Současné noviny, peníze i zprávu o probíhající rekonstrukci uložil sázavský farář Radim Cigánek do makovice, která se po opravě vrátila na věž gotického trojlodí u kostela svatého Prokopa v Sázavském klášteře. Rekonstrukce církevní části sázavského poutního areálu je přibližně v polovině.
Opravy svatoprokopského kostela v Sázavě potrvají ještě do konce roku, příští jaro by se měl otevřít veřejnosti. Nyní má opravenou makovici a pozlacený kříž. Do makovice uložil farář Cigánek obsáhlou zprávu o nynější rekonstrukci, dobový tisk, peníze i osobní vzkaz budoucím generacím.
Rekonstrukce kláštera přijde téměř na 120 milionů korun, většinu pokryje evropská dotace z Integrovaného regionálního operačního programu. Její součástí je oprava kostela včetně oltáře, kazatelny či varhan, ale také krypty svatého Prokopa a fary. Zaměřuje se také na torzo gotického trojlodí.
Na severní empoře prokopského kostela vedle kůru nad severní lodí vznikne o svatém Prokopovi a Sázavě expozice. „Zatím počítáme s volným vstupem do kostela a se vstupným a průvodcem do expozice a dalších míst v kostele svatého Prokopa,“ avizoval Radim Cigánek.
Sázavský areál má vzhledem k historickému vývoji několik vlastníků. Od 60. let část, která patří státu, spravuje Národní památkový ústav. V restitucích ale byly navráceny fara a kostel sv. Prokopa farnosti Sázava-Černé Budy a menší část konventu, prelatura a část zahrad benediktinskému opatství v Emauzích. Nynější rekonstrukce se týká církevních objektů.
Poutník Prokop založil v Sázavě na začátku 11. století družinu, kterou později kníže Oldřich povýšil na konvent řehole svatého Benedikta. V roce 1032 byly také postaveny první částečně soukromé klášterní budovy. Téměř tři čtvrtiny století v nich žili slovanští mniši, Sázava tehdy představovala jedinečné středisko staroslověnského písemnictví a liturgie. V roce 1096 se v klášteře usídlili pražští latinští mniši, nadále ale zůstal centrem duchovní i literární vzdělanosti a rozvoje uměleckých řemesel.
