Město Hradec Králové po rekonstrukci a dvouletém uzavření znovu otevřelo Muzeum východních Čech. Oprava cenné secesní budovy, která patří městu a je národní kulturní památkou, přišla na sto milionů korun. Zhruba 75 procent opravy městu zaplatí evropská dotace. Plánovaná muzejní expozice ale zatím chybí. Radnice navíc reklamuje vysokou vlhkost v jednom ze sálů.
Při rekonstrukci stavbaři opravili nebo vyměnili původní okna, vitráže a obložení. Budova má novou fasádu, která barevně odpovídá původnímu nátěru, restaurátoři také odborně ošetřili sádrové a štukové omítky.
Před muzeem odborníci zrestaurovali kašnu, rampy, schodiště a obnovili dvě sedmimetrové sochy v průčelí budovy. Novinkou je návštěvnický okruh vedoucí na střešní terasu s vyhlídkou na město. Rozšíření a modernizace se dočkal i muzejní obchod.
Podzemní prostory trápí vlhkost
Rekonstrukce muzea, které vzniklo podle návrhu architekta Jana Kotěry v letech 1909 až 1912, začala loni v květnu. Zahájení oprav se zpozdilo o několik měsíců kvůli opakování soutěže na výběr stavební firmy. Pro veřejnost bylo muzeum uzavřené od listopadu 2017.
Novou éru po opravě muzeum zahájilo otevřením pěti výstav. Samotná muzejní expozice, která zabere dvě patra a jejíž základ mají tvořit architektonické prvky města, však muzeu chybí. Radnice totiž zatím nenašla firmu, která by expozici za odhadovaných 15 milionů korun vytvořila.
Do první soutěže na expozici přišla jediná nabídka, ale s příliš vysokou cenou. Město proto soutěž zrušilo. Do druhé soutěže se žádná firma nepřihlásila. Radnice proto v minulých týdnech přistoupila k takzvaným předběžným tržním konzultacím s potenciálními dodavateli. „Jejich odpovědi se nyní hodnotí. Třetí soutěž by mohla být vypsána na přelomu roku,“ uvedla hradecká mluvčí Kateřina Šmídová.
V podzemním výstavním prostoru navíc muzejníci narazili na vážný problém. Vysoká vlhkost vzduchu tam znemožňuje prakticky cokoliv vystavit. „Větráme, běží tady 24 hodin denně vysoušeč a přesným způsobem topíme. Zjišťujeme, že se to určitým způsobem zlepšuje, ale nechci předbíhat, ještě jsme nepřeskočili,“ uvedl k tomu ředitel muzea Petr Grulich.
Nejnižší podlaží má být přitom prestižním prostorem. Vlhkost klesá jen zvolna, dosahovala 75 procent, nyní je na 50 procentech. Pro předměty z kovu nebo papíru je to stále nepřijatelné. „Samozřejmě jsme to reklamovali. Zhotovitel tvrdí, že dojde postupem času přirozeně k vyschnutí. Někdy uprostřed zimy zkontrolujeme, zda došlo na jeho slova,“ oznámila náměstkyně primátora Hradce Králové Věra Pourová (ANO).
Cyklistika a sametová revoluce
Tématem nově otevřené hlavní výstavy nazvané Okolo Hradce aneb Hradečáci na kole je cyklistika v Hradci Králové. „Návštěvníci se mohou těšit nejen na unikátní velocipedy, které lidé v průběhu historie jízdního kola vynalezli, ale především na období první republiky, kdy se jízdní kolo stalo neodmyslitelnou součástí téměř každé hradecké rodiny,“ uvedla mluvčí muzea Veronika Hepnarová.
Sametovou revoluci v roce 1989 v Hradci Králové připomene výstava KDO, když ne my, KDY, když ne teď. Na výstavě Tajemství ptačí sekery muzeum představí nedávno nalezenou stříbrem zdobenou sekeru bradatici z 9. století. Výstava Příroda z depozitářů připomene letošní 80. výročí otevření Přírodovědeckého muzea Zemědělského ústavu v Hradci Králové. Poslední pátá výstava představí odboj na Královéhradecku za 2. světové války.
Secesní muzejní budova patří k nejvýznačnějším stavbám Hradce Králové, národní kulturní památkou je od roku 1995. Hradecká radnice investovala do oprav muzea již v minulosti, například v květnu 2002 se muzeum otevřelo po tříleté opravě za více než 70 milionů korun. O dva roky později restaurátoři za dva miliony korun opravili dvě keramické sochy.
