Rozpadající se Arnoldovu vilu zachrání oprava. Se sousední vilou Tugendhat ji propojí zahrada

Secesní Arnoldova vila v Brně si má i po plánované rekonstrukci za necelých 120 milionů korun zachovat autenticitu. Úplně nové tak bude v budově pouze zázemí pro návštěvníky. Úkolem je dům jako kulturní památku konzervovat, řekl ve středu architekt Zdeněk Přibyl. Arnoldova vila byla v roce 2010 prohlášena kulturní památkou, v současnosti ale patří mezi ty nejvíce ohrožené.

„Nic jsme nezměnili. Pouze v místech, kde byly dříve koupelny, jsme vestavěli toalety pro návštěvníky. Navrhli jsme také interiér multifunkční místnosti tak, aby zapadal do původního stylu,“ sdělil Přibyl.

Kromě samotné rekonstrukce vily v ní nově vznikne Centrum dialogu, které bude určeno lidem se zájmem o architekturu a historii 19. až 21. století. V prostorách budovy budou výstavy, vzdělávací, badatelské i volnočasové programy na toto téma a stálá expozice věnovaná dějinám architektury a osobě Josefa Arnolda. Další část pak přiblíží historii vilové kolonie v Brně nad Lužánkami.

Arnoldova vila patří mezi nejohroženější památky
Zdroj: Monika Hlaváčová/ČTK

Chátrající vila stojí v sousedství památky UNESCO

V plánu je i revitalizace zahrady. Díky tomu se Arnoldova vila propojí se sousedními vilami Tugendhat a Löw Beer. Celkově se spojí dvě lokality, Lužánky a Černá Pole. Zpřístupnit by se také měla část vnitrobloku mezi ulicemi Drobného a Černopolní v podobě nového parku. Pro venkovní akce bude sloužit pobytová louka, kterou architekti plánují na místě současné tělocvičny.

„V rámci doprovodných programů budeme organizovat komentované prohlídky a architektonické procházky po okolí vily. Výstavní programová náplň bude založena zejména na krátkodobých výstavách v hlavních multifunkčních prostorách vily,“ řekl Pavel Ciprian, ředitel Muzea města Brna, které má památkově chráněnou vilu ve správě. Tyto prostory budou vhodné i pro přednášky nebo workshopy a přestěhuje se do nich také Studijní a dokumentační centrum vily Tugendhat.

Brno na opravu Arnoldovy vily získalo dotaci z takzvaných norských fondů ve výši 38,5 milionu korun. Dotaci je možné čerpat do dubna 2024, kdy musí být celý projekt dokončen.

Ve vile do roku 2013 fungovala školka, od té doby je prázdná a chátrá
Zdroj: Monika Hlaváčová/ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 15 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 15 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 19 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
včera v 06:30

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
23. 5. 2026

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

U stolů na náměstí v Brně usedli sudetští Němci i Češi, přišli také protestující

Stovky lidí se usadily u dlouhých stolů na Moravském náměstí v Brně. Na sousedskou slavnost, kterou pořádají organizátoři festivalu Meeting Brno, přišli Němci, převážně senioři, kteří se v Brně účastní sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), ale také Češi, mezi nimi mnoho mladých. Jsme zvědaví a strachu ze sudetských Němců moc nerozumíme, komentovali to studenti brněnských univerzit, kteří si přinesli vlastní občerstvení a pojali akci jako oběd pod širým nebem. Nesouhlas přišlo vyjádřit několik desítek lidí.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026

Pavel a Steinmeier věří, že se události v Brně ponesou v duchu porozumění

Český prezident Petr Pavel a německý prezident Frank-Walter Steinmeier ve společném prohlášení ocenili cestu usmíření, kterou „oba národy urazily po temné a bolestné kapitole dějin“. Česko a Německo společně ušly dlouhou cestu v duchu vzájemného porozumění, respektu a partnerství, uvedli. Věří, že ve stejném duchu se ponesou i nadcházející události v Brně. Prohlášení Hrad zveřejnil na svém webu.
22. 5. 2026
Načítání...