Chtěla jsem být soudkyní. Myslím si, že rozhovory si to kompenzuju, říká Světlana Witowská

Vystudovala práva, v posledním ročníku se ale dala na novinařinu, u které nakonec zůstala. Světlanu Witowskou proslavily hlavně rozhovory včetně prezidentské debaty před čtyřmi roky. „Jsem zvědavá a zvídavá, takže se ráda ptám. Malinko si myslím, že jsem si v tom kompenzovala touhu být soudkyní nebo vyšetřovatelkou,“ přiznává dlouholetá moderátorka České televize, která bude od února moderovat rozhovory na Aktuálně.cz. I o tom mluví v podcastu Background ČT24.

Witowská vstoupila do světa médií v roce 1994, kdy studovala v posledním ročníku na pražských právech. V Mladé frontě DNES tehdy hledali redaktora, který by chodil k soudům. „Ve škole jsme měli strašně málo učení, tak jsem si říkala, že se nebudu jen tak flákat a najdu si nějakou brigádu,“ popisuje s tím, že práce soudní redaktorky změnila její původní sen dělat soudkyni.

„Když jsem viděla, co všechno musí obsáhnout, kolik toho musí přečíst a zanalyzovat a pak musí vynést verdikt, za který nese osobní odpovědnost, tak jsem se toho trošku zalekla,“ vysvětluje Witowská, které se navíc zalíbil svobodný svět novinařiny, v níž nakonec zůstala.

O soudních případech psala krátce ještě v ČTK, v roce 1996 už začala pracovat v České televizi. Na Kavčích horách ji přijímal tehdejší vedoucí domácího zpravodajství Otakar Černý, kterého Witowská popisuje jako náročného šéfa. „Poslal mě natočit zdravici pro Václava Havla, který tehdy slavil narozeniny,“ popisuje svoji první reportáž, v níž se různých osobností ptala, co by bývalému prezidentovi k narozeninám nepřály.

Hranice mezi novinářem a politikem

Z reportáží, které natáčela, ji nejvíc bavily ty ze soudů nebo o kriminálních případech. Musela se při nich naučit zkracovat a nepoužívat právní termíny. „Pak jsem si uvědomila, že se mi to bohužel přeneslo i do života. Byla jsem schopná vnímat jen 90 vteřin,“ směje se Witowská, která si kromě moderování vyzkoušela i vedení domácí redakce.

„Vydrželo mi to půl roku a bylo to nejhorší období, které jsem tady zažila. Nechci řídit lidi a chodit každý den za redakcí. Připadala jsem si jako hrozný prudič,“ vzpomíná. Raději tak zůstala u natáčení, při němž se dostala také do Poslanecké sněmovny. „Pro mě to byla vzácná změna, ale nikdy jsem nechtěla být stálou zpravodajkou ve sněmovně. Měla jsem pocit, i z toho, co vidím u kolegů, že se tam ztrácí hranice mezi novinářem a politikem. Vztahy jsou někdy tak blízké a někdy už přátelské,“ říká.

V roce 2005 si během mateřské dovolené Jolany Voldánové krátce vyzkoušela moderování Událostí, po jejím návratu dělala rozhovory v Událostech, komentářích. „Tam jsem ale zjistila, že nechci chodit domů o půlnoci,“ popisuje s odkazem na svého prvního syna. Proto se rozhodla odejít na Primu, kde začala pracovat v roce 2006.

„Byla to velká pohoda, přišla jsem do práce ve tři a po sedmé jsem měla hotovo. Nikdo po mně nic nechtěl, ani abych moc přemýšlela. Bylo to velmi příjemné období, které mě ale novinářsky nikam neposunulo,“ shrnuje Witowská, která na Primě četla i zprávy o festivalu s česnekem nebo výskytu chemtrails. „Tam bylo víc takových zpráv, které jsou dnes na první pohled jasné dezinformace,“ odpovídá s tím, že důvěřovala ostatním kolegům.

Za prezidentskou debatu ji chválili oba kandidáti

Po čtyřech letech se vrátila do České televize, kde nejprve moderovala ranní Studio 6, později rozhovorový pořad Interview ČT24. „Baví mě se bavit s lidmi, jsem člověk, který rád poslouchá. Jsem zvědavá a zvídavá, takže se ráda ptám,“ vysvětluje svůj oblíbený televizní formát. „A malinko si myslím, že jsem si v tom kompenzovala touhu být soudkyní nebo vyšetřovatelkou,“ říká a dodává, že až poslední tři roky se jí podařilo přestat vnímat okolní prostředí a kamery.

Právě rozhovorem v Interview ČT24 se Witowská s Českou televizí na konci října rozloučila, mezitím ale znovu moderovala Události i Události, komentáře. A především v roce 2018 prezidentskou debatu mezi Milošem Zemanem a Jiřím Drahošem, za kterou ji ocenili oba kandidáti i veřejnost. „Můj vnitřní úkol byl nepokazit to televizi,“ vzpomíná zpětně s tím, že měla před debatou trému. „Je to potřeba, protože pak je člověk více soustředěný a koncentrovaný.“

Rozhovory bude moderátorka natáčet i na webu Aktuálně.cz, a to společně s další bývalou novinářkou České televize Lindou Bartošovou. „Každý den bychom měli vyprodukovat jeden dobrý rozhovor na jakékoliv téma, které si sami vybereme,“ popisuje. „Budeme se snažit o to, aby rozhovory byly jiné, než je Interview, protože veřejnoprávní televize má plnit nějakou funkci ze zákona a někteří hosté tu musí být.“

Aktivní bude dál i na Twitteru, kde ji sleduje přes 60 tisíc uživatelů. „Přihlásila jsem se tam loni v listopadu, v covidové době,“ vypráví s tím, že chtěla apelovat na lidi, aby se chovali ohleduplně vůči ostatním. Se sociální sítí se původně rozloučila letos v únoru, po začátku ruské války na Ukrajině se na ni ale znovu připojila. „Snažím se tomu věnovat, když sedím na kole ve fitku. Teď už se třeba jen půl hodiny dívám na oblíbený seriál a půl hodiny odpovídám na Twitteru,“ směje se Witowská.

Celý rozhovor si poslechněte v podcastu Background ČT24 na YouTube, Spotify, Soundclound, Podcasty Google a Apple Podcasts.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Média

VideoO roli veřejnoprávních médií a jejich financování diskutovali hosté 90' ČT24

O veřejnoprávních médiích, jejich roli ve společnosti a také případných škrtech či jejich financování diskutovali v pořadu Devadesátka ČT24 generální ředitelé ČT a Českého rozhlasu Hynek Chudárek a René Zavoral, komentátor týdeníku Echo24 Daniel Kaiser, aktivista, bývalý politik a občanský aktivista Michael Kocáb, biochemik a ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR Jan Konvalinka, prezident Asociace ředitelů základních škol ČR a ředitel ZŠ Pečky Luboš Zajíc, prezident Mezinárodní florbalové federace a prezident Olympiády dětí a mládeže Filip Šuman, člen představenstva Asociace producentů v audiovizi a producent Filip Bobiňski a filmový režisér a producent Václav Marhoul. Debatu moderovala Nikola Reindlová.
27. 3. 2026

PŘEHLEDNĚ: Jak se financují veřejnoprávní média v Evropské unii

Členské země Evropské unie financují svá veřejnoprávní média nejčastěji pomocí televizních a rozhlasových poplatků nebo skrze státní rozpočet. Zároveň existují i různé kombinace těchto forem platby, stejně jako speciální daň, která poskytuje prostředky veřejnoprávním médiím. Novinář serveru iROZHLAS Vojtěch Dvořáček připravil přehled všech systémů v členských zemích Evropské unie i v další zemích na kontinentu a ve světě.
26. 3. 2026

SOUHRN: Zásadní události čtvrtka 26. března

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy čtvrtka 26. března 2026.
26. 3. 2026

Evropská vysílací unie i novinářské organizace vyjádřily podporu českým veřejnoprávním médiím

Změny ve financování veřejnoprávních médií v Česku mohou podle mezinárodních mediálních a novinářských organizací ohrozit jejich stabilitu i nezávislost. Signatáři společného prohlášení v čele s Evropskou vysílací unií (EBU) zároveň upozorňují, že zásadní zásahy mají být předmětem široké odborné diskuse a musí odpovídat evropským standardům.
26. 3. 2026
Načítání...