisíc hovorů a koordinovaly dobrovolníky. Těch bylo 5300, z toho 4300 pomáhalo s odklízením sutin a čištěním domů.
Do pomoci postiženým oblastem se zapojily například ADRA, Člověk v tísni, Český červený kříž, Diakonie a Charita ČR. Přidala se také platforma Donio a Nadace Karel Komárek Family Foundation. Organizace si rozdělily území, sjednotily pravidla vyplácení příspěvků a část peněz přerozdělily, aby pomoc dorazila rovnoměrně ke všem postiženým domácnostem.
Lidé a firmy na pomoc postiženým domácnostem poslali 950 milionů korun, neziskové organizace dosud rozdělily 673 milionů. Největší podíl na vybraných prostředcích měl Člověk v tísni, který shromáždil více než půl miliardy korun. „Pomohli jsme víc než 3600 domácnostem částkou přes 180 milionů korun – každá získala až 50 tisíc korun na pokrytí nejnutnějších potřeb, jako byly náklady na vysoušení, přechodné ubytování nebo vybavení kuchyně či ložnice. Peníze jsme vyplatili všem, kterým voda zaplavila obytné prostory, což bylo kritérium dohodnuté s dalšími organizacemi tak, aby na všech místech lidé dostávali stejně,“ uvedl vedoucí mediálních a informačních projektů organizace Tomáš Urban.
Padesát tisíc korun mimořádné pomoci dostala i rodina Jaroslava Harudy z Bělé pod Pradědem. Samoživitel se třemi dětmi s ní a s příspěvkem od úřadu práce překlenul nejtěžší období. Pomoc posílali i jednotlivci z celé republiky. „Spousta lidí od Karlových Varů po jižní Moravu – z Uherského Hradiště nebo Mikulova – posílala peníze a materiál,“ vyjmenoval Haruda. Řeka Bělá mu vzala dům i část pozemku. Na zahradu se mohli vrátit, nový dům tu ale kvůli hrozbě záplav stavět nesmí.
Důležitá obnova bydlení
Aktuálně se Člověk v tísni soustředí na pomoc při obnově bydlení, infrastruktury a pomoc ve složitých situacích. „Lidé stále řeší větší materiální škody, demolice a související dopady. Zaměřujeme se na zajištění důstojného bydlení pro domácnosti, jejichž domy musely být zbořeny nebo utrpěly rozsáhlé škody. Pomáháme s vyřízením všech potřebných administrativních úkonů při podávání dotačních žádostí v programu Živel 3,“ vysvětlil Urban.
Jejich klientem zůstal i Tomáš Halát, který kvůli chybě v pojistné smlouvě nebyl pojištěný proti povodni. „Mám ve smlouvě uvedenou povodňovou zónu čtyři, ale skutečně jsem v zóně tři. Pojišťovna to nechce uznat,“ dodal.
Teprve po vyjasnění výplat, pojistek a dotací a uzavření strategie obnovy bydlení Člověk v tísni individuálně vyhodnotí výši příspěvků, které se mohou pohybovat od stovek tisíc až do několika milionů. „Na tuto pomoc máme vyhrazeno 100 milionů korun. Při vyhodnocování výše příspěvku přitom bereme v potaz socioekonomickou situaci jednotlivých domácností,“ řekl vedoucí povodňové pomoci Aleš Souček.
Padesát milionů plánuje využít na prevenci přírodních katastrof. Tyto prostředky budou směřovat do protipovodňových a přírodě blízkých opatření v oblastech Krnovska a Jesenicka a také na podpůrné programy pro místní samosprávy, školy, spolky a obyvatele.
Prevence a obnova toků
Ostrava přijímá preventivní opatření, která mají zmírnit dopady budoucích povodní. „Do konce roku připravíme investiční plány na zvýšení odolnosti mostů, lávek, podchodů či podjezdů,“ řekl primátor Dohnal.
Povodí Odry dosud vynaložilo 400 milionů korun na odstraňování škod a opravy, více než čtvrtinu na Jesenicku. „Jen tam dosáhly škody 1,6 miliardy,“ uvedla mluvčí Šárka Vlčková. V přípravě je třiatřicet akcí za 1,5 miliardy korun.
Vláda navíc uvolní další tři miliardy korun na protipovodňová opatření a obnovu vodních toků. O dotace až ve výši sto procent nákladů mohou obce žádat od 1. října přes Státní fond životního prostředí.
Ministerstvo životního prostředí zdůrazňuje, že vedle technických opatření je třeba podporovat i přirozený rozliv řek a revitalizaci krajiny.
Pojišťovny: škody za sedm miliard
Podle pojišťoven celková výše pojištěných škod na budovách občanů dosáhla 6,96 miliardy korun. Z toho polovinu tvořily totální škody. Nahlášeno bylo 61 400 pojistných událostí. „Většina je již vypořádána,“ uvedl pojistný matematik České asociace pojišťoven Petr Jedlička.
Skutečné škody jsou ale podle něj vyšší – kolem 17 miliard korun. Podpojištění totiž zůstává častým problémem. Vláda vyčíslila celkové škody na 70,6 miliardy korun, z toho podle ní připadá 25 miliard na soukromý majetek a 45 miliard na stát, kraje a obce.
Kabinet v rozpočtu na rok 2024 vyčlenil na řešení dopadu povodní ze státního rozpočtu 30 miliard korun, dalších deset miliard korun pak pro letošní rok. V polovině prosince vláda schválila komplexní program obnovy po povodních, do roku 2029 z něj bude možné čerpat 16 miliard korun.
NKÚ nedávno kritizoval, že z oněch loňských 30 miliard se podařilo reálně vyčerpat 3,5 miliardy korun a zbylé peníze vláda využila na jiné účely. Ministerstvo svůj postup hájí tím, že peníze na odstranění povodňových škod neměly být zcela utracené už v loňském roce. „Pokud nebyly dotační tituly do konce kalendářního roku 2024 vypsány, peníze kapitolám zůstaly jako nespotřebované výdaje a budou i v budoucnu použity na povodňové účely,“ uvedla mluvčí resortu Petra Vodstrčilová.
