Když někdo kritizuje, není to nepřítel, jen mu není osud Ruska lhostejný, říká ataman donských kozáků Kelin

Alexej Nikolajevič Kelin se narodil uprostřed druhé světové války v Československu. Jeho otec byl ale ruský emigrant. Donský kozák a student medicíny utekl ze sovětského Ruska v roce 1921 a díky Masarykově záchranné akci medicínu dostudoval v Praze. Rodina to neměla kvůli svému původu jednoduché. Perzekuci a problémům musela čelit na konci druhé světové války, i za totalitního režimu, který následoval.

Otec Alexeje Kelina, Nikolaj, se narodil v kozácké rodině v obci Kletská na Horním Donu. Pod vlivem svého dědečka, který mu vštěpoval, jak důležité je vzdělání, začal studovat lékařskou fakultu v Petrohradu. První světová válka a válka občanská ale jeho studia předčasně ukončily. Nikolaj se musel chopit zbraně.

  • Seriál Paměťová stopa představuje osudy desítek lidí, kteří trpěli v totalitních režimech 20. století. Jde o lokální příběhy s nadregionálním přesahem. Dokumenty vznikají ve spolupráci s brněnskou pobočkou VHÚ Praha a AMERFO o.p.s.

„Kozákům se podařilo od roku 18 do roku 20 držet Donskou republiku. Jenomže pak ta přesila byla tak obrovská, že už to neudrželi, ustupovali. Spojenci se jich pak potřebovali zbavit, tak je nejdřív odvezli do Istanbulu, pak byli kozáci internovaní na ostrově Lymnos. Později začala Masarykova pomocná akce. Kluci, kteří studovali vysoké školy, museli přerušit studium a jít na frontu, pomohli tím nepřímo rozbití Rakousko-Uherska, mohli dostat stipendium a dokončit vzdělání v Československu,“ vysvětluje Alexej Kelin.

Po studiích a neplacené praxi v nemocnici získal Nikolaj Kelin v roce 1935 dekret na místo státního, obvodního a klášterního lékaře v Želivě. To už byl ženatý a měl jednoho syna. „Já jsem se narodil v roce 1942 v protektorátu Böhmen und Mähren. Důvod mého narození byl ten, že to vypadalo, že bude Sovětský svaz poražen, a otec myslel, že se budou moci konečně vrátit domů. Říkal, my se přece nemůžeme vrátit s jedním kozákem, tak si rychle udělali mě,“ říká Alexej Nikolajevič.

Nikolaj Kelin (1917)
Zdroj: soukromý archiv Alexeje Nikolajeviče Kelina

Otci hrozil trest smrti

Všechno dopadlo jinak. S příchodem osvobození a Rudé armády hrozilo rodině ruského emigranta velké nebezpečí. Otec ale odmítl utéct dál na Západ.

„Staré kozácké přísloví praví, že dvakrát člověk umřít nemůže a smrti se stejně nevyhne. Otec řekl, že to asi nepřežije, ale aspoň rodina bude žít. Přišli místní četníci a odvezli ho do Humpolce. Tam jsme se s ním ještě mohli rozloučit. Otec nevěřil, že nás ještě někdy uvidí, a pak si ho převzal SMERŠ (pozn. SMĚRť Špionam – zvláštní jednotka sovětské vojenské kontrarozvědky),“ vypráví pamětník.

Otci hrozil dokonce trest smrti, ale nakonec byl propuštěn, a mohl se dokonce vrátit k lékařské praxi v Želivě. Alexej po maturitě na gymnáziu dál studovat nemohl. Vysokou školu vystudoval až později při zaměstnání. Po srpnové okupaci utekl za bratrem do Německa. Po pár měsících se na otcovo přání vrátil.

Alexej Nikolajevič Kelin (1948)
Zdroj: soukromý archiv Alexeje Nikolajeviče Kelina

„Bělobandita“ pod dohledem StB

„Otec to špatně snášel, že jsme takhle zdrhli. Říkal, že jsme tady získali novou vlast. Vlast je jako máma, na tu se nemůžeš vykašlat, když je v maléru, a být u ní, když je ti s ní dobře, říkal,“ vysvětluje Kelin.

I přes to, že byl s nálepkou „bělobandity“ pod stálým dohledem Státní bezpečnosti, byl s bratrem v kontaktu dál a spolupracoval s protikomunistickou organizací NTS. „Tohle je jediný doklad o činnosti vysílače Svobodné Rusko. Pokračování vysílání bylo z takových aut,“ drží leták s fotografií zničeného domu.

Místo hřbitova stadion

Do Kletské se podíval po válce několikrát. Poprvé s otcem v roce 1957 a také se svým synem na 115. výročí otcova narození.

„Já jsem chtěl vidět hřbitov a oni ne, to byste nerozdýchal. Já jsem chtěl vidět ty hroby otcových známých, co jsem znal. Tak mě tam odvezli. Ptal jsem se, kde je ten hřbitov. No tady, ten stadion. Jak tam byly v běžecké dráze jamky za sebou, to byly hroby. Ptal jsem se, kde jsou pomníky, oni mi jeden ukázali. Udělali z toho pomník sovětským vrahům,“ ukazuje fotografie.

Nahrávám video

Atamanem v emigraci

Pamětní deska v želivském klášteře
Zdroj: soukromý archiv Alexeje Nikolajeviče Kelina

Kozáci byli sice na počátku minulého století rozptýleni po celém světě, Kozáckou repubilku – Vševeliké vojsko donské – v zahraničí ale formálně udržují stále. Před dvěma lety se Alexej Nikolajevič Kelin stal atamanem. „Já jsem pořád odmítal, že se na to necítím, že co můžu dělat, vždyť to je třetí generace kozáků v exilu. Oni mi říkali, že když to nevezmu, vezme to někdo z putinovců, že jsme poslední emigrantská organizace, kterou ještě nemají pod palcem,“ vysvětluje Kelin.

„To mi říkal Putin, že ta ruská emigrace musí působit jako měkká síla ve prospěch Ruska. Napsal jsem tehdy obsáhlý dopis, který jsem předal na konferenci v Moskvě, kde jsem říkal, že je potřeba bavit se se všemi emigranty a to, že někdo kritizuje, má výhrady k současnému systému, neznamená, že je nepřítel, znamená to jenom to, že mu není lhostejný osud Ruska,“ říká ataman Kelin.

Vztah k původní vlasti si z Kelinových synů našel ten nejmladší. Po roce 1991 odjel do Ruska, setkal se s otcovými přáteli a nechal se tam pravoslavně pokřtít. „Nejmladší syn se pro to nadchl. Naskenoval dokonce dědečkovy rukopisy, já teď pracuji na překladu. O jejich vydání už mají zájem dvě vydavatelství, tak doufám, že se mi to podaří dotáhnout do konce,“ uzavírá Alexej Nikolajevič.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 6 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 9 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 10 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 10 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 15 hhodinami

Kvůli suchu platí výstraha před požáry ve středních a severozápadních Čechách

Kvůli déletrvajícímu suchému a teplému počasí hrozí ve středních a severozápadních Čechách zvýšené riziko požárů. Výstrahu v neděli vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), platí do odvolání. V dalších dnech bude výstrahu upřesňovat, dodal.
před 16 hhodinami

VideoSucho oslabuje lesy, ty pak podléhají škůdcům. Požáry budou v budoucnu častější

Nedostatek vláhy, vítr, dřevokazný hmyz nebo houby jsou největšími hrozbami pro lesy v Česku. Stav porostů se zlepšuje například v tom, že klesá objem smrkového dříví napadeného kůrovcem. Při letošním suchém a teplém jaru se však lesníci škůdců znovu obávají. Kvůli suchu teď hasiči Národního parku Šumava, kde je vysoké riziko požáru, posilují hlídky. Situaci zhoršují turisté, kteří i přes zákaz rozdělávají oheň v přírodě. Vědci v souvislosti se změnou klimatu upozorňují, že je potřeba se na častější požáry v přírodě připravit, ale také se jim snažit předcházet pestřejší skladbou porostů nebo prací s návštěvníky lesů.
před 20 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 20 hhodinami
Načítání...