Před stoletím se Sokoli oblékli do krojů. Slovácký rok se stal největší folklorní přehlídkou

Jedna z nejstarších národopisných slavností v Česku pokaždé přitáhne tisíce nadšených diváků i účinkujících. Největší folklorní akce v Česku Slovácký rok, jehož první ročník byl zahájen v Kyjově před sto lety, 14. srpna 1921, se nyní koná jednou za čtyři roky a jen druhá světová válka a poválečná léta slavnost přerušily. Zatím poslední, dvacátý festival, se konal předloni.

První Slovácký rok uspořádal kyjovský Sokol u příležitosti 50. výročí svého vzniku. Slavnost byla součástí sletu sokolské župy Komenského a snahou kyjovských sokolů byla pomoc při zachování a dalším rozvíjení slovácké lidové kultury, kterou chápali jako jedinečný odkaz předků a významnou součást národní kultury. Pro velký úspěch se slavnost uskutečnila podruhé hned v následujícím roce.

Třetí Slovácký rok hostil Kyjov v roce 1927 s programovým heslem „Slavnost sbratření Čechů a Slováků“. O čtyři roky později (v roce 1931) kyjovští uspořádali další ročník slavností, tentokrát v duchu obnovených příhraničních schůzek Čechů a Slováků v Luhačovicích, a jejich součástí byly poprvé také soutěže v lidovém zpěvu a tanci. Tradici pořádání slavnosti poté poznamenala nepřízeň historických okolností. Kyjovští připravovali slavnosti ještě v letech 1939 a 1948, tehdy se ale Slovácký rok s ohledem na tehdejší politické poměry nekonal. Slavnosti se obnovily teprve v roce 1956.

Folklorní festival navštívil v roce 2019 rekorní počet lidí
Zdroj: Igor Zehl/ČTK

Poté se v Kyjově konal Slovácký rok obvykle se čtyřletým rozestupem celkem patnáctkrát. Zatím poslední ročník festivalu ozdobila historicky největší návštěvnost, do jihomoravského města zavítalo více než 30 tisíc lidí.

Covid zhatil slavnostní ročník, na tradice se ale ani letos nezapomíná

Letos se měl konat mimořádný 21. ročník, kterým pořadatelé hodlali uctít sté narozeniny festivalu. Kvůli pandemii a kvůli nemožnosti přípravy souborů se ho pořadatelé rozhodli zrušit. Konat se tak budou oslavy, v rámci kterých se uskuteční některé akce známé ze Slováckého roku.

Největším lákadlem slavností bývá stavění máje, jízda králů a krojový průvod. K dalším akcím patří koncerty cimbálové i dechové muziky, vystoupení tanečních a pěveckých souborů, výstavy, gastroakce, taneční zábavy nebo jarmarky.

Slovácký rok v Kyjově
Zdroj: Zdeněk Fiamoli/ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 15 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 15 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 19 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
včera v 06:30

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
23. 5. 2026

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

U stolů na náměstí v Brně usedli sudetští Němci i Češi, přišli také protestující

Stovky lidí se usadily u dlouhých stolů na Moravském náměstí v Brně. Na sousedskou slavnost, kterou pořádají organizátoři festivalu Meeting Brno, přišli Němci, převážně senioři, kteří se v Brně účastní sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), ale také Češi, mezi nimi mnoho mladých. Jsme zvědaví a strachu ze sudetských Němců moc nerozumíme, komentovali to studenti brněnských univerzit, kteří si přinesli vlastní občerstvení a pojali akci jako oběd pod širým nebem. Nesouhlas přišlo vyjádřit několik desítek lidí.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026

Pavel a Steinmeier věří, že se události v Brně ponesou v duchu porozumění

Český prezident Petr Pavel a německý prezident Frank-Walter Steinmeier ve společném prohlášení ocenili cestu usmíření, kterou „oba národy urazily po temné a bolestné kapitole dějin“. Česko a Německo společně ušly dlouhou cestu v duchu vzájemného porozumění, respektu a partnerství, uvedli. Věří, že ve stejném duchu se ponesou i nadcházející události v Brně. Prohlášení Hrad zveřejnil na svém webu.
22. 5. 2026
Načítání...