Přestože se kvalita ovzduší v Brně a Jihomoravském kraji dlouhodobě zlepšuje, k limitům stanoveným Světovou zdravotnickou organizací mají město i kraj ještě daleko. Potvrdili to vědci z Masarykovy univerzity, kteří se věnují měření škodlivin v ovzduší. Podle výsledků výzkumů jsou nejčastějšími zdroji znečištění doprava, lokální topeniště a stavební činnost. Se sběrem dat pomáhaly i děti z několika brněnských základních škol.
Společný výzkum Ekonomicko-správní fakulty a centra RECETOX Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity začal před třemi lety a skládal se ze dvou částí. První bylo měření akreditovanými mobilními stanicemi. V určitých lokalitách výzkumníci naměřili vyšší koncentrace některých látek, jako jsou například BTEX (označení skupiny cyklických uhlovodíků), oxid uhelnatý nebo oxidy dusíku. V případě dopravy podle nich působí problémy především zácpy způsobené stále nedostavěným velkým městským okruhem a severojižní dálnicí, které by zlepšily průjezd Brnem a tím i výrazně snížily emise.
Zapojení žáků základních škol
Do druhé části výzkumu se zapojilo sto padesát žáků z dvanácti brněnských základních škol. Vždy jeden týden v zimě a v létě u sebe děti nosily malý přístroj, který snímal, jakému znečištění jsou vystaveny. Výsledky neprokázaly výrazné rozdíly mezi školami, i když děti, které se učí v centru města, jsou na tom hůře. Spoluřešitelka projektu Dominika Tóthová z Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity upozornila na to, že nižším koncentracím polétavého prachu jsou spíše vystavovány děti, které vozí rodiče do školy autem. Právě auta ale znečišťují vzduch ostatním.
Více než rozdíly mezi školami se projevily dopady odlišných domácností. „Někde jsou děti vystaveny například kouření. Zásadní tedy je, co se děje doma. Rodiče zapojených dětí získali podrobné individuální reporty,“ doplnil Ondřej Mikeš z centra RECETOX přírodovědecké fakulty. Zřizovatelé škol přesto ke zkvalitnění ovzduší mohou přispět. „Třeba budováním cyklostezek mimo silnice nebo snížením rychlosti na silnici poblíž školy,“ dodal.
Problémem jsou lokální topeniště
Loni pak výzkumný tým zahájil ještě měření kvality ovzduší ve vybraných šesti obcích Jihomoravského kraje (konkrétně Hlíně, Mouřínově, Borotíně, Chudčicích, Doubravníku, Babicích nad Svitavou) a dvou městských částech Brna (Žebětíně a Mokré Hoře).
„Překvapilo nás, že zejména v okrajových městských částech jsou vyšší koncentrace karcinogenního benzoapyrenu, jehož hlavním zdrojem jsou lokální topeniště. V těchto městských zástavbách se tedy objevují problémy, které jsou více spojené s obcemi,“ řekla Tóthová.
Součástí bylo i dotazníkové šetření zjišťující ochotu lidí přejít na ekologičtější způsob vytápění svých domovů. „Zapojilo se do něj přes pět set respondentů. Asi jen sedm a půl procenta přemýšlí v příštích pěti letech o výměně kotle,“ poznamenala Tóthová.
Zbylí podle šetření buď mají nový zdroj, nebo argumentují tím, že i jejich starý kotel slouží dobře. Nepředpokládají, že by mohli uspořit energie, a důvod pro výměnu nevidí. „Většina z nich navíc vnímá kvalitu ovzduší ve své obci jako dobrou nebo velmi dobrou a šedesát procent respondentů se domnívá, že neovlivňuje zdraví. Neochota vyměnit starý kotel za ekologičtější spočívá v nízké informovanosti,“ doplnila Tóthová.
Aktualizace městského akčního plánu
Praktickým dopadem výzkumu je aktualizace městského akčního plánu. „Budeme aplikovat nové metody čištění cest, aby klesla prašnost, a rovněž vysadíme novou zeleň, která bude prach zachycovat. Pro kvalitu vzduchu jsou zcela zásadní také pevná paliva, což je problém zvláště v okrajových částech. Dobře se to ale potkává s nařízením ministerstva životního prostředí, které spolu s městem bude mít vliv na výměnu zdrojů. Plánujeme také aktualizaci vyhlášky ohledně pálení pevných odpadů především v zahrádkářských lokalitách, budeme přísnější,“ řekl náměstek primátorky pro životní prostředí Filip Chvátal (KDU-ČSL).
