Půl roku od ničivých povodní je osud desítek domů nejistý

Nahrávám video
Události v regionech: Půl roku od zářijových povodní
Zdroj: ČT24

Od katastrofálních povodní je to půl roku. Osud desítek domů, které velká voda poničila, je dál nejistý. Více než stovku staveb už statici nařídili strhnout a po zimě přibývají další. Nejvydatněji loni v září pršelo v Jeseníkách. V součtu tam spadlo pět set litrů vody na metr čtvereční. Záplavy způsobily škody za desítky miliard. Minimálně šest lidí nepřežilo.

Voda v záři zatopila dům i manželům Škodíkovým ve Velké Kraši. Po půl roce stále vysouší navlhlé zdi. „V kuchyni nic nezbylo. Celé přízemí bylo úplně pryč. Co zbylo, to byl záchod a koupelna. Jinak nic,“ přibližuje Dagmar Škodíková.

Most ve Velké Kraši strhla velká voda, teď je tam provizorní dřevěná lávka. Po obou stranách je nápis na cedulích: vstup na vlastní nebezpečí. Lávku chtějí v obci nahradit novým mostem. Stejně tak i dočasnou konstrukci o dva a půl kilometru výše proti proudu řeky Vidnávky. Tu mají vypůjčenou na tři roky.

„Jsme ve fázi, že ceny mostů víme jenom hrubě, protože mostař to spočítal tabulkově na metr čtvereční plus bezpečnostní rizika. Žádosti o dotace jsme už poslali, ale je to opravdu hrubý nástřel. Bavíme se tak o třiceti milionech,“ spočítal starosta Velké Kraše Jiří Vodička (nez.).

I ve Vápenné na Jesenicku lidé dál vysoušejí domy. Díky oklepané omítce na fasádě odhalili historický německý nápis. Zjistil tak, kam se dostala voda v roce 1829 a že loni byla ještě o něco výš.

Několik domů v obci šlo k zemi. Nejvíc se tam teď trápí s nedostatkem projektantů. „Projekční kanceláře jsou zahlcené. Poprosili jsme projektanty z Brna a Ostravy, aby nám pomohli a vytvářeli projekty, které jsou nezbytné k tomu, abychom žádali o finanční prostředky a potom abychom realizovali jednotlivé opravy,“ poznamenal starosta Vápenné Leoš Hannig (nestr.).

Někteří lidé kvůli povodním odsud odešli. Vylidňování řeší i v Jeseníku. „Domy se prodávají pod cenou, ale ti lidé tam nechtějí zůstat. Jak se ze začátku mluvilo o tom, že dělejme všechno, aby odliv občanů z Jesenicka nenastal, tak si myslím, že se to děje,“ podotkla starostka Jeseníku Zdeňka Blišťanová (TOP 09).

Lidé se po varování meteorologů připravovali na nejhorší

Hladiny řek a vodních toků se zvedly v důsledku silných dešťů, které postupně od čtvrtka 12. září 2024 zasáhly prakticky celou Českou republiku. Lidé se po varování připravovali na nejhorší. Plnili pytle pískem, zabezpečovali mosty, čistili koryta řek nebo připravovali evakuační místa. Většina z nich si pamatovala ničivé povodně z roku 1997 a 2002.

Ve třech krajích byl vyhlášen stav nebezpečí. V Moravskoslezském a Olomouckém trval zhruba devadesát dní. Nejvíce vody spadlo v Jeseníkách, celkový úhrn srážek tam dosáhl pěti set litrů na metr čtvereční. Na horách na severu země spadlo mezi třemi a čtyřmi sty litry, na ostatních místech České republiky až dvě stě litrů na metr čtvereční.

Nejzasaženější oblasti

V Moravskoslezském kraji velká voda výrazně zasáhla Opavu, kde bylo zaplaveno největší sídliště Kateřinky a poničen most v Ratibořské ulici. Velké, až několikamiliardové škody evidovali rovněž v Krnově, kde voda zničila infrastrukturu, na mnoha místech zmizely silnice i chodníky. Značné škody utrpěly obce na Bruntálsku, které výrazně poničila také povodeň v roce 1997. Například v Nových Heřminovech voda poškodila řadu domů. Velké škody napáchala velká voda v čistírně odpadních vod v Ostravě-Přívoze.

V Olomouckém kraj zasáhla povodeň zejména Jesenicko, které se načas dokonce ocitlo odříznuté od světa. Do nejpostiženějších obcí v okolí řek Vidnávka a Bělá musela být potravinová a humanitární pomoc dopravena pomocí vojenských vrtulníků. Helikoptéry vojáků i policie se podílely nejen na Jesenicku také na evakuaci. Poté, co záplavy o víkendu postihly hlavně horské Jesenicko, odtekla velká voda do střední části kraje a zaplavila například značnou část Litovle na Olomoucku.

Dvanáct set profesionálních i dobrovolných hasičů zasahovalo u více než pětadvaceti tisíc událostí. To je přibližně osmina jejich ročního průměru. Povolána byla během povodní také armáda. Na zasažených místech pomáhalo šestnáct set dobrovolníků. Hasiči evakuovali přes jednadvacet tisíc lidí. Povodně si vyžádaly šest obětí. Sedm lidí se stále pohřešuje.

Na Frýdlantsku stav nebezpečí skončil už ve středu 18. září, v části zbylých dvou krajů jej vláda na žádost hejtmanů opakovaně umožnila prodloužit. V záplavami postižených oblastech Jesenicka a Šumperska v Olomouckém kraji trval do 12. prosince, v částech Moravskoslezského kraje zasažených povodněmi pak o den déle.

Demolice domů

Asi stovku zničených domů opravit vůbec nepůjde. Demolice je teprve čeká, nebo už šly k zemi. Číslo navíc podle statiků ještě není konečné. Desítky staveb dál sledují. Jejich stav teď ovlivňuje hlavně počasí.

Na dům v Albrechticích si Monika Lakomá a její partner Martin Košťál vzali hypotéku, ale po roce a půl od nastěhování přišla velká voda. „Byl to pro nás šok. Celý pozemek byl zničený, ploty, stromy,“ popsal Martin Košťál. „Veškeré hospodářské stavby vzala voda,“ dodala Monika Lakomá. Dům to na první pohled ustál, majitelé začali s jeho opravami a až do prosince počítali s tím, že v něm budou moci zůstat. „Když přišly velké mrazy, tak jsme napočítali asi dvacet nových trhlin na celém domě,“ popsala Lakomá.

Vyhlídky pro dům nejsou dobré. „Spodní stavba je hodně pohyblivá, je vyplavená ta hmota, to pojivo mezi kameny a dochází k pomalému rozpadu spodní stavby. To jsou neopravitelné věci, nebo velmi náročně opravitelné,“ popsala stav budovy statička. A doporučila majitelům dům nechat strhnout.

Za dobu trvání stavu nebezpečí hradil demolice kraj. Teď už by za to měli několik milionů platit majitelé ze svého. Existují ale výjimky. „Pojištění nám nepokryje hypotéku i demolici a veškeré věci k tomu. Obrátili jsme se na vedení města a teď máme informaci, že by kraj mohl tyhle věci znova hradit,“ řekl majitel domu.

„Na otázku financování nově nařízených demolic ještě neumíme s jistotou odpovědět. Snahou hejtmanství bude na tyto práce přispět, ale teprve se bude jednat o způsobu podpory,“ dostali odpověď z Moravskoslezského kraje.

Vládní odhad škod: skoro sedmdesát miliard

Celkové škody vláda odhadla na 68,1 miliardy korun. Kabinet v rozpočtu na rok 2024 vyčlenil na řešení dopadu povodní ze státního rozpočtu 30 miliard korun, dalších deset miliard korun pak pro letošní rok. V polovině prosince vláda schválila komplexní program obnovy po povodních, do roku 2029 z něj bude možné čerpat šestnáct miliard korun.

Pojišťovnám se zejména v důsledku zářijového řádění živlů zvedlo vyplacené plnění za povodňové škody zhruba z půl miliardy korun z roku 2023 na 19,7 miliardy korun ke konci roku 2024.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Ve čtyřech obcích se volila nová zastupitelstva

Nové volby ve čtveřici tuzemských obcí přilákaly ve dvou z nich až polovinu voličů. V Úhercích na Lounsku měla kolem 15:00 odvoleno téměř polovina zapsaných voličů a v Lipníku na Mladoboleslavsku představovala k 16:00 volební účast 51 procent. Ve Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku přišlo až 70 procent voličů. Naproti tomu v Cekově na Rokycansku hlasovalo dosud asi čtyřicet ze 140 oprávněných voličů, tedy necelých 29 procent, řekla zapisovatelka volební komise. Volební místnosti se uzavřely ve 22:00.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Policie dopadla čtvrtou osobu podezřelou z teroru v Pardubicích. Soud ji poslal do vazby

Policie zadržela čtvrtou osobu podezřelou z účasti na teroristickém útoku v Pardubicích, je české státní příslušnosti. Okresní soud v Pardubicích ji odpoledne poslal do vazby. Zda jde o muže, nebo ženu, policie neuvedla. Zadržená osoba odmítla vinu a podala stížnost proti uvalení vazby. Policie po dalších podezřelých stále pátrá.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoHázení kamenů z mostu trápí obyvatele Barrandova

Házením kamenů či jiných předmětů z mostů na silnice nebo dálnice se často baví skupiny dětí či lidé pod vlivem návykových látek. S takovým nebezpečným případem se nyní potýkají na pražském Barrandově. „Když jdou děti ze školy pěšky, tak se samozřejmě musí podívat na most, jestli tam někdo nestojí a náhodou někoho nenapadne hodit kámen,“ popisuje obyvatel městské části Praha-Hlubočepy Lukáš Chmelař trable, jimž místní čelí. Na problém si stěžují několik let. Lávka sice vypadá jako běžný chodník, ale ve skutečnosti jde o únikovou cestu. Přes zákaz vstupu tu denně projdou desítky lidí. Zabránit jim v tom například plotem s brankou podle správce nejde.
27. 3. 2026

Vítězkou ankety Zlatý Ámos se stala Adéla Langerová ze Zlína

Titul Zlatý Ámos pro nejoblíbenějšího učitele či učitelku v Česku získala Adéla Langerová ze Základní školy Mikoláše Alše ve Zlíně. Dětský Ámos, kterého uděluje dětská porota, putuje k Miroslavu Holubovi ze Střední průmyslové školy chemické v Ostravě. Ceny v pátek organizátoři udělili v Kongresovém sále pražského hotelu Olšanka. Cenu Ámos sympaťák z internetového hlasování na webu ČT :D získal Václav Úbl ze Základní školy Blatnice na Plzeňsku.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

VideoSněhová královna tančí v Jihočeském divadle

Jihočeské divadlo se rozhodlo v tanečním představení převyprávět klasický pohádkový příběh Hanse Christiana Andersena. Inscenaci Sněhová královna vytvořili choreograf Paul Julius a hudební skladatel Jan Jirásek. Kombinuje klasický balet s dynamickými prvky moderního tance. Zůstává ale příběhem dívky Gerdy, která se vydává zachránit svého kamaráda Kaye poté, co jeho srdce zledovatělo.
27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026

Policie vyšetřuje útok zápalnými lahvemi na Ruský dům v Praze

Na budovu Ruského střediska vědy a kultury v pražských Dejvicích hodil někdo ve čtvrtek večer několik zápalných lahví. Policie o tom v pátek ráno informovala na síti X. Po pachateli pátrá, podezírá ho z trestného činu poškození cizí věci. Ministerstvo zahraničí odsoudilo násilné útoky na jakékoliv objekty. Marija Zacharovová – mluvčí diplomacie Ruské federace, jež na Ukrajině páchá válečné zločiny na denní bázi – útok označila za „barbarský akt“.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Někteří aktéři fotbalové korupční kauzy způsobili škodu přes deset milionů korun

Škoda v korupční fotbalové kauze týkající se sázek na zmanipulované zápasy přesahuje u některých obviněných deset milionů korun, sdělil náměstek olomouckého vrchního žalobce Radek Bartoš. Její rozsah se podle něj u jednotlivých obviněných liší. Výše škody se může podle žalobců ještě změnit s ohledem na úkony týkající se zahraničních sázkových kanceláří. V kauze je obviněno 32 lidí, čtyři jsou ve vazbě. Zásah policie iniciovala fotbalová asociace, její etická komise zahájila 47 disciplinárních řízení.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...