Kauza otrávených ryb v řece Bečvě zatím nekončí, a to ani přesto, že policie už obvinila údajného viníka ekologické havárie. Tou má být firma Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm, jak už před rokem naznačoval ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Někteří lidé, kteří žijí v okolí řeky, tomu však nevěří. Poukazují například na chyby úřadů při vyšetřování. Biogeochemik Jakub Hruška dokonce na Bečvě provedl pokus, který podle něj vyvrací, že by měla být viníkem právě rožnovská firma. Pro Reporéry ČT natáčela Silvie Kleková.
Pochybnosti kolem postupu úřadů při vyšetřování havárie trvají. Kauzou se zabývá i parlamentní vyšetřovací komise. Z otravy čtyřiceti tun ryb na zhruba čtyřiceti kilometrech toku obvinila policie rožnovskou firmu Energoaqua a také jejího ředitele Oldřicha Havelku. „Byl jsem docela významně překvapen. Ani společnost, ani já se necítíme vinní,“ řekl.
Havelka už podal i stížnost na policii. Okresní státní zastupitelství ve Zlíně informovalo o tom, že už se stížností zabývá. Podnět by měl být vyřízen v nejbližších dnech. Blíže ale kauzu komentovat nechce.
Závěru policie nevěří ani rybáři. „Je nepravděpodobné, že by jedy vytekly z rožnovské výpusti a ryby žily tři a půl kilometru,“ řekl po roce od ekologické havárie předseda místní organizace Českého rybářského svazu v Hustopečích nad Bečvou Stanislav Pernický. Soudní znalec kauzy Bečva Jiří Klicpera to okomentoval slovy, že „ryby utekly do čisté vody“.
Mohly ryby chemikálii uniknout?
Aby Klicpera dokázal, že ryby otrávily kyanidy z takzvané rožnovské výpusti, provedl experiment. Do řeky vypouštěl barvivo za zhruba dvojnásobného průtoku, než byl u havárie. Závěr byl takový, že chemikálie se držely u pravého břehu. Tomu, že by kyanidy v úseku dlouhém asi tři a půl kilometru neotrávily jedinou rybu, Hruška nevěří.
Klicperovi nepřijde divné ani to, že se chemikálie s vodou nepromíchala ani poté, co prošla dvěma jezy. „(Pokus) prokázal, že je odůvodněné nebo známé, proč ty ryby umíraly až tak daleko. Je to doložitelné a dá se to dopočítat,“ řekl soudní znalec.
„Obsádka řeky Bečvy, v těch místech, o kterých hovoříme, byla tak mimořádně silná, že ryby vlastně pokrývaly celou řeku. Od jednoho břehu k druhému bylo ryb nahusto. Ryby při takto silné havárii podle mého názoru tomu prostě nemohly uniknout,“ řekl ichtyolog Českého rybářského svazu Pavel Vrána.
Pokus se solí
Hruška se tak rozhodl udělat společně s rybáři vlastní pokus. „Když jsem si prohlédl, jak ta Bečva teče, kde jsou jezy, kde jsou peřeje, tak jsem si prostě řekl, že není možné, aby se to nezamíchalo už relativně blízko v toku toho rožnovského kanálu do Bečvy. Říkal jsem si: ,Nebudou ze mě dělat pitomce, já si to prostě ověřím sám,ʻ“ uvedl.
Odborníci pokus provedli s pomocí dvaceti kilogramů obyčejné soli, která je podle nich svým chováním ve vodě bližší kyanidům než barvivo. Při pokusu zjišťovali, jak se bude látka chovat po překonání prvního jezu, který je asi šest set metrů od takzvané rožnovské výpusti.
„Po hodině a tři čtvrtě jsme se skutečně dočkali, že se ta vodivost začala zvyšovat, a začali jsme nabírat vzorky. Trvalo to celé několik hodin, co tam chlorid protékal, a to už od začátku úplně stejně na obou březích řeky,“ sdělil závěry svého pokusu Hruška. Z toho podle něj vyplývá, že pokud by se kyanidy dostaly do Bečvy z rožnovského kanálu, rozptýlily by se po šesti stech metrech příčně i podélně v celém toku řeky. „Ryby by neměly úniku před chemikálií, není to prostě možné,“ dodal.
„V té peřeji, obtékáním okolo kamenů jako překážek, se voda míchá. To je v podstatě míchačka,“ uvedl chemik a expert na průmyslové havárie Pavel Danihelka.
Klicpera: Výsledek pokusu nemůže být významný
Podle Klicpery byl však pokus „zvrzaný“. „Já si myslím, že to nebylo úplně tak, jak by to mělo být,“ reagoval na dotaz reportérky, zda o pokusu odborníků slyšel. „Já bych si hlavně potřeboval přečíst tu zprávu. Já nevím, čeho je pan Hruška profesorem, ale rozhodně tento výsledek nemůže být významný,“ dodal soudní znalec.
Klicpera také uvedl, že neví o tom, že by se taková metoda běžně používala. „Metodika existuje, je používána kolegy z Výzkumného ústavu vodohospodářského právě pro tyto případy,“ reagoval chemik a ekotoxikolog Masarykovy univerzity v Brně a Akademie věd ČR Ivan Holoubek. Také podle Danihelky proběhl pokus správně a podle pravidel.
Inspekce začala experiment prověřovat
Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) se nyní podle ČTK začala pokusem se solí v Bečvě zabývat. Mluvčí ČIŽP Jiří Ovečka v úterý agentuře sdělil, že inspekce obdržela podět, kterému se ze zákona musí věnovat. Kdo jej ale podal, není jasné. Ovečka uvedl, že to nemůže zveřejnit.
„Dostali jsme datovkou oznámení o zahájení kontroly inspekce. Mám se dostavit 8. září do Brna k podání vysvětlení. Ale nevím, co se mnou chtějí diskutovat,“ uvedl Pernický.
Pozdě odebrané vzorky
Ředitel inspekce životního prostředí Erik Geuss nechtěl Hruškův pokus komentovat. „Zaznamenáváme samozřejmě všechno a jenom vrtíme hlavou,“ řekl.
Experimentem se bude zabývat i vyšetřovací parlamentní komise, té ale výsledky předali samotní rybáři. Šéfka komise Marie Pěnčíková (KSČM) označila výsledky za zajímavé. „Otevřelo nám to prostor pro další diskusi,“ dodala.
Sněmovní komise se má také zabývat tím, že nikdo v den havárie neodebral vzorky z výpusí průmyslových objektů. Na to upozornili právě Reportéři ČT už letos v lednu. Holoubek to na začátku roku označil za fatální chybu. „Je to neuvěřitelně amatérský postup, který orgány, jak ten vodoprávní, tak i inspekce, dvacátého září loňského roku předvedly. A o důvodech nechci spekulovat,“ řekl Hruška.
„Je nutno říct, že tady někdo pochybil. To jsou ty odběry vzorků. Časová posloupnost v prvních hodinách a dnech byla chybná. Musíme se z toho poučit a opravdu velmi důsledně vyvodit zodpovědnost,“ sdělil ekotoxikolog a hydrobiolog Masarykovy univerzity v Brně a Botanického ústavu Akademie věd ČR Blahoslav Maršálek.
