Odvolací soud potvrdil osvobozující rozsudky v případu zřícení Trojské lávky

Projektant Trojské lávky Jiří Stránský ani šéf oddělení mostů Technické správy komunikací Antonín Semecký nemohli za zřícení konstrukce. Pravomocně to potvrdil odvolací soud. Zamítl odvolání státního zástupce, který se domáhal toho, aby ve věci vznikl revizní znalecký posudek. Za nedbalostní obecné ohrožení jim hrozilo až osmileté vězení. Při zřícení konstrukce se v prosinci 2017 vážně zranili čtyři chodci.

„Nalézací soud nepochybil, pokud oba obžalované zprostil obžaloby,“ konstatovala předsedkyně odvolacího senátu pražského městského soudu Monika Křikavová. U podobných případů podle ní v Česku existuje systémový problém, protože k zajištění potřebných důkazů by byla potřeba bezprostřední přítomnost specialistů z nejrůznějších oborů na místě neštěstí.

„Pokud se nějaké důkazy nezajistí v prvopočátku, dodatečně už taková možnost není,“ podotkla. Policie se u lávky spolehla na posudek jediného znalce, který své hodnocení u soudu neobhájil. „Odvolací soud konstatuje s plnou vážností, že tito dva muži před soudem stát neměli a že byli po právu shledáni nevinnými,“ řekla soudkyně.

Zdůraznila, že šestasedmdesátiletý Stráský i o pět let starší Semecký byli na sklonku své kariéry vystaveni nejen mediálnímu zájmu, ale i dlouhotrvajícímu soudnímu procesu, ke kterému se celkem šestkrát nedostavil klíčový znalec obžaloby Jaroslav Marek. Ten navíc podle ní neprojevil dostatek sebereflexe k tomu, aby orgány činné v trestním řízení upozornil na to, že k zodpovězení některých vznesených otázek nemá dostatečnou odbornost.

Lávku pro pěší, která spojovala Troju s Císařským ostrovem, navrhl Stráský v roce 1983, fungovat začala o rok později. Denně po ní procházely stovky lidí, včetně rodin s dětmi mířících do nedaleké zoo.

Podle státního zástupce spadla kvůli korozi nosných a předpínacích kabelů, kterou způsobilo pronikání vlhkosti do konstrukce a urychlilo působení posypové soli. V odvolání žalobce zdůraznil, že sůl nicméně nebyla hlavní příčinou koroze, protože poruchy lávky se projevovaly už před jejím použitím a zatékalo do ní už od jejího uvedení do provozu.

Koroze a nevhodné opravy

Šestasedmdesátiletý vysokoškolský profesor Stráský se hájil právě tím, že správce lávky sypal na její povrch sůl, což neměl. Poukazoval také na nevhodné opravy lávky, o nichž ho podle něj nikdo neinformoval. To, že by v konstrukci byly praskliny už předtím, odmítl. K závěru, že mužův projekt byl bez vad, dospěl letos v březnu i Obvodní soud pro Prahu 7.

„To, co obžaloba kladla inženýru Stráskému za vinu, se nezakládá na pravdě. Nebylo prokázáno, že porušil jakoukoliv tehdy platnou normu,“ řekla Křikavová a připomněla, že Stráský nebyl generálním projektantem, a že tedy neměl povinnost na stavbu dohlížet.

Státní zástupce žádal pro oba muže podmíněné tresty. Trval na tom, že TSK měla doporučení k uzavření lávky vydat nejpozději v listopadu 2016, kdy už bylo zjevné jak závažné narušení systému lávky, tak i výrazné riziko kolapsu konstrukce. Semecký měl podle něj k dispozici výsledky deseti prohlídek od zaměstnanců TSK a dvacet osm prohlídek provedených firmou Pontex, která lávku monitorovala.

Semecký ale namítal, že žádné z informací, které měl, nesvědčily o nutnosti lávku uzavřít. V době, kdy konstrukce spadla, už navíc déle než osm měsíců nebyl vedoucím příslušného oddělení mostů. „Ze své pozice zajišťoval pravidelnou kontrolu, věnoval se této lávce mimořádným způsobem. Byla zajištěna kvalifikovaná společnost Pontex, která nikdy neuvedla, že by lávka měla být uzavřena,“ doplnila k tomu Křikavová a připomněla, že konstrukci poznamenaly i povodně. 

Náhrada škody

Hlavní město Praha žádá po obou mužích jako náhradu škody 8,2 milionu korun, které vynaložilo na odstranění trosek. Pojišťovny chtějí 2,4 milionu korun. Soudy je odkázaly do občanskoprávního řízení.

Praha každému ze zraněných už dříve vyplatila 50 tisíc korun. Další peníze hradily poškozeným právě pojišťovny, výši odškodnění nesdělily. Při neštěstí si tři muži polámali kosti nebo obratle. Nejhůře dopadla žena, kterou záchranáři převezli do nemocnice s krvácením do mozku a břicha a se zlomeninami lebky, nosu, pánve, lopatky a stehenní kosti.

Zřícenou lávku nahradila v říjnu 2020 vyšší i širší konstrukce, která vyšla na 150 milionů korun. Její životnost je podle magistrátu nejméně sto let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 1 hhodinou

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 4 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 5 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 6 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 10 hhodinami

Kvůli suchu platí výstraha před požáry ve středních a severozápadních Čechách

Kvůli déletrvajícímu suchému a teplému počasí hrozí ve středních a severozápadních Čechách zvýšené riziko požárů. Výstrahu v neděli vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), platí do odvolání. V dalších dnech bude výstrahu upřesňovat, dodal.
před 11 hhodinami

VideoSucho oslabuje lesy, ty pak podléhají škůdcům. Požáry budou v budoucnu častější

Nedostatek vláhy, vítr, dřevokazný hmyz nebo houby jsou největšími hrozbami pro lesy v Česku. Stav porostů se zlepšuje například v tom, že klesá objem smrkového dříví napadeného kůrovcem. Při letošním suchém a teplém jaru se však lesníci škůdců znovu obávají. Kvůli suchu teď hasiči Národního parku Šumava, kde je vysoké riziko požáru, posilují hlídky. Situaci zhoršují turisté, kteří i přes zákaz rozdělávají oheň v přírodě. Vědci v souvislosti se změnou klimatu upozorňují, že je potřeba se na častější požáry v přírodě připravit, ale také se jim snažit předcházet pestřejší skladbou porostů nebo prací s návštěvníky lesů.
před 15 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 15 hhodinami
Načítání...