Před 70 lety vymazali komunisté z mapy Zlín. Na čtyři desítky let se z něj stal Gottwaldov

O tom, že podnikatelské město rodiny Baťových ponese jméno prvního komunistického prezidenta, rozhodlo zasedání zlínského národního výboru den před Gottwaldovými narozeninami 22. listopadu 1948. Oficiálně se stal ze Zlína Gottwaldov 1. ledna 1949. Cílem komunistů bylo vše spojené s Baťou vymazat z paměti lidí. Gottwaldov se přejmenoval zpět na Zlín po jednačtyřiceti letech – v lednu 1990.

Přejmenování Zlína na Gottwaldov v roce 1948 bylo velmi rychlé. „Byla to blesková akce několika odhodlaných funkcionářů, kteří se chtěli zavděčit komunistické vládě v Praze,“ řekl historik Zdeněk Pokluda.

Komunisté na to šli oklikou: Změnu názvu navrhli v souvislosti s připojováním dalších obcí k městu, přičemž navrhli přejmenovat na Gottwaldov nově vzniklou aglomeraci. Centrální městské čtvrti zůstal „Zlín“ aspoň jako součást nového označení – Gottwaldov I-Zlín. 

Tamní obyvatelé přitom o záměru nevěděli. „Nikoho by nenapadlo, že může dojít k tomu, že město ztratí jméno. Komunisté ve vedení národního podniku Baťa a zlínské radnice zorganizovali podpisovou akci. Za dva dny měly být sebrány podpisy, odevzdány 19. listopadu, a tím měla být údajně vyjádřena vůle lidu,“ popsal historik. 

Ve Velkém kině bylo 22. listopadu formálně na shromáždění navrženo přejmenování města a  o tři dny později ho odhlasovalo zasedání zlínského národního výboru. Změna vstoupila v platnost až koncem prosince vyhláškou ministerstva vnitra s účinností od 1. ledna 1949.

Nahrávám video

Vše spojené s Baťou bylo třeba potlačit

Zlín nebyl jediným městem, o kterém se uvažovalo. Jménem Klementa Gottwalda chtěli komunisté původně nazvat jeho rodný Vyškov (narodil se v Dědicích, které jsou nyní součástí Vyškova). Gottwald však údajně na toto město zanevřel, protože nerad vzpomínal na dětství, které tam prožil jako nemanželské dítě.

Volba na Zlín nakonec padla nejen z toho důvodu, že tam byli obzvlášť aktivní komunističtí funkcionáři, ale i proto, že se novému režimu hodilo potlačit připomínky nedávné minulosti. Zlín byl symbolem úspěchu kapitalistického podnikání, právě tam rodina Baťů vybudovala světové centrum výroby obuvi. A cílem komunistů bylo vše spojené s Baťou vymazat z paměti lidí. Obyvatelé přesto řadu let jméno Gottwaldov nerespektovali, mluvili dál o Zlíně.

V prosinci 1948 se také změnilo jméno zlínských závodů, které nesly jméno Baťa, na Svit. Z mapy také zmizely další názvy měst, která byla spojená s Baťou. Z Baťova u Zlína se staly Otrokovice a na Slovensku se musely Baťovany přejmenovat na Partizánske.

Fučíkov nebo Leninské se nakonec na mapě neobjevily

Ve srovnání s ostatními socialistickými zeměmi se v někdejším Československu příliš neprosadil zvyk přejmenovávat města po komunistických vůdcích. Podle pamětníků se uvažovalo například o přejmenování Bruntálu na Leninské a z dnešního Meziboří mohl být Fučíkov nebo Zápotocké, nakonec tento osud stihl pouze Zlín.

Příklady dalších měst přejmenovaných v Československu po roce 1945
Zdroj: Wikipedia.org

Pro zajímavost: řada měst se přejmenovala po skončení druhé světové války v roce 1945, z názvů zmizely přívlastky německý. Například z Německého Brodu se tak stal Havlíčkův Brod. Přestaly se také používat názvy odvozené z němčiny. V roce 1947 se stal například z Frývaldova (Freiwaldau) Jeseník a o rok později z Falknova nad Ohří (Falkenau an der Eger) Sokolov.

Nový název neslo město Gottwaldov přesně jedenačtyřicet let. Krátce po sametové revoluci, 21. prosince 1989, schválila rada tehdejšího jihomoravského Krajského národního výboru opětovné pojmenování Gottwaldova historickým názvem Zlín, od 1. ledna 1990.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 9 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 12 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 13 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 13 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 17 hhodinami

Kvůli suchu platí výstraha před požáry ve středních a severozápadních Čechách

Kvůli déletrvajícímu suchému a teplému počasí hrozí ve středních a severozápadních Čechách zvýšené riziko požárů. Výstrahu v neděli vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), platí do odvolání. V dalších dnech bude výstrahu upřesňovat, dodal.
před 19 hhodinami

VideoSucho oslabuje lesy, ty pak podléhají škůdcům. Požáry budou v budoucnu častější

Nedostatek vláhy, vítr, dřevokazný hmyz nebo houby jsou největšími hrozbami pro lesy v Česku. Stav porostů se zlepšuje například v tom, že klesá objem smrkového dříví napadeného kůrovcem. Při letošním suchém a teplém jaru se však lesníci škůdců znovu obávají. Kvůli suchu teď hasiči Národního parku Šumava, kde je vysoké riziko požáru, posilují hlídky. Situaci zhoršují turisté, kteří i přes zákaz rozdělávají oheň v přírodě. Vědci v souvislosti se změnou klimatu upozorňují, že je potřeba se na častější požáry v přírodě připravit, ale také se jim snažit předcházet pestřejší skladbou porostů nebo prací s návštěvníky lesů.
před 23 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 23 hhodinami
Načítání...