Bojoval u Kyjeva i na Dukle, nejdřív ale Jan Ihnatík skončil v gulagu

Nahrávám video
Paměťová stopa: Jan Ihnatík
Zdroj: ČT24

Voják, legionář a vězeň sovětského gulagu. Janu Ihnatíkovi je sto tři let, jako mladík chtěl s přáteli bojovat proti Hitlerovi, a proto utekl do Sovětského svazu. Tam byl ale za nelegální překročení hranice odsouzen na tři roky nucených prací a deportován do pracovního tábora stovky kilometrů severně od Moskvy. Teprve po propuštění se přihlásil do nově vzniklých československých jednotek.

Jan Ihnatík se narodil v roce 1922 v Podkarpatské Rusi, byl tak občanem tehdejší první republiky. „Pamatuji si na prezidenta Masaryka. Na každé výročí republiky to byla vždycky sláva. Masaryk byl i na Podkarpatské Rusi a byl velice vítán. Seděl na koni a promluvil k lidem,“ vzpomíná více než stoletý pamětník.

„Když byla v Československu vojenská mobilizace, to si velice dobře pamatuji. U nás bylo hodně vojáků, ale československá armáda byla rozpuštěna. Němci je poslali domů. Vybrakovali sklady munice a výstroje,“ popisuje.

„Myslel jsem, že nás Rusko zachrání“

Když začala válka, chtěl s přáteli bojovat proti nacistickému Německu. Naivní mladíci se proto vydali do Sovětského svazu. „Já jsem byl mladý kluk a myslel jsem, že Rusko nás zachrání, že půjdeme pomáhat Rusům do války vyhnat Němce z Československé republiky. Rusové se nám smáli,“ vybavuje si Ihnatík.

Za nelegální překročení hranice byl odsouzen na tři roky do gulagu. „Tak mě svlékli, dali mi trestanecký mundúr a do lágru,“ ukazuje fotografii v knize Jiřího Gregora Smrt čekala všude.

„Povídal jsem jim, že nejsme žádní špioni, že jsme normální lidé a přátelé. A oni, že jsme špioni. Napsali jsme, že jsme ukrajinské národnosti – ne rusínské, ale ukrajinské. A u nich byli všichni Ukrajinci špioni,“ vzpomíná a zmiňuje trýznění hladem.

Bojoval u Kyjeva i na Dukle

Až po vypršení trestu mohl jít za svým cílem, bojovat proti hitlerovskému Německu. „Až se uzavřela smlouva mezi Československem a Ruskem, tak už jsme byli spojenci, sojuzniky. Už jsme nebyli špioni,“ směje se.

Tak vstoupil mezi legionáře. Armáda se organizovala u Buzuluku. „Oblékli nás do vojenské uniformy. A hned začal výcvik, rozdělení na roty, čety,“ říká bývalý voják. Nejprve pěšáka Ihnatíka později vybrali do dělostřeleckého kurzu. „Devět měsíců nás učili ‚dělostřelčinu‘. To bylo takové strašné řemeslo,“ říká.

Bojoval u Kyjeva i na Dukle. „Než jsme překonali Duklu, hodně lidí padlo. Němci budovali silnou obranu. Hluboké tankové zákopy, protitanková děla měli zamaskovaná, houfnice připravené k palbě, miny,“ popisuje.

Ihnatík vzpomíná na obrovský podíl zabitých i raněných a těžkou práci zdravotníků. „Tady (Michal) Štíma, velitel četníků. To byla silná četa, která plnila úkoly proti zběhům. Zběhové, kteří uprchli z armády, museli být chyceni a potrestáni. K tomu byla zorganizovaná právě trestná rota,“ ukazuje.

Sám byl během operace také raněn. „I když jsem byl za palebným postavením, jak to spustili, tak jsem skočil do takového žlabu, kde voda vyryla díru. Dělostřelecká střela bouchla takových třicet metrů ode mě a já jsem byl úplně hluchý,“ popisuje.

Zůstal v armádě, aby mohl zůstat v Československu

Skončil ve vojenské nemocnici. Výbuch mu sice poškodil sluch, ale ne tak vážně, aby po válce nemohl zůstat v československé armádě. Bral to jako možnost, jak moci žít na českém území a nevracet se do Podkarpatské Rusi.

Jako voják prožil v Československu i srpen 1968. „Můj kamarád Olšan (Alois Olšan, náčelník štábu dělostřeleckého oddílu 3. dělostřeleckého pluku. Z armády propuštěn v roce 1974, v roce 1990 rehabilitován, pozn. red.), jak sem vstoupili Rusové, vytáhl protitankový pluk proti nim. Nepustil je do kasáren, ale vyhnal ven. Pak ho degradovali a propustili z armády. Havel ho pak povýšil na generála,“ vzpomíná Ihnatík.

Jan Ihnatík je dnes v důchodu, žije s manželkou v Ostravě, obklopen vzpomínkami. Po letech hodnotí svou vojenskou kariéru: „Já bych už na vojnu nešel. Na vojně jsem se nic nenaučil. Ovládat zbraň a to není řemeslo.“

  • Seriál Paměťová stopa představuje osudy desítek lidí, kteří trpěli v totalitních režimech 20. století. Jde o lokální příběhy s nadregionálním přesahem. Dokumenty vznikají ve spolupráci s brněnskou pobočkou VHÚ Praha a AMERFO o.p.s.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Ve čtyřech obcích se volila nová zastupitelstva

Nové volby ve čtveřici tuzemských obcí přilákaly ve dvou z nich až polovinu voličů. V Úhercích na Lounsku měla kolem 15:00 odvoleno téměř polovina zapsaných voličů a v Lipníku na Mladoboleslavsku představovala k 16:00 volební účast 51 procent. Ve Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku přišlo až 70 procent voličů. Naproti tomu v Cekově na Rokycansku hlasovalo dosud asi čtyřicet ze 140 oprávněných voličů, tedy necelých 29 procent, řekla zapisovatelka volební komise. Volební místnosti se uzavřely ve 22:00.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Policie dopadla čtvrtou osobu podezřelou z teroru v Pardubicích. Soud ji poslal do vazby

Policie zadržela čtvrtou osobu podezřelou z účasti na teroristickém útoku v Pardubicích, je české státní příslušnosti. Okresní soud v Pardubicích ji odpoledne poslal do vazby. Zda jde o muže, nebo ženu, policie neuvedla. Zadržená osoba odmítla vinu a podala stížnost proti uvalení vazby. Policie po dalších podezřelých stále pátrá.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoHázení kamenů z mostu trápí obyvatele Barrandova

Házením kamenů či jiných předmětů z mostů na silnice nebo dálnice se často baví skupiny dětí či lidé pod vlivem návykových látek. S takovým nebezpečným případem se nyní potýkají na pražském Barrandově. „Když jdou děti ze školy pěšky, tak se samozřejmě musí podívat na most, jestli tam někdo nestojí a náhodou někoho nenapadne hodit kámen,“ popisuje obyvatel městské části Praha-Hlubočepy Lukáš Chmelař trable, jimž místní čelí. Na problém si stěžují několik let. Lávka sice vypadá jako běžný chodník, ale ve skutečnosti jde o únikovou cestu. Přes zákaz vstupu tu denně projdou desítky lidí. Zabránit jim v tom například plotem s brankou podle správce nejde.
27. 3. 2026

Vítězkou ankety Zlatý Ámos se stala Adéla Langerová ze Zlína

Titul Zlatý Ámos pro nejoblíbenějšího učitele či učitelku v Česku získala Adéla Langerová ze Základní školy Mikoláše Alše ve Zlíně. Dětský Ámos, kterého uděluje dětská porota, putuje k Miroslavu Holubovi ze Střední průmyslové školy chemické v Ostravě. Ceny v pátek organizátoři udělili v Kongresovém sále pražského hotelu Olšanka. Cenu Ámos sympaťák z internetového hlasování na webu ČT :D získal Václav Úbl ze Základní školy Blatnice na Plzeňsku.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

VideoSněhová královna tančí v Jihočeském divadle

Jihočeské divadlo se rozhodlo v tanečním představení převyprávět klasický pohádkový příběh Hanse Christiana Andersena. Inscenaci Sněhová královna vytvořili choreograf Paul Julius a hudební skladatel Jan Jirásek. Kombinuje klasický balet s dynamickými prvky moderního tance. Zůstává ale příběhem dívky Gerdy, která se vydává zachránit svého kamaráda Kaye poté, co jeho srdce zledovatělo.
27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026

Policie vyšetřuje útok zápalnými lahvemi na Ruský dům v Praze

Na budovu Ruského střediska vědy a kultury v pražských Dejvicích hodil někdo ve čtvrtek večer několik zápalných lahví. Policie o tom v pátek ráno informovala na síti X. Po pachateli pátrá, podezírá ho z trestného činu poškození cizí věci. Ministerstvo zahraničí odsoudilo násilné útoky na jakékoliv objekty. Marija Zacharovová – mluvčí diplomacie Ruské federace, jež na Ukrajině páchá válečné zločiny na denní bázi – útok označila za „barbarský akt“.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Někteří aktéři fotbalové korupční kauzy způsobili škodu přes deset milionů korun

Škoda v korupční fotbalové kauze týkající se sázek na zmanipulované zápasy přesahuje u některých obviněných deset milionů korun, sdělil náměstek olomouckého vrchního žalobce Radek Bartoš. Její rozsah se podle něj u jednotlivých obviněných liší. Výše škody se může podle žalobců ještě změnit s ohledem na úkony týkající se zahraničních sázkových kanceláří. V kauze je obviněno 32 lidí, čtyři jsou ve vazbě. Zásah policie iniciovala fotbalová asociace, její etická komise zahájila 47 disciplinárních řízení.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...