Ministerstvo odmítá dotovat opravu Masarykova okruhu. Za rok Moto GP asi nebude, míní Vaňková

Motocyklová Grand Prix v Brně se příští rok s velkou pravděpodobností nepojede, ačkoliv rozhodnutí ještě není definitivní, řekla primátorka Brna Markéta Vaňková (ODS). Podle ní se ministerstvo pro místní rozvoj nechce podílet na opravě dráhy odhadem za 100 milionů korun, kterou požaduje promotérská společnost Dorna.

Město ani kraj nemají na rekonstrukci peníze kvůli propadům v důsledku pandemie. Podle Vaňkové také hrozí, že pořadatelský spolek nedostane od ministerstva 85 milionů, které byly slíbené na letošní a příští ročník.

Dorna stanovila rekonstrukci dráhy jako podmínku pro pořádání závodů v příštím roce. Zatím Velkou cenu České republiky nezařadila do kalendáře, nechala pro ni ale volné místo, které však může zaplnit jiný zájemce.

Spolek města a kraje, který posledních pět let akci pořádal, požádal ministerstvo o peníze na opravu dráhy, kterou vlastní soukromý subjekt Automotodrom Brno. „Přišel nám dopis, že se ministerstvo na opravě dráhy finančně podílet nebude. Nyní budeme činit další kroky. Definitivní rozhodnutí ještě nepadlo, nicméně s velkou pravděpodobností se ročník 2021 v Brně nepojede,“ uvedla Vaňková. Zápornou odpověď ministerstva potvrdil i hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL).

Vaňková: Dorna teoreticky může žádat peníze i za závody, které se nebudou konat

Spolek měl smlouvu s Dornou na pořádání pěti ročníků, letos se uskutečnil pátý. Kvůli koronaviru se ale jel bez diváků za snížený poplatek. Z původních více než čtyř milionů eur (kolem 110 milionů korun) klesl na jeden milion eur (asi 27 milionů korun) s tím, že se příští rok pojede i s diváky za šest milionů eur (asi 162 milionů korun). Dorna ale jako podmínku požaduje právě opravu dráhy Masarykova okruhu. Na její kvalitu si letos stěžovali jezdci.

Od roku 2022 chce navíc Dorna zvýšit poplatek na zisk licence na devět milionů eur (asi 243 milionů korun). Na letošní a příští ročník Velké ceny kraj i město schválily shodně po 60 milionech korun, stát měl přispět částkou 85 milionů. Podle Vaňkové ministerstvo uvedlo, že byla přislíbena spoluúčast státu pouze pro případ, že se pojede letos i příští rok, a pokud se nebude příští ročník konat, spolek nedostane žádné peníze.

obrázek
Zdroj: ČT24

Podle primátorky zatím není jasné, zda by spolek musel zalistovací poplatek šest milionů eur platit i v případě, že by se akce neuskutečnila. „Záleží na Dorně. Podle mého právního názoru jsou oba výklady možné. Není ale logické platit poplatek za akci, která nebude realizovaná,“ řekla Vaňková.

Pokud se závody neuskuteční, primátorka by si přála, aby se akce jednou do Brna vrátila. „Za těch podmínek, které jsou nám ale nabízené, to nevidím jako reálné, pokud bychom neměli velké sponzory,“ uvedla Vaňková k zamýšlenému poplatku devět milionů eur.

Dostálová kritizuje snahu spolku zapojit ministerstvo do řešení problémů

Ministryně Klára Dostálová (za ANO) vytýká v dopise spolku, že se mu nepodařilo najít žádný soukromý subjekt jako partnera akce. Kritizuje také snahu zapojit ministerstvo do řešení problémů spolku včetně soukromoprávních vztahů, které spolek uzavřel. Spolek se totiž už v minulosti smluvně zavázal k opravě dráhy.

Dostálová také uvedla, že jí přijde nelogické požadovat 100 milionů na rekonstrukci v okamžiku, kdy se jednání s Dornou neubírají dobrým směrem a spolek se s promotérem nedohodl na ničem, takže by se rekonstrukce uskutečnila pouze kvůli poslednímu ročníku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 8 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 9 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 13 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 19 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
23. 5. 2026

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

U stolů na náměstí v Brně usedli sudetští Němci i Češi, přišli také protestující

Stovky lidí se usadily u dlouhých stolů na Moravském náměstí v Brně. Na sousedskou slavnost, kterou pořádají organizátoři festivalu Meeting Brno, přišli Němci, převážně senioři, kteří se v Brně účastní sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), ale také Češi, mezi nimi mnoho mladých. Jsme zvědaví a strachu ze sudetských Němců moc nerozumíme, komentovali to studenti brněnských univerzit, kteří si přinesli vlastní občerstvení a pojali akci jako oběd pod širým nebem. Nesouhlas přišlo vyjádřit několik desítek lidí.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026

Pavel a Steinmeier věří, že se události v Brně ponesou v duchu porozumění

Český prezident Petr Pavel a německý prezident Frank-Walter Steinmeier ve společném prohlášení ocenili cestu usmíření, kterou „oba národy urazily po temné a bolestné kapitole dějin“. Česko a Německo společně ušly dlouhou cestu v duchu vzájemného porozumění, respektu a partnerství, uvedli. Věří, že ve stejném duchu se ponesou i nadcházející události v Brně. Prohlášení Hrad zveřejnil na svém webu.
22. 5. 2026
Načítání...