CHKO Poodří pokračuje v obnově rezervace Bažantula. Jde o nejrozsáhlejší projekt za 30 let

Správa Chráněné krajinné oblasti Poodří zahajuje další fázi obnovy přírodní rezervace Bažantula. Na konci loňského roku tam skončily dva roky trvající rozsáhlé zemní a stavební práce za více než 50 milionů korun, teď soustavu čtyř rybníků postupně znovu obsadí rostliny a živočichové. Obnova Bažantuly je dosud nejrozsáhlejším projektem v historii CHKO, od jejíhož vyhlášení tento týden uplyne 30 let.

Rezervaci Bažantula tvoří rybníky Malý a Velký Okluk, Bažantula a Kozák. Všechny se odbahňovaly, opravily se jejich hráze, přerovnala dna, vyměnily manipulační objekty. Rybniční ostrovy byly upraveny tak, aby se zlepšily podmínky pro hnízdění ptáků. Rybníky byly v nevyhovujícím stavu, úpravy zlepší životní podmínky pro živočichy, především ptáky, i pro společenstva vzácných rostlin.

„Začínáme manipulovat s vodou a vytváříme podmínky pro postupný nástup jak rostlinstva, tak živočišstva, aby se tam zahnízdili ptáci, aby rostliny obsadily volné břehy a aby to nezarostlo invazními druhy, které bychom tam nechtěli,“ řekl ředitel Správy CHKO Poodří Jan Klečka.

Kde dříve byly rákosiny, je nyní volné dno. „Celé se to pročistilo a bude to zarůstat znovu, doufejme, že řízeně. Hlídá se to a zároveň se to učíme, protože je to vlastně první takové modelové území, které máme k dispozici,“ poznamenal Klečka.

Ochranáři budou vývoj území regulovat zpočátku hodně, postupně stále méně. „Počítáme, že tak během tří let by se tam mohla nastavit nějaká rovnováha, která se potom bude udržovat,“ řekl ředitel správy CHKO.

Uměle se v rezervaci rostliny vysazovat nebudou

Uměle se v Bažantule rostliny vysazovat nebudou. „Z okolí se to tam samo natáhne. Podle toho, jaké podmínky tam budou, tak ten který druh bude mít konkurenční výhodu a bude to obsazovat a rozvíjet se. Podmínky chceme upravovat tak, abychom zvýhodnili druhy, které tam potřebujeme,“ vysvětlil ředitel. Základní je, aby se mělké části rybníků zatáhly rákosem.

V rezervaci Bažantula se vyskytovaly populace ohrožených vodních rostlin, jako nepukalka plovoucí, plavín štítnatý, kotvice plovoucí nebo řečanka menší. Rozmnožovali se tam obojživelníci kuňka ohnivá, rosnička zelená a skokani zelení. Z vodních ptáků zde žili například bukač velký, chřástal vodní, rákosník velký, moták pochop nebo různé druhy potápek.

Příští rok budou do opravených rybníků vysazeny ryby. Hospodaření se ale přizpůsobuje tomu, že jde o rezervaci. Oproti produkčním rybníkům tak bude ryb méně a budou menší.

Správa počítá s obnovou dalších rybníků

Správa počítá i s obnovou ostatních rybníků v CHKO, které jsou také ve špatném stavu. První na řadě by měla být rezervace Kotvice, kde by úpravy mohly začít v roce 2023.

CHKO Poodří  byla vyhlášena k 1. květnu 1991. Rozkládá se na ploše téměř 82 kilometrů čtverečních v Moravskoslezském kraji mezi obcemi Mankovice a Vražné nedaleko Oder a jižním okrajem Ostravy. Jádrem území je niva řeky Odry. V Poodří bylo pozorováno přes 400 druhů ptáků, což je více než 60 procent všech ptačích druhů České republiky.

Dalším aktuálním projektem CHKO je kosení rákosin na mokřadních loukách. „Jak jsou zarostlé, postupně se tam hromadí hmota starého rákosu a ony se celé zvedají. Tím jednak vysychají a jednak je z toho houština, která není využitelná ani pro druhy, které bychom potřebovali, hlavně pro ptáky. Ptáci potřebují rákosinu mladou a poměrně řídkou, aby se dostali na zem a mohli sbírat potravu,“ vysvětluje Klečka. Správa CHKO tak rákosiny na čtyřech místech kosí, aby se omladily.

K výročí Správa CHKO připravila aktualizovanou mobilní aplikaci Poodří, kde najdou uživatelé informace o oblasti nebo tipy na výlety. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Ve čtyřech obcích si lidé zvolili nová zastupitelstva

Lidé ze čtyř českých obcí si v sobotu zvolili nová místní zastupitelstva, která budou mít jisté fungování jen na půl roku. Druhý říjnový víkend se budou totiž konat obecní volby v celé republice. V sobotu se volební místnosti otevřely v Cekově na Rokycansku, Úhercích na Lounsku, Lipníku na Mladoboleslavsku a Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku. Hlasování se zúčastnilo 67 procent voličů.
08:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ve čtyřech obcích se volila nová zastupitelstva

Nové volby ve čtveřici tuzemských obcí přilákaly ve dvou z nich až polovinu voličů. V Úhercích na Lounsku měla kolem 15:00 odvoleno téměř polovina zapsaných voličů a v Lipníku na Mladoboleslavsku představovala k 16:00 volební účast 51 procent. Ve Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku přišlo až 70 procent voličů. Naproti tomu v Cekově na Rokycansku hlasovalo dosud asi čtyřicet ze 140 oprávněných voličů, tedy necelých 29 procent, řekla zapisovatelka volební komise. Volební místnosti se uzavřely ve 22:00.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Policie dopadla čtvrtou osobu podezřelou z teroru v Pardubicích. Soud ji poslal do vazby

Policie zadržela čtvrtou osobu podezřelou z účasti na teroristickém útoku v Pardubicích, je české státní příslušnosti. Okresní soud v Pardubicích ji odpoledne poslal do vazby. Zda jde o muže, nebo ženu, policie neuvedla. Zadržená osoba odmítla vinu a podala stížnost proti uvalení vazby. Policie po dalších podezřelých stále pátrá.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoHázení kamenů z mostu trápí obyvatele Barrandova

Házením kamenů či jiných předmětů z mostů na silnice nebo dálnice se často baví skupiny dětí či lidé pod vlivem návykových látek. S takovým nebezpečným případem se nyní potýkají na pražském Barrandově. „Když jdou děti ze školy pěšky, tak se samozřejmě musí podívat na most, jestli tam někdo nestojí a náhodou někoho nenapadne hodit kámen,“ popisuje obyvatel městské části Praha-Hlubočepy Lukáš Chmelař trable, jimž místní čelí. Na problém si stěžují několik let. Lávka sice vypadá jako běžný chodník, ale ve skutečnosti jde o únikovou cestu. Přes zákaz vstupu tu denně projdou desítky lidí. Zabránit jim v tom například plotem s brankou podle správce nejde.
27. 3. 2026

Vítězkou ankety Zlatý Ámos se stala Adéla Langerová ze Zlína

Titul Zlatý Ámos pro nejoblíbenějšího učitele či učitelku v Česku získala Adéla Langerová ze Základní školy Mikoláše Alše ve Zlíně. Dětský Ámos, kterého uděluje dětská porota, putuje k Miroslavu Holubovi ze Střední průmyslové školy chemické v Ostravě. Ceny v pátek organizátoři udělili v Kongresovém sále pražského hotelu Olšanka. Cenu Ámos sympaťák z internetového hlasování na webu ČT :D získal Václav Úbl ze Základní školy Blatnice na Plzeňsku.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

VideoSněhová královna tančí v Jihočeském divadle

Jihočeské divadlo se rozhodlo v tanečním představení převyprávět klasický pohádkový příběh Hanse Christiana Andersena. Inscenaci Sněhová královna vytvořili choreograf Paul Julius a hudební skladatel Jan Jirásek. Kombinuje klasický balet s dynamickými prvky moderního tance. Zůstává ale příběhem dívky Gerdy, která se vydává zachránit svého kamaráda Kaye poté, co jeho srdce zledovatělo.
27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026

Policie vyšetřuje útok zápalnými lahvemi na Ruský dům v Praze

Na budovu Ruského střediska vědy a kultury v pražských Dejvicích hodil někdo ve čtvrtek večer několik zápalných lahví. Policie o tom v pátek ráno informovala na síti X. Po pachateli pátrá, podezírá ho z trestného činu poškození cizí věci. Ministerstvo zahraničí odsoudilo násilné útoky na jakékoliv objekty. Marija Zacharovová – mluvčí diplomacie Ruské federace, jež na Ukrajině páchá válečné zločiny na denní bázi – útok označila za „barbarský akt“.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...