Bral jsem šíření angličtiny jako misionářskou činnost, říká profesor anglistiky o období totality

Jaroslav Peprník v období normalizace nesměl přednášet. Dnes čtyřiadevadesátiletý profesor anglistiky mohl jen publikovat a vést cvičení, jeho činnost sledovala Státní bezpečnost. Ke své práci se mohl vrátit až po pádu komunismu. Uznávaný odborník získal prestižní Fulbrightovo stipendium a napsal řadu publikací.

Jaroslav Peprník se narodil 11. února 1927 v Ivančicích, kde prožil dětství i druhou světovou válku. „Přišel rok 1939, kdy nám z nenadání na konci vyučování učitel řekl, ať dnes jdeme nejkratší cestou domů. To bylo proto, že se čekalo, že wehrmacht bude město obsazovat,“ vzpomíná.

  • Seriál Paměťová stopa představuje osudy desítek lidí, kteří trpěli v totalitních režimech 20. století. Jde o lokální příběhy s nadregionálním přesahem. Dokumenty vznikají ve spolupráci s brněnskou pobočkou VHÚ Praha a AMERFO o.p.s.

V letech 1942 a 1943 přibývalo ve městě smutných událostí. „První tři popravení, zastřelení, byli pan farář, který mě křtil, ředitel záložny a odborný učitel. Jeho syn se potom z koncentráku vrátil do mé třídy,“ vzpomíná.

V roce 1944 se gymnázium v Ivančicích zavřelo a tehdy sedmnáctiletý student Peprník byl stejně jako další spolužáci z oktávy nuceně nasazen v bučovické továrně. Tam se původně vyráběl luxusní nábytek, za války části německých letadel Messerschmitt. „Sbíjel jsem takzvané verschlagy, to byly takové dřevěné klece na poškozené ocasní části, které se spravovaly. Mám doma ještě kus kormidla s hákovým křížem, protože jsem to poškození trochu zvětšil,“ vtipkuje pamětník.

Nahrávám video
Paměťová stopa: Anglista Jaroslav Peprník
Zdroj: ČT24

S angličtinou začínal jako samouk

Po válce studoval Filozofickou fakultu v Brně. Původně se hlásil na dva obory – francouzštinu a angličtinu. Musel si ale vybrat jen jeden jazyk. Zvolil anglický. Podle svých slov jazyk nepřátel Německa a autorů dobrodružných knih. Přesto, že se ho neučil ve škole, ale jako samouk. „Pokládám to za nějaké boží řízení, že otec měl v knihovně tři knihy. Byl to slovník anglicko-český, gramatika a učebnice konverzace,“ říká.

V roce 1948 po komunistickém převratu se při studiu ještě dílem náhody a štěstí dostal na letní školu do Londýna. „To víte, že mě napadlo tam zůstat, proto jsem si vzal jenom jízdenku tam. Pak jsem si řekl, že bych nějakou vlasteneckou práci mohl odvést i doma, ne hned vyklidit pole,“ směje se.

Mezi politicky nespolehlivými u PTP

Hned po promoci ale z plánů učit sešlo, byl povolán k pomocným technickým praporům. Šlo o vojenské tábory nucených prací pro perzekuci a převýchovu politicky nespolehlivých osob v komunistickém Československu. „V mé světnici byl doktor práv od Karlových Varů, náčelník Sokola. Potom lesník z Krkonoš, syn kulaka. Druhý syn vykořisťovatele. Jeho otec měl sodovkárnu v Prostějově,“ vypráví.

Tito lidé prakticky dřeli jako levná pracovní síla režimu v různých odvětvích, Peprník konkrétně v Karviné. „Přepravovaly se tam takové ty skruže na výztuže do chodeb nebo vykládaly vagony se dřevem. Jednou, to už jsem toho měl dost, jsem si lehl do sněhu a čekal, až dostanu zápal plic. Nedostal jsem ani rýmu,“ vzpomíná s úsměvem.

Soudruhu ho nikdo neoslovoval

Po čtyřech letech Peprníka z vojenského lágru vysvobodil jeho profesor, když ho doporučil kolegovi jako asistenta na anglistice v Olomouci. „Normální postup byl z asistenta na odborného asistenta za tři roky automaticky. Já jím byl šest a půl roku. Tehdy se s trochou nadsázky říkalo, že děkan, když má plénum v aule, tak má oslovení: soudruzi profesoři, docenti, odborní asistenti a asistente Peprníku,“ vtipkuje.

Neprošel politickou prověrkou. Aby mohl v práci zůstat, na univerzitě musel absolvovat tři roky Večerní univerzity marxismu – leninismu. Po roce 1968 ho z Katedry anglistiky přeřadili do Katedry neslovanských jazyků. „Bral jsem to jako misionářskou činnost, že mohu tu angličtinu šířit. Měl jsem štěstí na studenty, já jsem nikdy neříkal soudruhu, soudružko, říkal jsem miss Nováková a nikdo mě neudal,“ říká. 

Na své místo se mohl vrátit až po Sametové revoluci. Uznávaný odborník získal prestižní Fulbrightovo stipendium a napsal řadu publikací. I ve svých čtyřiadevadesáti letech dochází na univerzitu každý pracovní den. „Chodím do práce, protože připravuju tady do té mezery jeden svazek,“ ukazuje na knihovnu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Ve čtyřech obcích se volila nová zastupitelstva

Nové volby ve čtveřici tuzemských obcí přilákaly ve dvou z nich až polovinu voličů. V Úhercích na Lounsku měla kolem 15:00 odvoleno téměř polovina zapsaných voličů a v Lipníku na Mladoboleslavsku představovala k 16:00 volební účast 51 procent. Ve Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku přišlo až 70 procent voličů. Naproti tomu v Cekově na Rokycansku hlasovalo dosud asi čtyřicet ze 140 oprávněných voličů, tedy necelých 29 procent, řekla zapisovatelka volební komise. Volební místnosti se uzavřely ve 22:00.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Policie dopadla čtvrtou osobu podezřelou z teroru v Pardubicích. Soud ji poslal do vazby

Policie zadržela čtvrtou osobu podezřelou z účasti na teroristickém útoku v Pardubicích, je české státní příslušnosti. Okresní soud v Pardubicích ji odpoledne poslal do vazby. Zda jde o muže, nebo ženu, policie neuvedla. Zadržená osoba odmítla vinu a podala stížnost proti uvalení vazby. Policie po dalších podezřelých stále pátrá.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoHázení kamenů z mostu trápí obyvatele Barrandova

Házením kamenů či jiných předmětů z mostů na silnice nebo dálnice se často baví skupiny dětí či lidé pod vlivem návykových látek. S takovým nebezpečným případem se nyní potýkají na pražském Barrandově. „Když jdou děti ze školy pěšky, tak se samozřejmě musí podívat na most, jestli tam někdo nestojí a náhodou někoho nenapadne hodit kámen,“ popisuje obyvatel městské části Praha-Hlubočepy Lukáš Chmelař trable, jimž místní čelí. Na problém si stěžují několik let. Lávka sice vypadá jako běžný chodník, ale ve skutečnosti jde o únikovou cestu. Přes zákaz vstupu tu denně projdou desítky lidí. Zabránit jim v tom například plotem s brankou podle správce nejde.
27. 3. 2026

Vítězkou ankety Zlatý Ámos se stala Adéla Langerová ze Zlína

Titul Zlatý Ámos pro nejoblíbenějšího učitele či učitelku v Česku získala Adéla Langerová ze Základní školy Mikoláše Alše ve Zlíně. Dětský Ámos, kterého uděluje dětská porota, putuje k Miroslavu Holubovi ze Střední průmyslové školy chemické v Ostravě. Ceny v pátek organizátoři udělili v Kongresovém sále pražského hotelu Olšanka. Cenu Ámos sympaťák z internetového hlasování na webu ČT :D získal Václav Úbl ze Základní školy Blatnice na Plzeňsku.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

VideoSněhová královna tančí v Jihočeském divadle

Jihočeské divadlo se rozhodlo v tanečním představení převyprávět klasický pohádkový příběh Hanse Christiana Andersena. Inscenaci Sněhová královna vytvořili choreograf Paul Julius a hudební skladatel Jan Jirásek. Kombinuje klasický balet s dynamickými prvky moderního tance. Zůstává ale příběhem dívky Gerdy, která se vydává zachránit svého kamaráda Kaye poté, co jeho srdce zledovatělo.
27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026

Policie vyšetřuje útok zápalnými lahvemi na Ruský dům v Praze

Na budovu Ruského střediska vědy a kultury v pražských Dejvicích hodil někdo ve čtvrtek večer několik zápalných lahví. Policie o tom v pátek ráno informovala na síti X. Po pachateli pátrá, podezírá ho z trestného činu poškození cizí věci. Ministerstvo zahraničí odsoudilo násilné útoky na jakékoliv objekty. Marija Zacharovová – mluvčí diplomacie Ruské federace, jež na Ukrajině páchá válečné zločiny na denní bázi – útok označila za „barbarský akt“.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Někteří aktéři fotbalové korupční kauzy způsobili škodu přes deset milionů korun

Škoda v korupční fotbalové kauze týkající se sázek na zmanipulované zápasy přesahuje u některých obviněných deset milionů korun, sdělil náměstek olomouckého vrchního žalobce Radek Bartoš. Její rozsah se podle něj u jednotlivých obviněných liší. Výše škody se může podle žalobců ještě změnit s ohledem na úkony týkající se zahraničních sázkových kanceláří. V kauze je obviněno 32 lidí, čtyři jsou ve vazbě. Zásah policie iniciovala fotbalová asociace, její etická komise zahájila 47 disciplinárních řízení.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...