Památník holocaustu Romů bude stát přes sto milionů. Demolice vepřína v Letech začíná

V Letech na Písecku začíná demolice bývalého areálu vepřína, v jehož místě stál za druhé světové války romský koncentrační tábor. Jde ale jenom o symbolické zahájení prací, příprava na demolice budov začne až v pondělí 25. července. Na místě pak vyroste Památník holocaustu Romů a Sintů v Čechách. Stavba památníku přijde na víc než sto milionů korun. Stát koupil vepřín před čtyřmi lety.

„Dnešní den je pro nás přelomový okamžik. Dlouho jsme se na něj chystali. Jsem velmi ráda, že Muzeu romské kultury byla dána čest, abychom to tady budovali. Je to obrovský závazek a není to jednoduché, protože výstavba budoucího památníku je velmi nákladná,“ řekla ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová.

Demolice v pátek začala jen symbolickým aktem, firma zahájí přípravné práce v pondělí 25. července, pak se bude bourat. „Kvůli bezpečnosti a velkému množství prachu nebudeme dnes bourat, zahájení demolice je symbolické,“ upřesnila mluvčí muzea Karolina Spielmannová.

Nahrávám video

Náklady na demolici by měly být deset milionů korun. Původně se přitom hovořilo o 110 milionech. Podle ministra kultury Martina Baxy (OSD) se ale podařilo výrazně ušetřit díky zájmu o stavební materiály. „Jen kovy na střechách budov jsou za desítky milionů korun,“ řekl ministr. Ten se omluvil za politiky různých stran, kteří dříve „temný příběh“ Letů ignorovali či znevažovali.

Vepřín by měl být zbouraný do konce listopadu, krajní termín je konec roku. Nabídku na demolici areálu podalo 17 zájemců, zakázku získala společnost AWT rekultivace. 

Nahrávám video

Památník přijde na více než sto milionů

Stavba památníku bude stát přes sto milionů korun. Část by měly uhradit norské fondy a část stát. Muzeum chce areál zpřístupnit už příští rok, kdy bude hotová první etapa.

„To má být budova návštěvnického centra se stálou expozicí a rekultivace pietního místa, těch provizorních hrobů. U (nákladů) památníku se pohybujeme někde přes sto milionů korun, on totiž celý ten areál je obrovský, přes sto tisíc metrů čtverečních, i celá rekultivace a osázení prostoru lesem jsou náročné,“ popsala ředitelka a dodala, že sazenice stromů daruje muzeu Karel Schwarzenberg.

Vizualizace Památníku holocaustu Romů a Sintů v Čechách
Zdroj: Terra Florida

Symbolického zahájení prací se kromě ministra kultury Baxy účastnila například i předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). V pátek si návštěvníci mohou naposledy areál vepřína prohlédnout i za přítomnosti pamětníků a aktivistů.

V místě byl za druhé světové války koncentrační tábor pro Romy. V sedmdesátých letech minulého století tam vznikl vepřín. Stát ho v roce 2018 odkoupil za 450 milionů od firmy Agpi, která tam měla asi 13 tisíc prasat. Na demolici vepřína dal stát 110 milionů korun.

Táborem v Letech podle historiků od srpna 1942 do května 1943 prošlo 1308 Romů, mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zemřelo a přes pět set skončilo v koncentračním táboře v Osvětimi. 

Nacisté Romy vraždili, komunisté zase chtěli, aby se na ně zapomnělo, řekl Václav Havel

Za zrušení vepřína v Letech kvůli zneuctění místa v průběhu let apelovala Rada Evropské unie, Výbor OSN pro lidská práva i Evropský parlament. 

O zbourání vepřína a vybudování památníku hovoří politici v Česku od devadesátých let. V areálu už v roce 1995 vzniklo malé pietní místo. „Nacistický totalitní systém Romy téměř vyvraždil. Totalitní komunistický režim se postaral o to, aby památka Romů byla zapomenuta. Místo tragédie v Letech bylo dokonce překryto vepřínem,“ řekl v té době tehdejší prezident Václav Havel.

V následujících letech se téma stalo prioritou i pro další vrcholné politiky. Výraznějšího posunu se ale věc nedočkala ani o mnoho let později v době vlády premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD). „Chceme situaci zmapovat, chceme komunikovat s romskými občanskými sdruženími, budeme se tomu věnovat, nechceme to ignorovat,“ řekl v roce 2014. 

Tresty i pokání

Někteří politici ale svůj postoj během let změnili. Například Václav Klaus, který dříve prosazoval vybudování pietního místa, v roce 2005 řekl, že to nebyl koncentrační tábor v tom slova smyslu. Údajně nebyl určen pro Romy, ale pro ty, kteří nechtěli pracovat. Jeho slova pobouřila romské organizace i některé politiky. 

Výroky, které zpochybňovaly účel tábora, však pronášeli politici i později. „Že byl tábor v Letech koncentrák, to je lež. Byl to pracovní tábor. Kdo nepracoval, šup a byl tam,“ uvedl v roce 2016 tehdejší ministr financí Andrej Babiš (ANO). Od svých slov se ale Babiš později distancoval. „Já jsem se vyjádřil špatně. Je to vytrhnuté z kontextu, bylo to v debatě se sousedy, a pokud jsem se někoho dotknul, tak se všem omlouvám,“ uvedl.

Někdejší poslanec SPD Miloslav Rozner dokonce za své výroky letos u soudu dostal podmíněný trest, který ale zatím není pravomocný. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 4 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 7 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 8 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 9 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 13 hhodinami

Kvůli suchu platí výstraha před požáry ve středních a severozápadních Čechách

Kvůli déletrvajícímu suchému a teplému počasí hrozí ve středních a severozápadních Čechách zvýšené riziko požárů. Výstrahu v neděli vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), platí do odvolání. V dalších dnech bude výstrahu upřesňovat, dodal.
před 14 hhodinami

VideoSucho oslabuje lesy, ty pak podléhají škůdcům. Požáry budou v budoucnu častější

Nedostatek vláhy, vítr, dřevokazný hmyz nebo houby jsou největšími hrozbami pro lesy v Česku. Stav porostů se zlepšuje například v tom, že klesá objem smrkového dříví napadeného kůrovcem. Při letošním suchém a teplém jaru se však lesníci škůdců znovu obávají. Kvůli suchu teď hasiči Národního parku Šumava, kde je vysoké riziko požáru, posilují hlídky. Situaci zhoršují turisté, kteří i přes zákaz rozdělávají oheň v přírodě. Vědci v souvislosti se změnou klimatu upozorňují, že je potřeba se na častější požáry v přírodě připravit, ale také se jim snažit předcházet pestřejší skladbou porostů nebo prací s návštěvníky lesů.
před 18 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 18 hhodinami
Načítání...