Olomoučtí experti z vědeckého centra se postavili Přírodovědecké fakultě. Vyhlásili stávkovou pohotovost

Vědci z Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) v Olomouci vyhlásili stávkovou pohotovost. Vygradovaly tak spory mezi tímto pracovištěm a mateřskou Přírodovědeckou fakultou Univerzity Palackého. Problémy se týkají vzniku nového vysokoškolského ústavu, jehož součástí má být – a chce být – právě RCPTM. Fakulta však vznik ústavu od začátku kritizuje.

Velká část vědců údajně cítí ohrožení samotné existence vědeckého pracoviště, udržení projektů, ze kterých jsou financováni, a obává se ztráty svých pracovních pozic a zásadního zhoršení ekonomických a sociálních podmínek. RCPTM dlouhodobě patří k nejvýkonnějším vědeckým jednotkám v Česku.

„Vyhlášení stávkové pohotovosti vnímáme jako nevyhnutelný krok k řešení dlouhodobě neudržitelné situace. Cítíme nejistotu, ztratili jsme mnoho význačných osobností, máme obavy z ohrožení naší vlastní budoucnosti a požadujeme garance toho, že se situace stabilizuje,“ uvedl zástupce zaměstnanců Jakub Navařík.

Mezi důvody zástupci centra také uvádějí, že RCPTM čelí anonymním udáním poskytovatelům dotací, centrum bylo kvůli tomu podrobeno už několika auditům a situace se podle nich projevila tím, že už odešlo několik špičkových vědců.

RCPTM má na své straně vedení univerzity. To v tiskové zprávě uvádí, že kritickou situaci vyvolaly negativní kroky ze strany vedení přírodovědecké fakulty v souvislosti s přípravami nového vysokoškolského ústavu. „Se vznikem ústavu dlouhodobě nesouhlasí děkan fakulty Martin Kubala, přestože tuto vizi podpořilo vedení univerzity i Akademický senát UP,“ uvádí univerzita.  

Vznik nového vysokoškolského ústavu Přírodovědecké fakultě UP vadí mimo jiné proto, že do budování vědeckých center v Olomouci investovala nemalé finanční prostředky a jejich odtržením od fakulty by přišla i o část vysoce kvalifikovaných pedagogů.

Nový ředitel? Poslední kapka

Podle vědců se situace vyhrotila poté, co děkan Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého (UP) Martin Kubala v červenci vyhlásil konkurz na ředitele RCPTM. Ředitelem je oficiálně chemik Radek Zbořil, kterému bývalý děkan a ředitel druhého přírodovědného centra Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH) Ivo Frébort prodloužil pracovní smlouvu do září 2020. Kubala ale tvrdí, že tím se pětiletý mandát ředitele RCPTM neprodloužil a jinou možnost neměl.

MfD píše, že Zbořil se už několik měsíců potýká s kauzou zmanipulovaných dat ve vědeckém článku, jehož byl spoluautorem. Před prázdninami pověřil výkonem své funkce kolegu Michala Otyepku se zdůvodněním, že se chce věnovat přípravě velkých mezinárodních grantů. Kubala uvedl, že krok zaměstnanců má pouze odvést pozornost od kauzy falšování dat v odborné publikaci.

Kromě záruky, že Otyepka povede RCPTM do října 2020, požadují zaměstnanci centra například i to, aby rektorát převedl klíčové vědecké projekty pod svou správu. V případě nesplnění požadavků vstoupí podle prohlášení do stávky. Vedení univerzity uvedlo, že pokud to bude nezbytné, požadavkům vyhoví. 

Pracovníci RCPTM nemají ke stávkové pohotovosti důvod a zdaleka ne všichni se s textem ztotožňují.
Martin Kubala
děkan Přírodovědecké fakulty UP Olomouc

Hrozí finanční ztráty i poškození dobrého jména univerzity

Urychlené vyřešení situace požaduje i člen Správní rady UP Robert Kuropatwa. „Musím bohužel potvrdit, že situace je velmi vážná a Správní rada UP se jí už v minulosti několikrát zabývala. Hrozí závažné lidské i finanční ztráty a poškození pověsti celé univerzity. Doporučoval bych, aby se zástupci vedení fakulty, univerzity i vědeckého centra co nejdříve sešli a vše vyřešili,“ vyzval. 

Prorektor Petr Bilík řekl, že pro univerzitu i celý region je nutné uchovat dynamiku excelentních pracovišť a reagovat na strategii vlády a ministerstva školství směřující k vytváření velkých výzkumných infrastruktur. „Vědci a výzkum světového formátu jsou nyní bohužel ve skutečném ohrožení, a to, podle mého názoru, v důsledku uměle vyvolávaných konfliktů,“ doplnil.

Stávkovou pohotovost podpořily desítky zaměstnanců, kteří by měli působit v chystaném vysokoškolském ústavu. Mezi nimi také laureáti ERC grantů, nositelé ocenění Česká hlava a další významné osobnosti. Vědce podpořilo i vedení dalších dvou vědeckých center na UP – CRH a Ústavu molekulární a translační medicíny. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 9 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 12 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 13 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 13 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 17 hhodinami

Kvůli suchu platí výstraha před požáry ve středních a severozápadních Čechách

Kvůli déletrvajícímu suchému a teplému počasí hrozí ve středních a severozápadních Čechách zvýšené riziko požárů. Výstrahu v neděli vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), platí do odvolání. V dalších dnech bude výstrahu upřesňovat, dodal.
před 19 hhodinami

VideoSucho oslabuje lesy, ty pak podléhají škůdcům. Požáry budou v budoucnu častější

Nedostatek vláhy, vítr, dřevokazný hmyz nebo houby jsou největšími hrozbami pro lesy v Česku. Stav porostů se zlepšuje například v tom, že klesá objem smrkového dříví napadeného kůrovcem. Při letošním suchém a teplém jaru se však lesníci škůdců znovu obávají. Kvůli suchu teď hasiči Národního parku Šumava, kde je vysoké riziko požáru, posilují hlídky. Situaci zhoršují turisté, kteří i přes zákaz rozdělávají oheň v přírodě. Vědci v souvislosti se změnou klimatu upozorňují, že je potřeba se na častější požáry v přírodě připravit, ale také se jim snažit předcházet pestřejší skladbou porostů nebo prací s návštěvníky lesů.
před 23 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 23 hhodinami
Načítání...