Podzemní štoly za Kuřimí zachránily za války mnoho životů. Květoslava Domincová je jednou z posledních pamětnic

Jednadevadesátiletá Květoslava Domincová je jednou z posledních pamětnic válečného bombardování Kuřimi. Jako mladá dívka strávila konec války v provizorním krytu – ve štole vyhloubené do kopce Záruba. Štoly měly původně sloužit jako výrobní haly zbrojovky, Němci je ale nestačili dokončit.

  • Seriál Paměťová stopa představuje osudy desítek lidí, kteří trpěli v totalitních režimech 20. století. Jde o lokální příběhy s nadregionálním přesahem. Dokumenty vznikají ve spolupráci s brněnskou pobočkou VHÚ Praha a AMERFO o.p.s.

Když začala druhá světová válka, bylo Květoslavě Domincové deset let. Jako dítě počátek války prožívala celkem klidně. Tamní pobočka brněnské Zbrojovky se ale na konci války stala terčem spojeneckého bombardování. Od poloviny roku 1944 letecké poplachy budily místní obyvatele denně až do konce války. „Měli jsme doma ve sklepě malý kryt. Otec dělal u dráhy, tak měl možnost koupit staré pražce. Dali jsme je od jedné stěny ke druhé a tam jsme si vždycky vlezli,“ vzpomíná Domincová.

Měla to být podzemní továrna

Štoly s krycím názvem Axinit nechal zbudovat v kopci Záruba Hermann Göring. Do Kuřimi nařídil přesunout část výroby leteckých motorů Klöckner – Flugmotorenbau. Dělníci podzemní tunely vyrazili počátkem roku 1944, výroba se tam ale nikdy nepřesunula.

25. srpna 1944 americké bombardéry zaútočily nejen na strategické továrny v centru a na jihovýchodním okraji Brna, ale pětaosmdesát strojů zamířilo i nad Kuřim. Na areál Zbrojovky svrhly asi osm set bomb. Některé pumy zasáhly také obytné domy. Zahynulo čtyřicet lidí, dalších dvě stě bylo zraněno.

„Už letěli nad Zbrojovku a teprve houkaly sirény. Lidi rychle běželi ven, byla jich tam spousta. Když z letadel viděli, že lidi ještě stále utíkají pryč, že nejsou v bezpečí, udělali ještě jeden okruh a teprve pak začali bombardovat. U posledního domu v ulici měli Němci protiletadlové dělo, které začalo po letadlech pálit. Tak se vrátili a celou tu ulici rozbombardovali,“ popisuje pamětnice.

Nahrávám video
Paměťová stopa: Kuřimské štoly
Zdroj: ČT24

Podzemní město ve štolách

Lidé se už do zničeného areálu Zbrojovky nevrátili. Při intenzivních náletech, v dubnu roku 1945, se hromadně ukryli ve štolách, kde přečkali až do konce války. „Té štole jsem hodně vděčná. Už jenom ten strach v noci, když houkali a bombardovali. Dokonce když jsme byli ve štolách a padlo pár bomb na Zárubu, tak se to s námi všecko otřáslo a popadalo pár kamínků. Ale jinak to bylo v pořádku,“ přiblížila pamětnice.

Ve štolách vzniklo doslova podzemní město se společným zásobováním potravinami. Lidé vařili venku. Ti, kteří měli hospodářství, donesli vejce a další potraviny. „My jsme byli hned na kraji ve druhé štole. Jako dětem nám to bylo fuk, hlavně že na nás nic nepadalo. Courali jsme se před štolou, a když zazněl poplach, honem jsme se utíkali schovat,“ vzpomíná Domincová.

Bombardováním zničené domky v Kuřimi
Zdroj: Město Kuřim

Na rozdíl od nedalekého Brna byla Kuřim osvobozená až 9. května 1945. „Asi v pět hodin odpoledne někdo od vchodu zavolal, že se ke štolám přes pole blíží nějací vojáci. Ukázalo se, že to jsou Rumuni, kteří bojovali po boku Rudé armády. Někdo tam měl na tyčce vlajku, tak ji rozmotal a začali jsme zpívat hymnu. Dodnes, když ji začnou hrát, hned se mi všechno vybaví a je mi do pláče. Ale když uslyším sirénu, tak se mi sevře žaludek, na to se nedá zapomenout,“ uzavírá vyprávění pamětnice. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Ve čtyřech obcích se volila nová zastupitelstva

Nové volby ve čtveřici tuzemských obcí přilákaly ve dvou z nich až polovinu voličů. V Úhercích na Lounsku měla kolem 15:00 odvoleno téměř polovina zapsaných voličů a v Lipníku na Mladoboleslavsku představovala k 16:00 volební účast 51 procent. Ve Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku přišlo až 70 procent voličů. Naproti tomu v Cekově na Rokycansku hlasovalo dosud asi čtyřicet ze 140 oprávněných voličů, tedy necelých 29 procent, řekla zapisovatelka volební komise. Volební místnosti se uzavřely ve 22:00.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Policie dopadla čtvrtou osobu podezřelou z teroru v Pardubicích. Soud ji poslal do vazby

Policie zadržela čtvrtou osobu podezřelou z účasti na teroristickém útoku v Pardubicích, je české státní příslušnosti. Okresní soud v Pardubicích ji odpoledne poslal do vazby. Zda jde o muže, nebo ženu, policie neuvedla. Zadržená osoba odmítla vinu a podala stížnost proti uvalení vazby. Policie po dalších podezřelých stále pátrá.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoHázení kamenů z mostu trápí obyvatele Barrandova

Házením kamenů či jiných předmětů z mostů na silnice nebo dálnice se často baví skupiny dětí či lidé pod vlivem návykových látek. S takovým nebezpečným případem se nyní potýkají na pražském Barrandově. „Když jdou děti ze školy pěšky, tak se samozřejmě musí podívat na most, jestli tam někdo nestojí a náhodou někoho nenapadne hodit kámen,“ popisuje obyvatel městské části Praha-Hlubočepy Lukáš Chmelař trable, jimž místní čelí. Na problém si stěžují několik let. Lávka sice vypadá jako běžný chodník, ale ve skutečnosti jde o únikovou cestu. Přes zákaz vstupu tu denně projdou desítky lidí. Zabránit jim v tom například plotem s brankou podle správce nejde.
27. 3. 2026

Vítězkou ankety Zlatý Ámos se stala Adéla Langerová ze Zlína

Titul Zlatý Ámos pro nejoblíbenějšího učitele či učitelku v Česku získala Adéla Langerová ze Základní školy Mikoláše Alše ve Zlíně. Dětský Ámos, kterého uděluje dětská porota, putuje k Miroslavu Holubovi ze Střední průmyslové školy chemické v Ostravě. Ceny v pátek organizátoři udělili v Kongresovém sále pražského hotelu Olšanka. Cenu Ámos sympaťák z internetového hlasování na webu ČT :D získal Václav Úbl ze Základní školy Blatnice na Plzeňsku.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

VideoSněhová královna tančí v Jihočeském divadle

Jihočeské divadlo se rozhodlo v tanečním představení převyprávět klasický pohádkový příběh Hanse Christiana Andersena. Inscenaci Sněhová královna vytvořili choreograf Paul Julius a hudební skladatel Jan Jirásek. Kombinuje klasický balet s dynamickými prvky moderního tance. Zůstává ale příběhem dívky Gerdy, která se vydává zachránit svého kamaráda Kaye poté, co jeho srdce zledovatělo.
27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026

Policie vyšetřuje útok zápalnými lahvemi na Ruský dům v Praze

Na budovu Ruského střediska vědy a kultury v pražských Dejvicích hodil někdo ve čtvrtek večer několik zápalných lahví. Policie o tom v pátek ráno informovala na síti X. Po pachateli pátrá, podezírá ho z trestného činu poškození cizí věci. Ministerstvo zahraničí odsoudilo násilné útoky na jakékoliv objekty. Marija Zacharovová – mluvčí diplomacie Ruské federace, jež na Ukrajině páchá válečné zločiny na denní bázi – útok označila za „barbarský akt“.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Někteří aktéři fotbalové korupční kauzy způsobili škodu přes deset milionů korun

Škoda v korupční fotbalové kauze týkající se sázek na zmanipulované zápasy přesahuje u některých obviněných deset milionů korun, sdělil náměstek olomouckého vrchního žalobce Radek Bartoš. Její rozsah se podle něj u jednotlivých obviněných liší. Výše škody se může podle žalobců ještě změnit s ohledem na úkony týkající se zahraničních sázkových kanceláří. V kauze je obviněno 32 lidí, čtyři jsou ve vazbě. Zásah policie iniciovala fotbalová asociace, její etická komise zahájila 47 disciplinárních řízení.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...