Do sociálních služeb půjde 1,6 miliardy. Krajští zastupitelé se jednomyslně shodli na rozdělení peněz

Zastupitelé Jihomoravského kraje v pondělí schválili rozdělení 1,6 miliardy korun poskytovatelům sociálních služeb. Peníze půjdou z ministerstva práce a sociálních věcí. V kraji je přes dvě stě poskytovatelů pracujících pro různé zřizovatele, kteří nabízejí přes čtyři stovky služeb.

Pro rozdělení peněz bylo všech 56 přítomných zastupitelů, nikdo nebyl proti a nikdo se nezdržel. Zastupitelé se sešli na mimořádném jednání. Hejtmanův náměstek Marek Šlapal (ČSSD) to objasnil tím, že je potřeba schválit rozdělení peněz co nejdříve, aby se k poskytovatelům brzy dostaly. Obdržet by je mohli do konce února.

Šlapal zároveň reagoval na kritiku, která se objevila loni, že kraj znevýhodňoval nestátní neziskové organizace. Systém rozdělení podle něj kritizovaly neziskové organizace, které kvůli jeho nastavení přišly o komparativní výhody.

„V letošním roce i přesto, že je kraj dominantním poskytovatelem pobytových služeb a asi 30 procent nákladů jde na úkor kraje, tak si ze státní dotace bereme navíc jen deset milionů a do neziskového sektoru jde navíc 50 milionů,“ uvedl Šlapal. Výtky měla v minulosti Diecézní charita Brno nebo Podané ruce a Armáda spásy.

I tyto organizace jsou mezi příjemci peněz, na jejichž rozdělení se krajští zastupitelé v pondělí dohodli. S nimi jsou na seznamu různí poskytovatelé a neziskové organizace, třeba Tyflocentrum Brno, Betanie, Diakonie, ale také charity v Kyjově, Vyškově nebo Veselí nad Moravou, dále Hospic svaté Alžběty, města a příspěvkové organizace kraje.

Peníze tak zaplatí různé služby, poputují například na pečovatelské služby, domovy pro seniory a domovy se zvláštním režimem, stacionáře, noclehárny, odlehčovací služby, chráněná bydlení, hospicovou péči, zařízení pro děti a mládež nebo domovy pro zdravotně postižené.

Šlapal připomněl, že kraj také jedná o tom, aby mu stát poskytoval více peněz. Podle něj dostává o asi 300 milionů méně, než by měl s ohledem na počet obyvatel nebo přepočet úvazků. Při přepočtu na obyvatele kraj dostane v letošním roce na občana 1367 korun, zatímco například Zlínský kraj 2135 korun, nastínil rozdíl Šlapal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 14 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 14 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 19 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
včera v 06:30

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
23. 5. 2026

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

U stolů na náměstí v Brně usedli sudetští Němci i Češi, přišli také protestující

Stovky lidí se usadily u dlouhých stolů na Moravském náměstí v Brně. Na sousedskou slavnost, kterou pořádají organizátoři festivalu Meeting Brno, přišli Němci, převážně senioři, kteří se v Brně účastní sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), ale také Češi, mezi nimi mnoho mladých. Jsme zvědaví a strachu ze sudetských Němců moc nerozumíme, komentovali to studenti brněnských univerzit, kteří si přinesli vlastní občerstvení a pojali akci jako oběd pod širým nebem. Nesouhlas přišlo vyjádřit několik desítek lidí.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026

Pavel a Steinmeier věří, že se události v Brně ponesou v duchu porozumění

Český prezident Petr Pavel a německý prezident Frank-Walter Steinmeier ve společném prohlášení ocenili cestu usmíření, kterou „oba národy urazily po temné a bolestné kapitole dějin“. Česko a Německo společně ušly dlouhou cestu v duchu vzájemného porozumění, respektu a partnerství, uvedli. Věří, že ve stejném duchu se ponesou i nadcházející události v Brně. Prohlášení Hrad zveřejnil na svém webu.
22. 5. 2026
Načítání...