Na srpnovou Moto GP dá Brno i kraj po 30 milionech. Letošní ročník je poslední nasmlouvaný

Nahrávám video

Příspěvek 30 milionů korun dá letos na motocyklové závody Grand Prix Jihomoravský kraj, ve čtvrtek jej schválili zastupitelé. Stejnou částku už v první polovině února schválilo i brněnské zastupitelstvo. Spolek kraje a města, který Velkou cenu letos uspořádá popáté, očekává i 55 milionů od státu. Stejnou částku poskytl stát i loni. Závody se uskuteční od 7. do 9. srpna.

Spolek má s promotérskou společností Dorna smlouvu na pořádání pěti ročníků, která letos vyprší. Jedná se o další smlouvě. Novinkou letošního ročníku je možnost spolku nasmlouvat si reklamu, z níž by mohly plynout dodatečné příjmy. V předchozích ročnících měla toto právo pouze Dorna a spolek neměl z reklamních příjmů ani korunu.

V poslední době se ale proslýchá, že Dorna chce zalistovací poplatek až dvojnásobně zvýšit. Zatímco v minulosti byl desítky milionů, loni činil přes 110 milionů a letos bude kolem 120 milionů. Od roku 2021 by mohl vzrůst až na 230 milionů korun.

„Dorna řekla, že od roku 2022 chce mít na evropském kontinentu poplatky v jednotné výši. Jižní Morava a Moto GP v Brně měly jeden z nejnižších, samozřejmě na to poukazovaly i jiné okolní státy,“ řekl jihomoravský hejtman Bohumil Šimek (nestr. za ANO). 

Podle něj se v Rakousku a Německu pohybuje poplatek zhruba ve výši devíti milionů euro, což je právě asi 230 milionů korun. „Nám konkrétní částka ještě nebyla stanovena, ale zřejmě to bude v obdobné výši,“ uvedl. 

Financování Grand Prix
Zdroj: ČT24

Hejtman i brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS) se shodli, že podporu vyšší než 30 milionů si ale ani kraj, ani město dovolit nemůžou. V případě zvýšení zalistovacího poplatku by se tak peníze musely najít jinde. Šimek i Vaňková chtějí o případném navýšení finanční podpory jednat i s vládou, více zdrojů by měla přinést i reklama. 

Pokud se spolku s Dornou podaří uzavřít smlouvu na dalších pět let, bude se muset řešit i stav samotné dráhy. Ředitelka Automotodromu Ivana Ulmanová v minulosti uvedla, že její oprava vyjde na další desítky milionů korun. Podle Vaňkové o tom bude spolek jednat. „Z mého pohledu by ale povinnost opravit dráhu měl mít Automotodrom, ale bude to předmětem jednání,“ řekla primátorka.

Kvůli zalistovacímu poplatku provázejí Velkou cenu problémy dlouhodobě

Návštěvnost Grand Prix
Zdroj: ČT24

Předchozí pořadatel Automotodrom Brno, vlastnící Masarykův okruh, kde se závody jezdí, nechtěl Grand Prix pořádat pro její velkou ztrátovost. Politici kraje a města se proto dohodli na záchraně akce, která podle nich dělá regionu dobré jméno, a založili spolek, který s Dornou uzavřel smlouvu na pět ročníků.

I spolek má ale finanční problémy, kvůli nimž byly závody v ohrožení. Problémy způsobila především nižší dotace od státu v předloňském roce. Spolek dostal 39 milionů místo požadovaných sto. Loni dal stát 55 milionů a stejnou částku spolek očekává i letos. Podle primátorky Brna by se měl stát podílet vyšší částkou. Brno v minulosti dávalo 10 milionů a nyní podporu zvýšilo na 30 milionů. Kraj dával dříve 20 milionů a také svou podporu zvýšil.

Od příštího roku převezme rozdělení dotací do sportu Národní sportovní agentura. Její předseda Milan Hnilička ve čtvrtek řekl, že agentura se dotacemi na Grand Prix, které nyní řeší ministerstvo pro místní rozvoj, zabývat nebude.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 8 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 9 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 13 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 19 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
23. 5. 2026

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

U stolů na náměstí v Brně usedli sudetští Němci i Češi, přišli také protestující

Stovky lidí se usadily u dlouhých stolů na Moravském náměstí v Brně. Na sousedskou slavnost, kterou pořádají organizátoři festivalu Meeting Brno, přišli Němci, převážně senioři, kteří se v Brně účastní sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), ale také Češi, mezi nimi mnoho mladých. Jsme zvědaví a strachu ze sudetských Němců moc nerozumíme, komentovali to studenti brněnských univerzit, kteří si přinesli vlastní občerstvení a pojali akci jako oběd pod širým nebem. Nesouhlas přišlo vyjádřit několik desítek lidí.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026

Pavel a Steinmeier věří, že se události v Brně ponesou v duchu porozumění

Český prezident Petr Pavel a německý prezident Frank-Walter Steinmeier ve společném prohlášení ocenili cestu usmíření, kterou „oba národy urazily po temné a bolestné kapitole dějin“. Česko a Německo společně ušly dlouhou cestu v duchu vzájemného porozumění, respektu a partnerství, uvedli. Věří, že ve stejném duchu se ponesou i nadcházející události v Brně. Prohlášení Hrad zveřejnil na svém webu.
22. 5. 2026
Načítání...