PŘEHLEDNĚ: S volbami se konají i referenda o stavbě elektráren či těžbě

Při nadcházejících krajských volbách v pátek a sobotu 21. a 22. září budou lidé v několika obcích hlasovat také v místních referendech. Ministerstvo vnitra jich registruje patnáct. Na Náchodsku budou občané například rozhodovat o vybudování fotovoltaické elektrárny, která by svým výkonem patřila k největším v Česku. V Potůčkách na Karlovarsku chtějí občané rozhodnout o budoucí těžbě živce, ve dvou obcích na Vsetínsku se zase bude rozhodovat o vybudování domova důchodců nebo společenského centra.

Proti záměru společnosti Agrivolt vybudovat na Náchodsku jednu z největších tuzemských fotovoltaických elektráren za 2,5 miliardy korun se postavila část občanů i vedení dvou dotčených obcí Nový Ples a Rašošky – vyhlášení místních referend prosadili prostřednictvím petice. Plánovaná elektrárna o výkonu 140 megawattů by měla zabrat až dvě stě hektarů polí mezi třemi obcemi, občané mají navíc obavy z blízkosti elektrárny od obytných domů a vlivu na místní klima. 

V případě realizace projektu nabízí firma obcím každoroční příspěvek ve výši deseti procent obecního rozpočtu. U Rasošek by to bylo okolo 1,5 milionu korun a u Nového Plesu asi půl milionu korun. „Uvědomujeme si, že jde o zásadní rozhodnutí, a proto chceme zohlednit názor občanů, kteří prostřednictvím petice prosadili vyhlášení místního referenda,“ uvedl starosta Nového Plesu Martin Slezák (Za zdraví občanů).

Většina referend se bude týkat výstavby elektráren

Podobná situace panuje i v Mirovicích na Písecku, kde se občané budou v referendu vyjadřovat k plánované výstavbě menší fotovoltaické elektrárny o rozloze 27 hektarů. Zhruba tisícovka lidí tam v petici upozorňuje na možné dopady na zemědělskou půdu a změnu klimatu. Investor tam obci nabízí finanční kompenzace ve výši půl milionu korun ročně a jednorázový příspěvek 1,5 milionu korun při spuštění elektrárny. 

Téma energetiky se dotkne také příhraniční obce Bulovka na Liberecku, kde se bude referendum týkat možnosti výstavby větrných elektráren. Zastupitelé se v Bulovce pokoušeli postoj občanů zjistit už anketou při červnových volbách do Evropského parlamentu, kvůli nízké účasti se ale nyní rozhodli vyhlásit závazné referendum. 

O možnosti výstavby větrných elektráren se diskutuje také v Křižanech v Podještědí, podle starosty Václava Honsejka (Pro obec) je vše zatím ve fázi úvah a žádný konkrétní projekt připravený není. „Byl tady sice ČEZ a udělal nám nějakou ukázku možností, které by tady byly, ale vybráno není,“ řekl starosta.

Na Vysočině budou ohledně větrných elektráren probíhat dvě referenda – v obcích Dalečín a Jamné. Zatímco v Dalečíně výstavbu dvou větrníků plánuje firma Jipocar Power, v Jamném má být investorem samotná obec. Ta již podniká kroky k založení energetického společenství, které by propojilo různé zdroje energie a zajišťovalo levnou elektřinu pro místní obyvatele. V Jamném to bude už druhé referendum k větrníkům. V prvním před pěti lety, kdy se o území zajímali developeři, byla převaha odevzdaných hlasů proti výstavbě. „Nicméně od té doby se energetika zásadním způsobem posunula,“ uvedl starosta Ľuboš Varhaník (nestraník) začátkem září. O výstavbě větrných elektráren budou rozhodovat také v Rohozné na Pardubicku nebo v Kynšperku nad Ohří na Sokolovsku. 

Referendum o odkupu zámku nebo těžbě živce

V Radňovicích na Žďársku budou občané v referendu rozhodovat o vybudování obchvatu obce, v Lačově na Vsetínsku o stavbě společenského centra a v Horní Lideči o vybudování domova pro seniory. Lidé v Žitenicích na Litoměřicku prostřednictvím místního referenda zase usilují o to, aby obec odkoupila tamní stejnojmenný zámek. Sepsali kvůli tomu petici. Podle některých zastupitelů ale občané nepředložili smysluplnou koncepci a obec nemá na odkup dostatek peněz. 

V obci Potůčky lidé vyjádří svůj názor na spor občanských a ekologických spolků se společností KMK Granit, která chce začít v Krušných horách těžit živec. Firma už podala na kraj žádost o povolení těžby. Podle kritiků chtějí těžaři získat povolení k hornické činnosti co nejdřív, aby souhlas získali ještě před vyhlášením Chráněné krajinné oblasti Krušné hory. „Určitě se proti tomu záměru budeme bránit, jak to půjde,“ avizoval v srpnu starosta obce Potůčky Vlastimil Ondra (nestr.). Zastupitelstvo bude v referendu zjišťovat nejen, zda občané souhlasí s těžbou, ale také zda má obec těžbě aktivně bránit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 5 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 8 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 9 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 10 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 14 hhodinami

Kvůli suchu platí výstraha před požáry ve středních a severozápadních Čechách

Kvůli déletrvajícímu suchému a teplému počasí hrozí ve středních a severozápadních Čechách zvýšené riziko požárů. Výstrahu v neděli vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), platí do odvolání. V dalších dnech bude výstrahu upřesňovat, dodal.
před 15 hhodinami

VideoSucho oslabuje lesy, ty pak podléhají škůdcům. Požáry budou v budoucnu častější

Nedostatek vláhy, vítr, dřevokazný hmyz nebo houby jsou největšími hrozbami pro lesy v Česku. Stav porostů se zlepšuje například v tom, že klesá objem smrkového dříví napadeného kůrovcem. Při letošním suchém a teplém jaru se však lesníci škůdců znovu obávají. Kvůli suchu teď hasiči Národního parku Šumava, kde je vysoké riziko požáru, posilují hlídky. Situaci zhoršují turisté, kteří i přes zákaz rozdělávají oheň v přírodě. Vědci v souvislosti se změnou klimatu upozorňují, že je potřeba se na častější požáry v přírodě připravit, ale také se jim snažit předcházet pestřejší skladbou porostů nebo prací s návštěvníky lesů.
před 19 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 19 hhodinami
Načítání...