Praha měla na konci března na svých účtech přebytek přes sto miliard korun

Nahrávám video

Hlavní město mělo ke konci března na svých účtech více než sto miliard korun přebytek. K vyšším příjmům samosprávám pomohl hlavně vyšší výběr daní, podle analýzy ministerstva financí ale i to, že některé méně investovaly. Rozpočet Prahy tvoří více než polovinu celkového přebytku hospodaření obcí, na konci roku 2022 skončil v přebytku 15,5 miliardy korun.

Podle bývalého vedení, které stálo poslední čtyři roky až do letošního února v čele metropole, je normální, že si samosprávy v dobách, kdy se daří, vytvářejí přebytky. Podle nich totiž pak přijdou měsíce a roky, kdy se budou muset zadlužit, aby mohly dělat miliardové investice.

Jde hlavně o dopravní stavby – právě v Praze je doprava oblastí, na kterou jde každoročně nejvíce peněz. Jen loni to bylo devět miliard korun, což je více než polovina celkové částky investic hlavního města v roce 2022.

Metro D či Dvorecký a Barrandovský most

Právě loni začala dlouho očekávaná a plánovaná stavba nové linky metra D. Bývalý primátor a nynější náměstek pro oblast dopravy Zdeněk Hřib (Piráti) také připomněl, v jaké finanční situaci bylo hlavní město v roce 2015, kdy se dokončoval tunelový komplex Blanka.

Tunel Blanka měří pět a půl kilometru a díky tomu je to nejdelší silniční tunelový komplex v Česku a také nejdražší. Jak se posunoval termín zprovoznění, šplhala nahoru i cena – nakonec to bylo čtyřicet miliard. Blanka má být součástí vnitřního okruhu metropole. Ten ale stále chybí.

Opravu Barrandovského mostu ale už odkládat nešlo. Kompletní rekonstrukce nejvytíženější silnice v Praze vyjde na skoro 600 milionů. V polovině května začne další etapa oprav Barrandovského mostu a s ní další uzavírky, a to až do půlky srpna.

Praha bude mít také jeden úplně nový most přes Vltavu – Dvorecký. Budou po něm moci jezdit také tramvaje. Město za něj stavebním firmám vyplatí přes miliardu korun. Loni se také konečně podařilo zahájit dostavbu vyhořelého křídla Průmyslového paláce. Část budovy zničil obrovský požár na podzim roku 2008.

Výzva pro další měsíce a roky je metro D. Stavba deseti stanic čtvrté linky vyjde na sto miliard korun. Část peněz si ale město bude muset půjčit od Evropské investiční banky.

Příprava velkých investic je zdlouhavá, připouští opozice

I opozice připouští, že příprava těch velkých, hlavně dopravních projektů není vůbec jednoduchá, někdy trvá roky. U těch menších ale ještě mezery vidí. „Ty velké investice trvají dlouho, takže se hůře plánují – to musím říci férově, i když jsem v opozici. Na druhé straně ty menší… je pravda, že Praha v minulém volebním období příliš aktivní nebyla – kromě oprav a rekonstrukcí,“ vytýkal pražský zastupitel Patrik Nacher (za ANO).

Podle radního pro oblast financí Zdeňka Kováříka (ODS) se Praha v investicích zvolna vrací do investičního tempa let 1999 až 2010, „kdy byly ve městě hlavní investiční roky a věřím, že se nám bude dařit v tomto tempu pokračovat“.

Hlavní město je podle Kováříka v současné době schopné investovat asi 20,5 miliardy ročně. „Což je předpoklad pro rok 2023. Samozřejmě je to plánovaný rozpočet, kde musíme vždy počítat s tím, že ne vše se podaří splnit ze sta procent,“ dodal.

Propad byl podle Kováříka daný tím, že oblasti investic, které musejí mít stabiilitu, byly výrazně obměněny. „A jak ve financích, tak v investicích to chce vždy kontinuitu,“ poznamenal s tím, že finance kontinuální zůstaly a město se nedostalo do špatné situace ani v době krize let 2010 a 2011.

Větší investice do školství

„V podstatě se dá říci, že město v oblasti financí je konzervativně řízeno dlouhodobě a nedostává se do problémů. Samozřejmě pro velké investice to samo o sobě nestačí,“ připustil radní pro oblast financí.

Podle Kováříka je potřeba investovat do školství s ohledem na kapacity. „V dlouhodobé perspektivě do toho musíme výrazně investovat. Bude potřebovat zdvihnout těch zhruba 400 milionů z loňského roku na až 1,5 miliardy ročních investic do školství. Protože to je částka, bez které nebudeme schopni dlouhodobě udržet kvalitu ve školství,“ upozornil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 1 hhodinou

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 4 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 5 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 5 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 9 hhodinami

Kvůli suchu platí výstraha před požáry ve středních a severozápadních Čechách

Kvůli déletrvajícímu suchému a teplému počasí hrozí ve středních a severozápadních Čechách zvýšené riziko požárů. Výstrahu v neděli vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), platí do odvolání. V dalších dnech bude výstrahu upřesňovat, dodal.
před 11 hhodinami

VideoSucho oslabuje lesy, ty pak podléhají škůdcům. Požáry budou v budoucnu častější

Nedostatek vláhy, vítr, dřevokazný hmyz nebo houby jsou největšími hrozbami pro lesy v Česku. Stav porostů se zlepšuje například v tom, že klesá objem smrkového dříví napadeného kůrovcem. Při letošním suchém a teplém jaru se však lesníci škůdců znovu obávají. Kvůli suchu teď hasiči Národního parku Šumava, kde je vysoké riziko požáru, posilují hlídky. Situaci zhoršují turisté, kteří i přes zákaz rozdělávají oheň v přírodě. Vědci v souvislosti se změnou klimatu upozorňují, že je potřeba se na častější požáry v přírodě připravit, ale také se jim snažit předcházet pestřejší skladbou porostů nebo prací s návštěvníky lesů.
před 15 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 15 hhodinami
Načítání...