Ústavní soud dnes zamítl stížnost Nigerijce, který se neúspěšně domáhal určení otcovství k dítěti narozenému v roce 2013. Matka se s Nigerijcem seznámila prostřednictvím internetu, po krátké známosti otěhotněla. Dítě má tmavou pleť.
Matka dítěte je sezdaná s jiným mužem, který se podle takzvané první zákonné domněnky otcovství stal matrikovým otcem dítěte. Zapsaný otec dítěte je po těžké autonehodě na invalidním vozíku.
Nigerijec se s tím nechtěl smířit, proto podal žalobu na určení otcovství. Justice dospěla k závěru, že pokud se dítě narodí za trvání manželství, určuje se otcovství podle první domněnky při narození a nelze se následně domáhat určení otcovství k dítěti soudní cestou. Ústavní soud se dnes přiklonil na stranu soudů nižší instance.
Určení otcovství nepřipadá v úvahu
„Určení otcovství k nezletilé by připadalo v úvahu pouze v případě jeho předchozího popření. Stěžovatel však nebyl ani oprávněn k podání popírací žaloby,“ uvedl soudce zpravodaj Ludvík David.
Zákonná domněnka otcovství chrání jednak účel manželství a předpoklad, že z manželství se rodí děti, chrání ovšem také dítě, které má od narození jasně založené právní vztahy k matce, otci i k širší rodině.
Pokud matrikové otcovství neodpovídá faktickému stavu, mohou matrikoví rodiče otcovství popřít. Možnost však mají právě jen oni, nikoliv někdo třetí, ačkoliv tvrdí, že je biologickým otcem. Takzvaná popěrná lhůta, kdy někdo z manželů mohl otcovství popřít, navíc v konkrétním případě uplynula. K dítěti oba matrikoví rodiče přistupují jako k vlastnímu.
Podle názoru Ústavního soudu může stěžovatel podat žalobu na určení příbuzenství, na jejímž základě by se dotyčný stal alespoň osobou aktivně legitimovanou k případnému návrhu na styk s dítětem. „To je vlastně jediná reálná cesta, kterou taková osoba podle našeho právního řádu má,“ uvedl soudce zpravodaj.
Zvažte změnu zákona, řekl soud
Podle Ústavního soudu se ale ve srovnání s rakouským či německým soukromým právem jeví okruh osob, které mohou podat žalobu na popření otcovství, jako nepřiměřeně úzký. Zákonodárce by podle soudu měl proto zvážit, zda mezi aktivně legitimované subjekty nezařadit alespoň dotčené dítě.
Nigerijec v ústavní stížnosti uvedl, že mu nelze upírat právo na soukromý a rodinný život a právo na účinný prostředek nápravy. Už dříve jeho žalobu zamítl Okresní soud v Nymburku, neuspěl ani u Krajského soudu v Praze.
„Je velmi důležité, že máme nějakou cestu. Jsme rádi, že můžeme podat návrh na určení příbuzenství a následně na styk s dítětem. Také jsme rádi, že zaznělo doporučení na změnu zákona, aby konečně také domnělý otec byl chráněn, protože předtím byl nějakým způsobem diskriminován,“ uvedl advokát stěžovatele Athanassios Pantazopoulos.
