Klimatologové na začátku února oznámili, jaké jsou nejnovější klimatologické normály teplot a srážek pro Českou republiku – normu průměrné roční hodnoty zvedli skoro o půl stupně Celsia. Má to značný význam pro vnímání toho, co je normální, a co už ne.
Starší normálové období 1981–2010 a to nové 1991–2020 se ve dvaceti letech překrývají. To znamená, že údaje jsou ze dvou třetin stejné. I tak je ale u teploty vzduchu dobře vidět, že se v novějším období zvýšila. Nový normál průměrné roční teploty je o 0,4 stupně Celsia vyšší než ten starý. V jednotlivých krajích je změna ročního normálu teploty vzduchu většinou o 0,4 až 0,5 stupně.
Pro většinu měsíců se průměrná teplota na území Česka zvýšila o 0,5 až 0,7 stupně. Změna je menší na jaře a na podzim, hlavně v březnu, květnu, září a říjnu. Zima a léto se oteplily nejvíc: leden, červen, srpen, ale také duben a listopad jsou měsíce, ve kterých můžete mít právem pocit, že se Česko posunulo do teplejších jižních krajin.
To normál ročního úhrnu srážek na území České republiky a jednotlivých krajů se téměř nezměnil.
Na první pohled to vypadá dobře; srážek v Česku nijak výrazně neubývá, ale při vědomí zvyšující se teploty je jasné, že v teplejším vzduchu se vypaří víc vody. V půdě nebo v řekách jí tak zůstává méně než dřív.
Podstatné jsou i rozdíly v tom, jak je dešťová voda „dávkovaná“ během roku. V posledních třiceti letech pršelo a sněžilo výrazně méně v dubnu, listopadu a v prosinci. Naopak víc vody připadlo na červen, říjen a září.
Co je vlastně klimatologický normál?
Klimatologický normál je průměr za dlouhou dobu měření, zpravidla za třicet let. A proč právě za toto období? Podle Světové meteorologické organizace (WMO) je to rozumně dlouhá perioda, aby se eliminovaly krátkodobé výkyvy počasí. Jinými slovy je to už dost dlouhá doba, aby se ukázalo, kolem jakých hodnot se teplota, srážky nebo další meteorologicky sledované veličiny v tom kterém období pohybovaly.
Rozdíly mezi jednotlivými roky můžou být obrovské: třeba v únoru u nás může být teplota od minimálních -42,2 stupně (11. února 1929 v Litvínovicích u Českých Budějovic) až po maximálních 22,0 stupňů Celsia; takovou hodnotu ukázal teploměr 27. 2. 1994 v Českém Krumlově.
Pro studium klimatu různých míst je třeba, aby se klimatologické normály vztahovaly ke stejnému období. Dříve WMO doporučovala počítat standardní klimatologické normály z třicetiletí 1901–1930, 1931–1960, 1961–1990 a tak dále. Když to tak udělaly všechny země, daly se dobře srovnávat údaje z celého světa.
Od roku 2015 WMO doporučuje počítat normály vždy za nejnovější třicetiletí (1971–2000, 1981–2010, …) Příčina je jednoduchá: Pamětníci vědí, že i mezi třicetiletými obdobími na stejném místě můžou být velké rozdíly. Právě taková srovnání totiž ukazují, jestli probíhá klimatická změna, jak je velká a jaká je její rychlost.
