Železniční trať mezi českou Železnou Rudou a sousední Bavorskou Rudou, která byla před rokem 1989 desítky let neprostupná, oslavila třicet let od svého znovuotevření. Trať byla v 50. letech uzavřena a budova nádraží rozdělena na dvě části, stejně jako v Berlíně. Jde o jediné nádraží v Česku, které patří dvěma státům.
Propojení železnice z Česka do Německa bylo jednou z přelomových polistopadových událostí pro celou zemi. Před třiceti lety ho otevřeli tehdejší německý kancléř Helmut Kohl a jeho český protějšek Petr Pithart.
„Sice pořád hovoříme jinými jazyky a platíme zatím jinou měnou, ale vždycky jsme se spolu domluvili. Žijeme tady v jednom údolí, máme tytéž starosti a radosti. Za ta léta se z nás stali dobří kamarádi, přátelé, učíme se od sebe, navzájem se obohacujeme,“ řekl třicetiletý starosta Železné Rudy Filip Smola (ČSSD).
O to větší pro něj byla rána, když země zasáhla pandemie: „Pro mě bylo nepředstavitelné, abychom se nemohli pohybovat úplně volně.“ Apeloval na všechny, aby už nikdy nedovolili, aby země dělila železná nebo covidová opona.
Země rozdělila covidová opona
„Covidová doba nám ukázala, jak je těžké naše pevné vztahy rozdělit a nepotkávat se,“ řekla zemská radní okresu Regen Rita Röhrlová. Podle ní byly pro bavorskou mládež zavřené hranice něco nepochopitelného a pandemie pomohla k tomu, že si lidé uvědomili, že věci, na něž jsou dlouhodobě zvyklí, nemusí být samozřejmostí. Podle Röhrlové začne silný turistický ruch hned poté, co se otevřou restaurace, v Bavorsku jsou zatím v provozu jen zahrádky.
„Musím uznat, že před třiceti lety byla větší iniciativa otevřít hranice z české strany. Hned poté ale přišly finanční prostředky z obou stran, aby byla možná přeshraniční doprava,“ řekl Michael Herzog, starosta Bavorské Rudy (Bayerisch Eisenstein), městečka s devíti sty obyvateli. Připomněl, že před třiceti lety se sešlo na nádraží v Alžbětíně dvacet tisíc lidí. Z nádraží se podle něj postupně stalo místo setkávání obou národů a má velký symbol pro přeshraniční spolupráci. Bavorská strana do něj bude dál investovat.
Před 30 lety se do Alžbětína nesmělo
„Hodně se to tu za třicet let změnilo. Výrazně to pomohlo vzájemnému setkávání a turistickému ruchu,“ poznamenal porevoluční starosta Železné Rudy Alois Janďura. Do roku 1990 se podle něj do Alžbětína nesmělo, protože už byl v hraničním pásmu.
Před rokem 1989 mohli Čechoslováci dojet jen na nádraží Železná Ruda - město. Do Alžbětína na pilu se dostali pouze nákladní vlaky a lidé s povolením. Komunistický režim dokonce plánoval demolici nádražní budovy. Zachránit se ji podařilo jen díky pádu minulého režimu. Od roku 2012 je zde evropské informační centrum.
„Třicet let zpátky to byl jeden z dalších kroků, který nás přiblížil k sobě po stránce turistické i hospodářské. Pro mě bylo aspoň jednou drobnou nadějí, jak se bavorská strana postavila k naším přeshraničním pracovníkům, kteří dnes a denně musí překračovat hranici, a měla obrovskou snahu jim to překročení umožnit, což ukazuje i na to, jak jsou oba regiony provázané po stránce lidské i pracovní,“ řekl náměstek hejtmana a starosta nedalekých Klatov Rudolf Salvetr (ODS).
Podle Filipa Smoly je česko-bavorská trať hojně využívaná turisty v letní i zimní sezoně. Češi hodně navštěvují centrum Bavorského parku a Zwiesel. Události, které udělaly definitivní tečku za rozdělením Evropy na východní a západní blok, si česká Železná Ruda letos připomene kvůli protiepidemickým opatřením až první víkend v srpnu, kdy budou Železnorudské slavnosti.
