V červnu zaujme místo generálního ředitele České tiskové kanceláře. V Četce, jak se zpravodajské agentuře přezdívá, ale Jaroslav Kábele pracoval už jako stážista na konci 80. let. „Jít po faktech, ověřit je a pustit ven, to se od té doby nezměnilo,“ říká v podcastu Background ČT24. I když dnes už některé texty píše stroj, role lidských novinářů podle nastávajícího ředitele ohrožena není. „Text vždy přečte ještě člověk-editor, stejně jako kdyby ho napsal Franta nebo Pepík.“
Česká tisková kancelář má více než stoletou tradici. Jejím hlavním produktem je zpravodajský servis, který za poplatek poskytuje většině českých médií. Mimo to nabízí firmám tiskové služby nebo pořádá vzdělávací kurzy. V čele této veřejnoprávní instituce stane nový ředitel po 12 letech.
Volba proběhla už v březnu, Kábele ale zatím radost z vítězství nepociťuje. „Řeším hlavně konsekvence, co všechno se musí zařídit a obstarat,“ vysvětluje. „Rád používám fotbalové příměry. Tým, kterému budu dělat kapitána, je dobrý, takže doufám, že radost ještě za pár dní přijde,“ dodává s úsměvem.
Klíčové budou pro agenturu podle Kábeleho finance. Ty ČTK bude získávat i díky vznikajícímu tiskovému centru přímo v prostorách agentury. „Klienti za námi v minulosti chodili a říkali nám, že by rádi uspořádali tiskovou konferenci, ale nemají kde,“ popisuje Kábele s tím, že těmto klientů pak sami pomáhali s hledáním vhodného místa. „S prominutím jsme nosili jinam kšeft, který mohl zůstat ČTK.“
To se ale se vznikem presscentra změní. „Prostorů pro různé eventy je sice spousta, ale my chceme vyhrávat komplexností. Můžeme vysílat přímý přenos, nabídnout záznam nebo sestřih události na sociální sítě,“ vypočítává Kábele některé ze služeb, které by vedle samotných prostor ČTK klientům poskytovala. Další peníze do rozpočtu agentury by pak podle Kábeleho mohli přinést noví nájemníci. „Z budovy ČTK už teď vysílá Praha TV a teď jednáme o nastěhování s jednou firmou.“
Kvalitní novinařina v ohrožení
V ČTK Jaroslav Kábele od roku 2017 zastává funkci ředitele pro strategii a rozvoj. Posledních 5,5 roku vedl takzvané centrum speciálních služeb, které mimo jiné pomáhá klientům dopravit tiskovou zprávu, video nebo konkrétní sdělení do mediálního světa.
„Já bych rád a měl jsem takový sen, že centrum speciálních služeb vydělá na to, abychom mohli otevřít další zahraniční pobočku, třeba v Londýně,“ říká Kábele. Londýn by se tím zařadil ke třem zpravodajským zahraničním postům, které ČTK drží. „V současné době je to trojice BBB: Bratislava, Berlín, Brusel.“ Roční provoz zahraniční pobočky podle nově zvoleného ředitele vyjde asi na pět milionů korun. „To se setsakra rozmýšlíte, jestli na to máte,“ uvádí Kábele. Zůstává tak zatím jenom u myšlenky.
Nedostatek financí podle Kábeleho ale nebrzdí jen expanzi do zahraničí nebo rozvoj regionálního zpravodajství v ČTK. „Vždycky se říkalo, že není tak špatně, aby nemohlo být ještě hůř, ale myslím si, že skutečně kvalitní žurnalistika je pod tlakem a musí bojovat o to, aby přesvědčila, že má právo na existenci,“ varuje.
On-line na prvním místě
Z ČTK v 90. letech odešel Kábele do Mladé fronty DNES, kde pracoval jako editor, a následně stanul u vzniku webu iDNES.cz. „Zprvu byl projekt založený na tom, že se jenom překlápěla tištěná verze novin do té elektronické,“ vzpomíná. „Nicméně já jsem byl z Četky naučený, že když se něco stane, musí být zpráva do pár minut venku. Proto jsem viděl internet jako příležitost, kde se dá tímhle způsobem pracovat.“ Společně s dalšími zakladateli on-line zpravodajského portálu tak vymysleli formát on-line reportáže.
Původní redakce byla maličká. Zprvu čítala dva stálé redaktory a k nim studenty, kteří pokrývali noční služby. Nové zprávy se na webu objevovaly v hodinových intervalech podobně jako v rádiu.
Mezi webem a tištěnými novinami panovala také jistá konkurence. „Fungovaly nějaké kompromisy. Například, že na on-linu se důležitá zpráva neobjeví dřív než těsně před uzávěrkou novin, aby nám zprávu nikdo nevzal,“ vrací se k začátku iDNES.cz Kábele. „Vývoj šel ale obrovsky rychle, takže za nějakou dobu vyhrálo ‚on-line first'.“
R.U.R. píše zprávy o ceně nafty
V podcastu se Kábele zastavuje také u tématu umělé inteligence a jejího přínosu pro novinařinu. „Myslím, že už do novinařiny promluvila, protože některé texty ČTK jsou skutečně tvořeny automatem, ale spíš než umělou inteligencí bych to nazval generátorem textu,“ doplňuje.
Rok 2017 znamenal pro Kábeleho návrat do ČTK a pro agenturu první využití tohoto nástroje, kterému přezdívají R.U.R., konkrétně během voleb. „Na data českého statistického úřadu je napojený software, který byl předtím nakrmen frázemi. Takže když algoritmus potom dostal impuls, že v nějakém obvodu žlutá strana dostala 21 procent a červená 15 procent, a tedy vyhrála žlutá, nástroj o tom zformoval text,“ objasňuje Kábele, jak automat na zprávy funguje, a dodává, že text stejně jako po jakémkoliv jiném redaktorovi přečetl editor. Kromě voleb dnes nachází R.U.R. využití třeba při psaní pravidelných zpráv o ceně nafty.
Jednou by mohl automat psát podle Kábeleho zprávy třeba o dopravních nehodách nebo počasí, jsou ale místa, kde novináře nenahradí. „R.U.R. za nás nepůjde na tiskovku, nepovede za nás rozhovor, takže my ji musíme umět využít. Umělá inteligence je dobrý sluha, ale zlý pán,“ uzavírá.
Celý rozhovor si poslechněte v podcastu Background ČT24 na Spotify, Soundcloud, Podcasty Google, Apple a YouTube.
