„Dnes je každý epidemiolog-amatér, vyjadřují se různí šarlatáni,“ říká novinářka Ludmila Hamplová

Spolu s koronavirem se šíří také různé hoaxy, mýty a nepravdy o tom, jak se dá onemocnění předcházet. „Tyto dezinformace mohou vést k tomu, že nás odvedou od toho podstatného a od toho, jak může každý ovlivnit šíření infekce,“ říká o nich v novém podcastu Ludmila Hamplová, novinářka ze Zdravotnického deníku a projektu Manipulátoři.cz.

„První velmi nebezpečná dezinformace je představa, že vlastně o nic nejde, že to je naprosto zbytečná panika a že se můžeme chovat tak, jak jsme zvyklí,“ popisuje Hamplová. „A to je to, co v konečném důsledku může být nebezpečné pro naše rodiče a prarodiče,“ dodává.

Problémem je podle ní to, že lidé na sociálních sítích sdílí různé nepravdivé informace o onemocnění – například tu, že proti koronaviru pomáhá pít teplou vodu nebo alkohol. „Dnes je každý epidemiolog-amatér. Každý má jistou potřebu říct svůj názor, nabídnout nějaký zaručený recept,“ vysvětluje jejich motivaci Hamplová.

Šíření koronaviru je první on-line epidemií

Současně k tématu i v médiích mluví lidé, kteří na něj nejsou odborníky. „Vyjadřují se nejrůznější šarlatáni,“ podotýká Hamplová. „Když jako novinář nebo novinářka hledám experta, který se mi má k tématu vyjádřit, tak je lepší sahat po někom, kdo se věnuje problematice infekčních chorob, kdo se věnuje problematice veřejného zdraví, epidemiologii. Nebudu se ptát někoho, kdo mi momentálně zvedne telefon,“ popisuje.

Podle Hamplové je aktuální šíření koronaviru první epidemií, kterou sledujeme on-line. „Ta situace se změnila radikálně,“ říká novinářka. Důvodem jsou sociální sítě. „Díky tomu, že máme chytré mobilní telefony, můžeme být on-line nepřetržitě. Můžeme on-line reportovat a každý z nás se stává do jisté míry novinářem,“ přibližuje Hamplová.

Dalším rozdílem oproti epidemiím, které se po světě šířily před lety, je to, že úplně nezasahovaly Evropu. „Vnímali jsme je jako něco, co se děje daleko od nás,“ míní.

Epidemie v přímém přenosu na sociálních sítích má ale podle ní výrazné nevýhody. „Máme těch informací obrovské množství a máme problém se v nich vyznat, ztrácíme se v nich,“ vysvětluje v podcastu pořadu Newsroom ČT24.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Média

VideoO roli veřejnoprávních médií a jejich financování diskutovali hosté 90' ČT24

O veřejnoprávních médiích, jejich roli ve společnosti a také případných škrtech či jejich financování diskutovali v pořadu Devadesátka ČT24 generální ředitelé ČT a Českého rozhlasu Hynek Chudárek a René Zavoral, komentátor týdeníku Echo24 Daniel Kaiser, aktivista, bývalý politik a občanský aktivista Michael Kocáb, biochemik a ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR Jan Konvalinka, prezident Asociace ředitelů základních škol ČR a ředitel ZŠ Pečky Luboš Zajíc, prezident Mezinárodní florbalové federace a prezident Olympiády dětí a mládeže Filip Šuman, člen představenstva Asociace producentů v audiovizi a producent Filip Bobiňski a filmový režisér a producent Václav Marhoul. Debatu moderovala Nikola Reindlová.
27. 3. 2026

PŘEHLEDNĚ: Jak se financují veřejnoprávní média v Evropské unii

Členské země Evropské unie financují svá veřejnoprávní média nejčastěji pomocí televizních a rozhlasových poplatků nebo skrze státní rozpočet. Zároveň existují i různé kombinace těchto forem platby, stejně jako speciální daň, která poskytuje prostředky veřejnoprávním médiím. Novinář serveru iROZHLAS Vojtěch Dvořáček připravil přehled všech systémů v členských zemích Evropské unie i v další zemích na kontinentu a ve světě.
26. 3. 2026

SOUHRN: Zásadní události čtvrtka 26. března

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy čtvrtka 26. března 2026.
26. 3. 2026

Evropská vysílací unie i novinářské organizace vyjádřily podporu českým veřejnoprávním médiím

Změny ve financování veřejnoprávních médií v Česku mohou podle mezinárodních mediálních a novinářských organizací ohrozit jejich stabilitu i nezávislost. Signatáři společného prohlášení v čele s Evropskou vysílací unií (EBU) zároveň upozorňují, že zásadní zásahy mají být předmětem široké odborné diskuse a musí odpovídat evropským standardům.
26. 3. 2026
Načítání...