Archeologové objevili u Olomouce největší starobronzové pohřebiště nitranské kultury na střední Moravě, odkryli ho při záchranném výzkumu na trase budoucí dálnice D35 mezi Křelovem a Neředínem. Rozsáhlé pohřebiště ze starší doby bronzové patří mezi nejvýznamnější objevy tohoto výzkumu. Pracovníci z Archeologického centra Olomouc odhalili sto třicet hrobů, čímž se lokalita stala největším nalezištěm této kultury.
Hroby obsahovaly kosterní pozůstatky a milodary – měděné ozdoby, kostěné korálky, kamenné šipky, měděný prstýnek nebo kostěná šídla. „Mezi objevenými artefakty jsme našli také typický měděný náramek ve tvaru vrbového lístku,“ uvedla vedoucí výzkumu archeoložka Vendula Vránová. Muži a ženy byli pohřbíváni v odlišných polohách a na onen svět je doprovázely jiné předměty. Muži například dostávali kančí kly a lovecké nástroje, zatímco ženy měly v hrobech šperky a korálky z parohů.
Na pohřebišti nalezli také hroby kultury se šňůrovou keramikou. Kromě bohatých nálezů jsou podle odborníků zajímavé i tím, že hroby z nitranské kultury a kultury se šňůrovou keramikou se vzájemně nenarušovaly.
Místo využívané k pohřbívání přes tři tisíce let
Úspěšní byli archeologové také při průzkumu lokality v části Křelova u Břuchotína zvané Sedmiměřičná, kde identifikovali čtyři různá pohřební období. „Oblast byla využívána pro pohřební účely více než tři tisíce let, od konce pozdní doby kamenné až do 9. století, kdy zde žilo slovanské obyvatelstvo na území Velkomoravské říše,“ doplnila mluvčí Archeologického centra Olomouc Nikola Orlitová. Také zde archeologové objevili pohřebiště kultury se šňůrovou keramikou (2600 před naším letopočtem), odkryli sedmnáct kostrových hrobů, čtyři zřejmě patřily mužům, kteří byli pohřbeni s keramickými nádobami, pazourkovými nástroji a sekerkami.
Kolem hrobů se navíc nacházely kruhové žlábky, pravděpodobně pozůstatky dřevěných konstrukcí, které oddělovaly posvátný prostor pohřebiště od okolí. „Jedná se teprve o páté naleziště, na kterém se archeologům podařilo identifikovat obvodové žlábky kolem hrobů,“ doplnila mluvčí Orlitová.
Germánský bojovník a keltské šperky
Významným nálezem je podle nich také hrob germánského bojovníka se štítem a železným kopím z 3. století, první takový objev na střední Moravě. Na pohřebišti odborníci také odkryli sedm žárových hrobů, kde nalezli typické kovové šperky spojené s Kelty.
Záchranný archeologický výzkum na trase D35 v úseku mezi Křelovem a Slavonínem odborníci prováděli od srpna 2023 do dubna 2024. Nyní budou nalezené artefakty a kosterní pozůstatky analyzovat. Získat by tak měli nové poznatky o fyzické podobě tehdejších obyvatel, jejich zdravotním stavu, výživě a genetické příbuznosti.
