Masarykovu univerzitu v Brně povede další čtyři roky neurolog Martin Bareš. Získal podporu akademického senátu, před který v pondělí předstoupil jako jediný kandidát na rektora. V projevu zdůraznil, že univerzita má vedle své vzdělávací a výzkumné úlohy také svou společenskou roli a měla by hájit svobodu a demokracii. První funkční období skončí Barešovi 31. srpna, na další čtyři roky jej musí ještě jmenovat prezident Petr Pavel.
„Budu vystupovat a jednat tak, abychom jako instituce dostáli svému závazku i širší odpovědnosti, abychom společně chránili a bránili hodnoty, jako jsou demokracie, svoboda, humanita, na nichž byla naše univerzita před 104 lety založena,“ prohlásil Bareš.
Proces výběru příštího rektora začal v lednu. Přihlásil se jediný kandidát, konstatoval předseda volební komise Ivan Foletti. Čtyřiapadesátiletý Bareš v uplynulých týdnech debatoval s oběma komorami akademického senátu, s univerzitní veřejností v kině Scala a také on-line ve školním informačním systému. V pondělí už na něj měli senátoři jen několik otázek a zhruba po hodinovém zasedání bylo prakticky jasno o výsledku. Bareš získal 51 z 55 hlasů.
Ve své koncepci Bareš uvedl, že dosavadní výsledky a úspěchy univerzity by nebyly možné ani myslitelné bez ukotvení Česka ve svobodném světě a bez jeho zapojení v západních organizacích. Univerzita pod Barešovým vedením pomáhala studentům z Běloruska i uprchlíkům z Ukrajiny po ruské invazi. Stala se také novým působištěm ruského exilového historika Andreje Zubova, kritika kremelské politiky. „Genocidní ruská válka je urážkou lidství a humanity,“ řekl Bareš v projevu.
Bareš řekl, že chce ve druhém funkčním období dosáhnout toho, aby se na Masarykovu univerzitu hlásilo více uchazečů. Plánuje kvůli tomu zvýšit kapacitu a zlepšit kvalitu kolejí, ale také posílit vnější komunikaci univerzity, včetně uchazečských kampaní. Čím dál silnější populační ročníky nyní přicházejí na střední školy. „Nás to čeká za tři až čtyři roky, my se na to velmi těšíme, ale musíme být na to připraveni nabídkou studijních programů. Ukázat, že je Masarykova univerzita sice náročná, ale přátelská škola,“ řekl Bareš, který je zároveň předsedou České konference rektorů.
Univerzitu před začátkem letního semestru zasáhla kauza údajného nevhodného chování učitelů na pedagogické fakultě. Dva z nich museli odejít. „V okamžiku, kdy jsem se o tom začal dozvídat, byl jsem šokovaný,“ uvedl Bareš. Škola se podle něj postavila k situaci čelem a snaží se přijímat preventivní kroky do budoucna, například má novou funkci univerzitní ochránkyně práv. Cílem je bezpečné prostředí. Podle Bareše je pozitivní alespoň to, že společnost, včetně akademické obce, už neakceptuje chování, které bylo před lety bráno v podstatě jako „širší společenská norma“. Kromě nevhodného chování k ženám zmínil také šikanu na pracovišti.
Barešův tým ve vedení univerzity zůstane podobný jako dosud. Jako prorektoři budou pokračovat Břetislav Dančák, Radim Polčák, Michal Bulant, Šárka Pospíšilová a Jiří Hanuš. Další dvě jména Bareš zatím nepotvrdil, budou to ale podle něj ženy.
Bareš je profesorem neurologie. Než se v září 2019 stal rektorem, působil řadu let jako prorektor a krátce také jako děkan lékařské fakulty. Od srpna 2021 je předsedou České konference rektorů.
Masarykova univerzita, založená v roce 1919, je druhou největší univerzitou v Česku. Na jejích deseti fakultách studuje 33 tisíc lidí.
