Bral jsem šíření angličtiny jako misionářskou činnost, říká profesor anglistiky o období totality

Jaroslav Peprník v období normalizace nesměl přednášet. Dnes čtyřiadevadesátiletý profesor anglistiky mohl jen publikovat a vést cvičení, jeho činnost sledovala Státní bezpečnost. Ke své práci se mohl vrátit až po pádu komunismu. Uznávaný odborník získal prestižní Fulbrightovo stipendium a napsal řadu publikací.

Jaroslav Peprník se narodil 11. února 1927 v Ivančicích, kde prožil dětství i druhou světovou válku. „Přišel rok 1939, kdy nám z nenadání na konci vyučování učitel řekl, ať dnes jdeme nejkratší cestou domů. To bylo proto, že se čekalo, že wehrmacht bude město obsazovat,“ vzpomíná.

  • Seriál Paměťová stopa představuje osudy desítek lidí, kteří trpěli v totalitních režimech 20. století. Jde o lokální příběhy s nadregionálním přesahem. Dokumenty vznikají ve spolupráci s brněnskou pobočkou VHÚ Praha a AMERFO o.p.s.

V letech 1942 a 1943 přibývalo ve městě smutných událostí. „První tři popravení, zastřelení, byli pan farář, který mě křtil, ředitel záložny a odborný učitel. Jeho syn se potom z koncentráku vrátil do mé třídy,“ vzpomíná.

V roce 1944 se gymnázium v Ivančicích zavřelo a tehdy sedmnáctiletý student Peprník byl stejně jako další spolužáci z oktávy nuceně nasazen v bučovické továrně. Tam se původně vyráběl luxusní nábytek, za války části německých letadel Messerschmitt. „Sbíjel jsem takzvané verschlagy, to byly takové dřevěné klece na poškozené ocasní části, které se spravovaly. Mám doma ještě kus kormidla s hákovým křížem, protože jsem to poškození trochu zvětšil,“ vtipkuje pamětník.

Nahrávám video

S angličtinou začínal jako samouk

Po válce studoval Filozofickou fakultu v Brně. Původně se hlásil na dva obory – francouzštinu a angličtinu. Musel si ale vybrat jen jeden jazyk. Zvolil anglický. Podle svých slov jazyk nepřátel Německa a autorů dobrodružných knih. Přesto, že se ho neučil ve škole, ale jako samouk. „Pokládám to za nějaké boží řízení, že otec měl v knihovně tři knihy. Byl to slovník anglicko-český, gramatika a učebnice konverzace,“ říká.

V roce 1948 po komunistickém převratu se při studiu ještě dílem náhody a štěstí dostal na letní školu do Londýna. „To víte, že mě napadlo tam zůstat, proto jsem si vzal jenom jízdenku tam. Pak jsem si řekl, že bych nějakou vlasteneckou práci mohl odvést i doma, ne hned vyklidit pole,“ směje se.

Mezi politicky nespolehlivými u PTP

Hned po promoci ale z plánů učit sešlo, byl povolán k pomocným technickým praporům. Šlo o vojenské tábory nucených prací pro perzekuci a převýchovu politicky nespolehlivých osob v komunistickém Československu. „V mé světnici byl doktor práv od Karlových Varů, náčelník Sokola. Potom lesník z Krkonoš, syn kulaka. Druhý syn vykořisťovatele. Jeho otec měl sodovkárnu v Prostějově,“ vypráví.

Tito lidé prakticky dřeli jako levná pracovní síla režimu v různých odvětvích, Peprník konkrétně v Karviné. „Přepravovaly se tam takové ty skruže na výztuže do chodeb nebo vykládaly vagony se dřevem. Jednou, to už jsem toho měl dost, jsem si lehl do sněhu a čekal, až dostanu zápal plic. Nedostal jsem ani rýmu,“ vzpomíná s úsměvem.

Soudruhu ho nikdo neoslovoval

Po čtyřech letech Peprníka z vojenského lágru vysvobodil jeho profesor, když ho doporučil kolegovi jako asistenta na anglistice v Olomouci. „Normální postup byl z asistenta na odborného asistenta za tři roky automaticky. Já jím byl šest a půl roku. Tehdy se s trochou nadsázky říkalo, že děkan, když má plénum v aule, tak má oslovení: soudruzi profesoři, docenti, odborní asistenti a asistente Peprníku,“ vtipkuje.

Neprošel politickou prověrkou. Aby mohl v práci zůstat, na univerzitě musel absolvovat tři roky Večerní univerzity marxismu – leninismu. Po roce 1968 ho z Katedry anglistiky přeřadili do Katedry neslovanských jazyků. „Bral jsem to jako misionářskou činnost, že mohu tu angličtinu šířit. Měl jsem štěstí na studenty, já jsem nikdy neříkal soudruhu, soudružko, říkal jsem miss Nováková a nikdo mě neudal,“ říká. 

Na své místo se mohl vrátit až po Sametové revoluci. Uznávaný odborník získal prestižní Fulbrightovo stipendium a napsal řadu publikací. I ve svých čtyřiadevadesáti letech dochází na univerzitu každý pracovní den. „Chodím do práce, protože připravuju tady do té mezery jeden svazek,“ ukazuje na knihovnu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 4 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 7 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 8 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 9 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 13 hhodinami

Kvůli suchu platí výstraha před požáry ve středních a severozápadních Čechách

Kvůli déletrvajícímu suchému a teplému počasí hrozí ve středních a severozápadních Čechách zvýšené riziko požárů. Výstrahu v neděli vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), platí do odvolání. V dalších dnech bude výstrahu upřesňovat, dodal.
před 14 hhodinami

VideoSucho oslabuje lesy, ty pak podléhají škůdcům. Požáry budou v budoucnu častější

Nedostatek vláhy, vítr, dřevokazný hmyz nebo houby jsou největšími hrozbami pro lesy v Česku. Stav porostů se zlepšuje například v tom, že klesá objem smrkového dříví napadeného kůrovcem. Při letošním suchém a teplém jaru se však lesníci škůdců znovu obávají. Kvůli suchu teď hasiči Národního parku Šumava, kde je vysoké riziko požáru, posilují hlídky. Situaci zhoršují turisté, kteří i přes zákaz rozdělávají oheň v přírodě. Vědci v souvislosti se změnou klimatu upozorňují, že je potřeba se na častější požáry v přírodě připravit, ale také se jim snažit předcházet pestřejší skladbou porostů nebo prací s návštěvníky lesů.
před 18 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 18 hhodinami
Načítání...