Polepy, nerez i umělecké malby pomáhají městům v boji proti vandalům

Nahrávám video

Milionové škody způsobují městům a dopravním podnikům každoročně vandalové. Předcházet vandalismu pomáhají speciální polepy na oknech městské hromadné dopravy, nerezové toalety či lavičky. Zdi a stavby pak může před posprejováním ochránit například umělecká malba.

Přes šest milionů korun stály loni Dopravní podnik města Brna opravy škod po vandalech. Počet případů podle jeho mluvčí Hany Tomaštíkové narůstá. „Rozbíjejí okna, dveře, ničí vnitřní vybavení, například sedačky, ale také označníky zastávek,“ popsala. Škodám se dopravní podnik snaží předcházet třeba polepováním oken vozidel speciálními fóliemi. „Fólie chrání sklo proti poškrábání. Zatímco instalace jedné fólie stojí podle typu okna tisíc až dva tisíce korun, výměna skla v nových vozech může vyjít až na čtyřicet tisíc korun,“ vysvětlila Tomaštíková.

S vandalismem se řidiči brněnského dopravního podniku setkávají denně, nejčastěji jde právě o poškrábání skel. Prevence tak podniku ušetří statisíce korun ročně.

Vandalové si ale vybírají nejen vozy MHD. „Přibližně třikrát za měsíc se strážníci zabývají případy sprejerství. Zhruba jednou za měsíc bývají rozbité skleněné přístřešky u zastávek. Prakticky vymizely případy černého výlepu,“ uvedl mluvčí brněnské městské policie Jakub Ghanem.

Na konci srpna například trojice mužů v brněnských Husovicích poškodila dvě dopravní značky. Po dostižení strážníky se k činu jeden z nich přiznal – prý to bylo z legrace a pod vlivem alkoholu. „Nejčastěji lidé přistižení při vandalismu vysvětlují, že je přemohl vztek a nedokázali ho ovládnout,“ dodal Ghanem.

Městský mobiliář z nerezu

Břeclav už letos opravy po vandalech stály milion korun. Čtyři a půl tisíce korun za dopravní značku, deset tisíc za zastávku MHD, černá skládka vyjde od 60 do 110 tisíc. Pítko před školou musí technické služby opravovat podruhé. „Pítko je v zásadě na kompletní výměnu, nákladem 50 tisíc korun,“ řekl ředitel Technických služeb Břeclav Karel Osička.

S prevencí vandalismu pomáhá městům i výrobce sanity v Rajhradicích na Brněnsku. Pod rukama tamních pracovníků vznikají umyvadla nebo toalety z nerezu. „Stoprocentní ochrana proti vandalům neexistuje. Snažíme se ale výrobky navrhnout tak, aby vandalům jejich činnost co nejvíce znepříjemnily a dalo jim hodně práce je poškodit,“ uvedl obchodní ředitel AZP Brno Zdeněk Kuchta.

Nejčastěji firma dodává výrobky na veřejné toalety nebo dálniční odpočívadla, běžným odběratelem jsou i městské části. Například Brno-střed využívá nejen nerezové toalety, ale i lavičky. „Na hlavním nádraží, které je velmi frekventované, máme prvky odolné vůči vandalům. Velmi těžko se dají zničit, nejsou tam žádné zbytečné detaily, které by lákaly vandaly, a údržba je mnohem snazší,“ vysvětlil mluvčí úřadu městské části Michal Šťastný.

Ochranné nátěry, elektrické ploty, ale i legální stěny

Města i dopravní podniky trápí také sprejeři. „V posledních třech letech šetřila Policie ČR případů sprejerství přibližně stejně, každý rok kolem 4700. Objasněných bylo v roce 2022 celkem 927, v roce 2023 pak 777 a v roce 2024 jen 700. Dlouhodobě jsou v objasňování nejúspěšnější policisté z Moravskoslezského kraje,“ sdělil vedoucí oddělení tisku Policejního prezidia ČR Ondřej Moravčík.

„Nejčastěji dochází k posprejování zastávkových přístřešků v odlehlejších částech města nebo tam, kde není velký pohyb lidí. Vozy jsou zvenku poškozovány jen výjimečně. Přes noc je máme odstavené v uzavřených areálech, kam není snadný přístup,“ řekla mluvčí Dopravního podniku Olomouc Anna Sýkorová.

„Některé budovy opatřujeme ochrannými nátěry nebo elektronickými ploty. Jsou například na pražském orloji či na Karlově mostě. Pokud se graffiti objeví na některé budově, snažíme se je odstranit v rámci běžné údržby,“ uvedl mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman.

Legální stěna v Renneské ulici v Brně
Zdroj: Pantograff

Některá města zvolila jako prevenci sprejerství legální stěny. Například v Brně jich je celá řada, jejich mapu pravidelně aktualizuje internetový portál Pantograff. Brněnský magistrát chce proti vandalismu nově bojovat i na nedávno otevřené náplavce, kde se nelegální graffiti objevilo krátce po zpřístupnění. Vybrané zdi tam v budoucnu pomalují umělci.

Totéž opatření se osvědčilo i Dopravnímu podniku v Českých Budějovicích, který do rekonstrukcí zapojuje streetartové umělce. „Pomalované budovy se stávají terčem vandalů méně často než jednobarevné fasády,“ potvrdila mluvčí podniku Barbora Fišer. Podle Hofmana vznikají plochy pro legální graffiti i v Praze, kde mají streetartoví umělci možnost veřejný prostor kultivovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Hasiči pomáhají dostat na povrch pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči dostali ven z jeskyně prvního z pěti amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, bez zranění, ale za prostorem, který je naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu je potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Doplnili, že se zbylými jsou v kontaktu a že na místě je 80 zasahujících.
před 38 mminutami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 1 hhodinou

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 5 hhodinami

Kvůli suchu platí výstraha před požáry ve středních a severozápadních Čechách

Kvůli déletrvajícímu suchému a teplému počasí hrozí ve středních a severozápadních Čechách zvýšené riziko požárů. Výstrahu v neděli vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), platí do odvolání. V dalších dnech bude výstrahu upřesňovat, dodal.
před 6 hhodinami

VideoSucho oslabuje lesy, ty pak podléhají škůdcům. Požáry budou v budoucnu častější

Nedostatek vláhy, vítr, dřevokazný hmyz nebo houby jsou největšími hrozbami pro lesy v Česku. Stav porostů se zlepšuje například v tom, že klesá objem smrkového dříví napadeného kůrovcem. Při letošním suchém a teplém jaru se však lesníci škůdců znovu obávají. Kvůli suchu teď hasiči Národního parku Šumava, kde je vysoké riziko požáru, posilují hlídky. Situaci zhoršují turisté, kteří i přes zákaz rozdělávají oheň v přírodě. Vědci v souvislosti se změnou klimatu upozorňují, že je potřeba se na častější požáry v přírodě připravit, ale také se jim snažit předcházet pestřejší skladbou porostů nebo prací s návštěvníky lesů.
před 10 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 10 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
včera v 14:47

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
včera v 13:52
Načítání...