Zdůrazňují se jen některá témata. Mluvme otevřeně o impotenci nebo menopauze, říká moderátorka Kroužková

Pojďme mluvit i o věcech minoritních, citlivých a nepříjemných. Vadí mi, že se zdůrazňují jen některá témata, říká moderátorka České televize Barbora Kroužková. Po maturitě uvažovala o práci v cestovním ruchu, nakonec se ale dala na novinařinu. Do České televize přišla dva roky před takzvanou televizní krizí, kterou považuje za nevyužitou příležitost. „Cítila jsem to jako možnost bojovat za veřejnoprávní novinařinu,“ vysvětluje v podcastu Background ČT24.

Barbora Kroužková chtěla po maturitě v roce 1992 dál studovat, nestihla se ale naučit na přijímací zkoušky. Místo vysokoškolského studia, které si ale později dodělala, si tak musela hledat zaměstnání, zprvu dokonce uvažovala o práci v kasinu. „Chvíli jsem si myslela, že bych mohla dělat krupiérku, protože jsem znala jednoho krupiéra,“ vypráví moderátorka. Později si ale našla práci v nakladatelství a právě tam potkala novináře z Českého rozhlasu, kteří sháněli nové zaměstnance. 

Pro Radiožurnál začala pracovat hned v roce 1992. „Doba byla opravdu rychlá, naprosto mě to spolklo. Zjistila jsem, jak moc mě to baví,“ vzpomíná Kroužková, která jako parlamentní zpravodajka reportovala ještě o rozpadu Československa. V devadesátých letech pracovala i na Primě nebo na Frekvenci 1, nakonec ale zakotvila v České televizi, kde moderovala pořad 21 nebo Dobré ráno s ČT.

Na Kavčích horách prožila i takzvanou televizní krizi na přelomu let 2000 a 2001, kdy se část zaměstnanců ČT vzbouřila proti narychlo zvolenému generálnímu řediteli Jiřímu Hodačovi. Někteří z nich včetně Kroužkové přespávali přímo v budově zpravodajství. Hodač nakonec z funkce odstoupil a politici změnili zákon o České televizi. Podle Kroužkové ale byla krize nevyužitou příležitostí.

„V principu změny nenastaly. Členy Rady ČT dál vybírají politici, a když skočíme do aktuální doby, tak jen dovolba členů Rady ČT je pro mě smutnou vizitkou,“ tvrdí moderátorka. „Cítila jsem to jako možnost bojovat za čistou veřejnoprávní novinařinu. A ta podle mě nebyla využita.“

Buďme fér vůči životu

Některým tématům se novináři podle Kroužkové nevěnují dostatečně, není to ale proto, že by nechtěli. „Není v tom nevůle nebo dramaturgický zákaz. Všechny naše pořady jsou časově omezené, a když je válka na Ukrajině a turbulence na české politické scéně, tak tam nedáme témata LGBT. Dáme větší věci. Nezažila jsem ale, že by někdo nějaká témata zakazoval nebo umocňoval jiná,“ objasňuje Kroužková.

Přílišné zdůrazňování některých témat jí ale vadí. „Pojďme mluvit o všem a otevřeně. Pojďme si povídat o menopauze, pojďme si povídat o tom, že 53letou ženu polije nával horka,“ říká a přidává i další příklady témat, jako je impotence u mužů nebo duševní choroby. „Pojďme opravdu otevírat úplně všechno, i minoritní, citlivé a nepříjemné záležitosti. Buďme fér vůči životu.“

V České televizi Kroužková moderuje kontinuální vysílání nebo pořad Interview ČT24, ve kterém během pracovního týdne zpovídá především politiky, o víkendu pak zejména umělce, spisovatele nebo herce. „Není to tak, že rozhovory s politiky jsou těžké téma a rozhovor s herečkou je snadný. Bývá to i naopak,“ říká. Žádného hosta prý neodmítne, někteří jsou jí ale bližší. „Rozhovor se mi dělá lépe s někým, koho znám a na koho jsem schopná se dlouhodobě připravovat.“

Za příklady pozitivních rozhovorů jmenuje třeba ten s překladatelkou Annou Kareninovou, naopak ty konfliktní nejčastěji vede s politiky. I do nich se ale snaží vnášet jistou míru lehkosti. „Být co nejnormálnější, podávat informace, nesnažit se na nic hrát, ale dělat dobře řemeslo,“ vyjmenovává Kroužková položky v receptu na zajímavý rozhovor.

Kritika ji nerozčiluje, nemá ale ráda názory, že Interview je nevyvážený pořad. „Kriticko-analytický pořad má nějaká pravidla. Je v něm host a já jsem zbytek. Hostovi náleží, aby vysvětloval, zodpovídal a komentoval.“

Mladí novináři by se podle vystudované politoložky měli pokusit překonat sami sebe a vyjít ze své komfortní zóny. Budoucnost televize vidí nejasně, stejně jako situaci ve společnosti. „Společnost je hodně rozdělená a bude to horší. Lidé si nejsou schopni říkat věci, které formují jejich život. To nejsou jen peníze a politika, to jsou city, vztahy a rodiny. To se děje málo a mám pocit, že si lidé nebudou rozumět,“ uzavírá.

Celý rozhovor si poslechněte v podcastu Background ČT24 na YouTube, Spotify, Soundcloud a Podcasty Google a Apple.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Média

VideoO roli veřejnoprávních médií a jejich financování diskutovali hosté 90' ČT24

O veřejnoprávních médiích, jejich roli ve společnosti a také případných škrtech či jejich financování diskutovali v pořadu Devadesátka ČT24 generální ředitelé ČT a Českého rozhlasu Hynek Chudárek a René Zavoral, komentátor týdeníku Echo24 Daniel Kaiser, aktivista, bývalý politik a občanský aktivista Michael Kocáb, biochemik a ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR Jan Konvalinka, prezident Asociace ředitelů základních škol ČR a ředitel ZŠ Pečky Luboš Zajíc, prezident Mezinárodní florbalové federace a prezident Olympiády dětí a mládeže Filip Šuman, člen představenstva Asociace producentů v audiovizi a producent Filip Bobiňski a filmový režisér a producent Václav Marhoul. Debatu moderovala Nikola Reindlová.
27. 3. 2026

PŘEHLEDNĚ: Jak se financují veřejnoprávní média v Evropské unii

Členské země Evropské unie financují svá veřejnoprávní média nejčastěji pomocí televizních a rozhlasových poplatků nebo skrze státní rozpočet. Zároveň existují i různé kombinace těchto forem platby, stejně jako speciální daň, která poskytuje prostředky veřejnoprávním médiím. Novinář serveru iROZHLAS Vojtěch Dvořáček připravil přehled všech systémů v členských zemích Evropské unie i v další zemích na kontinentu a ve světě.
26. 3. 2026

SOUHRN: Zásadní události čtvrtka 26. března

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy čtvrtka 26. března 2026.
26. 3. 2026

Evropská vysílací unie i novinářské organizace vyjádřily podporu českým veřejnoprávním médiím

Změny ve financování veřejnoprávních médií v Česku mohou podle mezinárodních mediálních a novinářských organizací ohrozit jejich stabilitu i nezávislost. Signatáři společného prohlášení v čele s Evropskou vysílací unií (EBU) zároveň upozorňují, že zásadní zásahy mají být předmětem široké odborné diskuse a musí odpovídat evropským standardům.
26. 3. 2026
Načítání...