Před 70 lety vymazali komunisté z mapy Zlín. Na čtyři desítky let se z něj stal Gottwaldov

O tom, že podnikatelské město rodiny Baťových ponese jméno prvního komunistického prezidenta, rozhodlo zasedání zlínského národního výboru den před Gottwaldovými narozeninami 22. listopadu 1948. Oficiálně se stal ze Zlína Gottwaldov 1. ledna 1949. Cílem komunistů bylo vše spojené s Baťou vymazat z paměti lidí. Gottwaldov se přejmenoval zpět na Zlín po jednačtyřiceti letech – v lednu 1990.

Přejmenování Zlína na Gottwaldov v roce 1948 bylo velmi rychlé. „Byla to blesková akce několika odhodlaných funkcionářů, kteří se chtěli zavděčit komunistické vládě v Praze,“ řekl historik Zdeněk Pokluda.

Komunisté na to šli oklikou: Změnu názvu navrhli v souvislosti s připojováním dalších obcí k městu, přičemž navrhli přejmenovat na Gottwaldov nově vzniklou aglomeraci. Centrální městské čtvrti zůstal „Zlín“ aspoň jako součást nového označení – Gottwaldov I-Zlín. 

Tamní obyvatelé přitom o záměru nevěděli. „Nikoho by nenapadlo, že může dojít k tomu, že město ztratí jméno. Komunisté ve vedení národního podniku Baťa a zlínské radnice zorganizovali podpisovou akci. Za dva dny měly být sebrány podpisy, odevzdány 19. listopadu, a tím měla být údajně vyjádřena vůle lidu,“ popsal historik. 

Ve Velkém kině bylo 22. listopadu formálně na shromáždění navrženo přejmenování města a  o tři dny později ho odhlasovalo zasedání zlínského národního výboru. Změna vstoupila v platnost až koncem prosince vyhláškou ministerstva vnitra s účinností od 1. ledna 1949.

Nahrávám video
Zlín byl Gottwaldov
Zdroj: ČT24

Vše spojené s Baťou bylo třeba potlačit

Zlín nebyl jediným městem, o kterém se uvažovalo. Jménem Klementa Gottwalda chtěli komunisté původně nazvat jeho rodný Vyškov (narodil se v Dědicích, které jsou nyní součástí Vyškova). Gottwald však údajně na toto město zanevřel, protože nerad vzpomínal na dětství, které tam prožil jako nemanželské dítě.

Volba na Zlín nakonec padla nejen z toho důvodu, že tam byli obzvlášť aktivní komunističtí funkcionáři, ale i proto, že se novému režimu hodilo potlačit připomínky nedávné minulosti. Zlín byl symbolem úspěchu kapitalistického podnikání, právě tam rodina Baťů vybudovala světové centrum výroby obuvi. A cílem komunistů bylo vše spojené s Baťou vymazat z paměti lidí. Obyvatelé přesto řadu let jméno Gottwaldov nerespektovali, mluvili dál o Zlíně.

V prosinci 1948 se také změnilo jméno zlínských závodů, které nesly jméno Baťa, na Svit. Z mapy také zmizely další názvy měst, která byla spojená s Baťou. Z Baťova u Zlína se staly Otrokovice a na Slovensku se musely Baťovany přejmenovat na Partizánske.

Fučíkov nebo Leninské se nakonec na mapě neobjevily

Ve srovnání s ostatními socialistickými zeměmi se v někdejším Československu příliš neprosadil zvyk přejmenovávat města po komunistických vůdcích. Podle pamětníků se uvažovalo například o přejmenování Bruntálu na Leninské a z dnešního Meziboří mohl být Fučíkov nebo Zápotocké, nakonec tento osud stihl pouze Zlín.

Příklady dalších měst přejmenovaných v Československu po roce 1945
Zdroj: Wikipedia.org

Pro zajímavost: řada měst se přejmenovala po skončení druhé světové války v roce 1945, z názvů zmizely přívlastky německý. Například z Německého Brodu se tak stal Havlíčkův Brod. Přestaly se také používat názvy odvozené z němčiny. V roce 1947 se stal například z Frývaldova (Freiwaldau) Jeseník a o rok později z Falknova nad Ohří (Falkenau an der Eger) Sokolov.

Nový název neslo město Gottwaldov přesně jedenačtyřicet let. Krátce po sametové revoluci, 21. prosince 1989, schválila rada tehdejšího jihomoravského Krajského národního výboru opětovné pojmenování Gottwaldova historickým názvem Zlín, od 1. ledna 1990.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Ve čtyřech obcích si lidé zvolili nová zastupitelstva

Lidé ze čtyř českých obcí si v sobotu zvolili nová místní zastupitelstva, která budou mít jisté fungování jen na půl roku. Druhý říjnový víkend se budou totiž konat obecní volby v celé republice. V sobotu se volební místnosti otevřely v Cekově na Rokycansku, Úhercích na Lounsku, Lipníku na Mladoboleslavsku a Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku.
před 39 mminutami

Ve čtyřech obcích se volila nová zastupitelstva

Nové volby ve čtveřici tuzemských obcí přilákaly ve dvou z nich až polovinu voličů. V Úhercích na Lounsku měla kolem 15:00 odvoleno téměř polovina zapsaných voličů a v Lipníku na Mladoboleslavsku představovala k 16:00 volební účast 51 procent. Ve Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku přišlo až 70 procent voličů. Naproti tomu v Cekově na Rokycansku hlasovalo dosud asi čtyřicet ze 140 oprávněných voličů, tedy necelých 29 procent, řekla zapisovatelka volební komise. Volební místnosti se uzavřely ve 22:00.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Policie dopadla čtvrtou osobu podezřelou z teroru v Pardubicích. Soud ji poslal do vazby

Policie zadržela čtvrtou osobu podezřelou z účasti na teroristickém útoku v Pardubicích, je české státní příslušnosti. Okresní soud v Pardubicích ji odpoledne poslal do vazby. Zda jde o muže, nebo ženu, policie neuvedla. Zadržená osoba odmítla vinu a podala stížnost proti uvalení vazby. Policie po dalších podezřelých stále pátrá.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoHázení kamenů z mostu trápí obyvatele Barrandova

Házením kamenů či jiných předmětů z mostů na silnice nebo dálnice se často baví skupiny dětí či lidé pod vlivem návykových látek. S takovým nebezpečným případem se nyní potýkají na pražském Barrandově. „Když jdou děti ze školy pěšky, tak se samozřejmě musí podívat na most, jestli tam někdo nestojí a náhodou někoho nenapadne hodit kámen,“ popisuje obyvatel městské části Praha-Hlubočepy Lukáš Chmelař trable, jimž místní čelí. Na problém si stěžují několik let. Lávka sice vypadá jako běžný chodník, ale ve skutečnosti jde o únikovou cestu. Přes zákaz vstupu tu denně projdou desítky lidí. Zabránit jim v tom například plotem s brankou podle správce nejde.
27. 3. 2026

Vítězkou ankety Zlatý Ámos se stala Adéla Langerová ze Zlína

Titul Zlatý Ámos pro nejoblíbenějšího učitele či učitelku v Česku získala Adéla Langerová ze Základní školy Mikoláše Alše ve Zlíně. Dětský Ámos, kterého uděluje dětská porota, putuje k Miroslavu Holubovi ze Střední průmyslové školy chemické v Ostravě. Ceny v pátek organizátoři udělili v Kongresovém sále pražského hotelu Olšanka. Cenu Ámos sympaťák z internetového hlasování na webu ČT :D získal Václav Úbl ze Základní školy Blatnice na Plzeňsku.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

VideoSněhová královna tančí v Jihočeském divadle

Jihočeské divadlo se rozhodlo v tanečním představení převyprávět klasický pohádkový příběh Hanse Christiana Andersena. Inscenaci Sněhová královna vytvořili choreograf Paul Julius a hudební skladatel Jan Jirásek. Kombinuje klasický balet s dynamickými prvky moderního tance. Zůstává ale příběhem dívky Gerdy, která se vydává zachránit svého kamaráda Kaye poté, co jeho srdce zledovatělo.
27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026

Policie vyšetřuje útok zápalnými lahvemi na Ruský dům v Praze

Na budovu Ruského střediska vědy a kultury v pražských Dejvicích hodil někdo ve čtvrtek večer několik zápalných lahví. Policie o tom v pátek ráno informovala na síti X. Po pachateli pátrá, podezírá ho z trestného činu poškození cizí věci. Ministerstvo zahraničí odsoudilo násilné útoky na jakékoliv objekty. Marija Zacharovová – mluvčí diplomacie Ruské federace, jež na Ukrajině páchá válečné zločiny na denní bázi – útok označila za „barbarský akt“.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...