Do vězení ji odvedli ze zubařského křesla. Dagmar Chroustová prošla víc než desítkou komunistických lágrů

Dagmar Chroustová zažila výslechy a ponižování Státní bezpečnosti. Kvůli množení a rozesílání letáků skončila mladá dívka ve vězení. Nejdřív v Brně na Cejlu a pak v ženských pracovních táborech asi na šestnácti různých místech v zemi. Pracovala na poli i v továrně na boty.

  • Seriál Paměťová stopa představuje osudy desítek lidí, kteří trpěli v totalitních režimech 20. století. Jde o lokální příběhy s nadregionálním přesahem. Dokumenty vznikají ve spolupráci s brněnskou pobočkou VHÚ Praha a AMERFO o.p.s.

V roce 1948 devatenáctiletá Dagmar, tehdy ještě Černilová, dostudovala obchodní školu a začala pracovat jako sekretářka ve firmě vyrábějící výtahy. A když ji posléze oslovil kamarád Lolek, jestli by se nechtěla zapojit do odboje proti komunistickému režimu, souhlasila.

„Ptal se, jestli mám přístup k cyklostylu. Říkala jsem , že mám, ale že se to tak dělat nedá, že blány jsou evidované, to by se na to přišlo. Psala jsem tedy letáky na psacím stroji. Byla to výzva proti komunistům, aby se postavili občané do řad odboje,“ vzpomíná.

„Však vy promluvíte, my máme času dost!“

Skupina byla ale brzy vyzrazena přesto, že se navzájem znali vždy jen tři členové. „Jezdili pro mě do zaměstnání a někdy jsem byla na Příční tři hodiny, jindy dva tři dny. Jejich obvyklé rčení bylo: ,Stojíte tady jako špatně vyřezaný svatý,‘ posmívali se: ,Však vy promluvíte! My máme času dost,‘“ popisuje výslechy na služebně Státní bezpečnosti Dagmar Chroustová.

Naposledy si pro ni přijeli přímo do čekárny zubní ordinace v centru Brna. „Vešla jsem do čekárny, tam stáli dva lidé, zamávali papírem, že jsem zatčená. Naložili mě do auta, a tak jsem se octla na Cejlu,“ popisuje Chroustová své zatčení.

Ve věznici na Cejlu pracovala v prádelně a v šicí dílně, kde šila vězeňské košile. „Vodili nás chodbou kolem cel mužů, a bachařka říkala, že se nesmíme na ty cely koukat. Holky říkaly: ,To proto, abychom neotěhotněly, že,‘“ vzpomíná.

Nahrávám video
Paměťová stopa: Dagmar Chroustová
Zdroj: ČT24

Syrové brambory byly pochoutka

Jídla měly ženy málo, a tak se snažily si přilepšit. „Na dvoře chovali prasata a holky donesly po kapsách schované brambory. To pro nás byla pochoutka. Bachařka to zjistila a říká: ,Sakra, baby, ještě se tady naučíte krást!‘“

Spolu s Dagmar Chroustovou soudili její dva známé a dalších dvacet lidí. Krom rozesílání protistátních letáků měli prý plánovat i útěk za hranice a přepadení letiště. „Z Cejlu nás vozili k soudu. K pětadvaceti letům, to byl nejvyšší trest, byli odsouzení nějací důstojníci v uniformách,“ říká pamětnice.

Pracovala v konzervárně i v továrně na boty

Sama si vyslechla rozsudek za sdružování proti republice - dva roky vězení. Ty si prý odpykala asi na šestnácti různých místech. V Miroslavi, kde vězeňkyně pracovaly v konzervárně, na státním statku v Krumvíři a nakonec v Gottwaldově. „Tam jsme byly v takových lágrech s dřevěnými nízkými baráky, každý den jsme chodily do továrny na výrobu obuvi,“ popisuje pracovní tábor v Gottwaldově.

Při propuštění si musela vybrat místo, kde bude pracovat. Nabízely se ostravské doly nebo strojírny v Adamově. „Nakonec jsem pracovala v družstvu Znak. Řekla jsem jim, o co jde, za co jsem byla odsouzená, na jak dlouho. Kolem mě byli stejní lidé jako já,“ vzpomíná.

Nemohla volit a neměla dostat ani důchod

Brzy ale onemocněla infekční žloutenkou a musela se léčit. Přesto musela brzy nastoupit do práce, jinak by se octla bez peněz. „Já jsem měla omezení občanských práv. To, že jsem nemohla volit, mi nevadilo, protože bych komunisty stejně nevolila, k volbám bych prostě nešla. Druhá věc byla, že nebudu mít nárok na důchod. Doktoři říkali, že bych měla mít klid a důchod kvůli játrům, ale to nešlo,“ vysvětluje Dagmar Chroustová.

Po roce 1989 se s přáteli scházela v kavárně v centru Brna. „Lolek tenkrát říkal: ,Ty se ještě dožiješ toho, že tady budou vládnout komunisti‘ a já jsem se s nimi hádala, že to není možné a za určitá léta jsem přišla na to, že měli pravdu,“ uzavírá vyprávění.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Ve čtyřech obcích si lidé zvolili nová zastupitelstva

Lidé ze čtyř českých obcí si v sobotu zvolili nová místní zastupitelstva, která budou mít jisté fungování jen na půl roku. Druhý říjnový víkend se budou totiž konat obecní volby v celé republice. V sobotu se volební místnosti otevřely v Cekově na Rokycansku, Úhercích na Lounsku, Lipníku na Mladoboleslavsku a Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku. Hlasování se zúčastnilo 67 procent voličů.
08:25Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Ve čtyřech obcích se volila nová zastupitelstva

Nové volby ve čtveřici tuzemských obcí přilákaly ve dvou z nich až polovinu voličů. V Úhercích na Lounsku měla kolem 15:00 odvoleno téměř polovina zapsaných voličů a v Lipníku na Mladoboleslavsku představovala k 16:00 volební účast 51 procent. Ve Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku přišlo až 70 procent voličů. Naproti tomu v Cekově na Rokycansku hlasovalo dosud asi čtyřicet ze 140 oprávněných voličů, tedy necelých 29 procent, řekla zapisovatelka volební komise. Volební místnosti se uzavřely ve 22:00.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Policie dopadla čtvrtou osobu podezřelou z teroru v Pardubicích. Soud ji poslal do vazby

Policie zadržela čtvrtou osobu podezřelou z účasti na teroristickém útoku v Pardubicích, je české státní příslušnosti. Okresní soud v Pardubicích ji odpoledne poslal do vazby. Zda jde o muže, nebo ženu, policie neuvedla. Zadržená osoba odmítla vinu a podala stížnost proti uvalení vazby. Policie po dalších podezřelých stále pátrá.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoHázení kamenů z mostu trápí obyvatele Barrandova

Házením kamenů či jiných předmětů z mostů na silnice nebo dálnice se často baví skupiny dětí či lidé pod vlivem návykových látek. S takovým nebezpečným případem se nyní potýkají na pražském Barrandově. „Když jdou děti ze školy pěšky, tak se samozřejmě musí podívat na most, jestli tam někdo nestojí a náhodou někoho nenapadne hodit kámen,“ popisuje obyvatel městské části Praha-Hlubočepy Lukáš Chmelař trable, jimž místní čelí. Na problém si stěžují několik let. Lávka sice vypadá jako běžný chodník, ale ve skutečnosti jde o únikovou cestu. Přes zákaz vstupu tu denně projdou desítky lidí. Zabránit jim v tom například plotem s brankou podle správce nejde.
27. 3. 2026

Vítězkou ankety Zlatý Ámos se stala Adéla Langerová ze Zlína

Titul Zlatý Ámos pro nejoblíbenějšího učitele či učitelku v Česku získala Adéla Langerová ze Základní školy Mikoláše Alše ve Zlíně. Dětský Ámos, kterého uděluje dětská porota, putuje k Miroslavu Holubovi ze Střední průmyslové školy chemické v Ostravě. Ceny v pátek organizátoři udělili v Kongresovém sále pražského hotelu Olšanka. Cenu Ámos sympaťák z internetového hlasování na webu ČT :D získal Václav Úbl ze Základní školy Blatnice na Plzeňsku.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

VideoSněhová královna tančí v Jihočeském divadle

Jihočeské divadlo se rozhodlo v tanečním představení převyprávět klasický pohádkový příběh Hanse Christiana Andersena. Inscenaci Sněhová královna vytvořili choreograf Paul Julius a hudební skladatel Jan Jirásek. Kombinuje klasický balet s dynamickými prvky moderního tance. Zůstává ale příběhem dívky Gerdy, která se vydává zachránit svého kamaráda Kaye poté, co jeho srdce zledovatělo.
27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026

Policie vyšetřuje útok zápalnými lahvemi na Ruský dům v Praze

Na budovu Ruského střediska vědy a kultury v pražských Dejvicích hodil někdo ve čtvrtek večer několik zápalných lahví. Policie o tom v pátek ráno informovala na síti X. Po pachateli pátrá, podezírá ho z trestného činu poškození cizí věci. Ministerstvo zahraničí odsoudilo násilné útoky na jakékoliv objekty. Marija Zacharovová – mluvčí diplomacie Ruské federace, jež na Ukrajině páchá válečné zločiny na denní bázi – útok označila za „barbarský akt“.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...