Zrůžovělý ruský tank vyvolal vášně. Po Černém ho natírali i poslanci, ruská ambasáda protestovala

Nahrávám video

Sochař David Černý na sebe poprvé výrazně upozornil 28. dubna 1991, když natřel narůžovo tank, který stál na dnešním náměstí Kinských jako památník sovětských tankistů, kteří osvobodili Prahu. Růžový tank pak opět měnil nátěry a negativně proti němu vystupovalo ruské velvyslanectví či tehdejší premiér a současný prezident Miloš Zeman.

Tank č. 23 měl uctít památku vojáků padlých při osvobození Prahy, po roce 1989 ho ale překryla symbolika sovětské okupace. V dubnu 1991 vzala debaty do svých rukou skupinka studentů Vysoké školy umělecko-průmyslové, v čele se studentem sochařství Davidem Černým. Tank přetřela narůžovo. Černý k tomu tehdy uvedl, že tank je pro něj vystavenou zbraní, kterou chtěl růžovou barvou zlidštit.

Čin před třiceti lety způsobil pozdvižení. Ostrou reakci vyvolal zejména u sovětské vlády, která vydala i oficiální protest, a na Uralu dokonce začala kozácká tanková brigáda z města Orenburg organizovat peněžní sbírku na přebarvení tanku zpět nazeleno.

obrázek
Zdroj: ČT24


Sám Černý byl stíhán pro výtržnictví a obrněnec tři dny po svém zrůžovění skutečně získal zpátky zelenou barvu. To se však nelíbilo některým poslancům Občanského fóra tehdejšího Federálního shromáždění, kteří v květnu 1991 využili své poslanecké imunity a stroj opět přetřeli narůžovo. Jednání poslanců odsoudil i tehdejší prezident Václav Havel, Černý jim však tehdy poděkoval.

Černého obvinění nakonec skončilo jen u přestupkového řízení, které se neslo v odlehčeném duchu. Od starosty Prahy 5 dokonce dostal recesní plaketu. Samotný tank, jemuž byl odňat status národní kulturní památky, skončil v lešanském vojenském muzeu.

obrázek
Zdroj: ČT24

Černý mluvil o vazalství, Zeman o aroganci bez výtvarné hodnoty

Umělec se k tanku vrátil o deset let později, když chtěl na náměstí umístit jeho torzo. K záměru výtvarníka se kladně vyjádřila rada páté městské části, vyvolalo to však negativní reakce ruského velvyslanectví, které záměr označilo za „rouhání nad pamětí padlých vojáků“. „Je neuvěřitelné, že po deseti letech od konce komunismu zavolá někdo z ruské ambasády a radnice se začne řídit jejich příkazy. To nás čeká doživotní vazalství?“ reagoval tehdy Černý.

Jako o záměru, který „postrádá výtvarné hodnoty a bude nevkusně narušovat prostor náměstí Kinských“, o akci mluvil i tehdejší premiér a současný prezident Miloš Zeman. Zmínil také „opakovaný vtip, který přestává být vtipem“ a který je jen „arogantním nepromyšleným projevem mentality generace sprejerů“. Radní Prahy 5 pak svůj dřívější souhlas zrušili, podle svých slov však nikoliv kvůli tlaku z vlády.

„Když se premiér této země vydá do boje proti neexistujícímu růžovému tanku s takovou vervou, že si poláme končetiny, neměl by to snad s kritikou výtvarného umění tolik přehánět,“ reagoval v roce 2001 Černý. „Před deseti lety jsme museli tank natřít, dnes stačí 'růžový tank' vyslovit, v budoucnu asi postačí jen na něj pomyslet a už to vyvolá nesmyslné reakce,“ prohlásil tehdy.

Výtvarník se však myšlenky nevzdal a 21. srpna 2008, v den 40. výročí sovětské okupace, na Smíchově torzo umístil. Šlo o zadní část tanku, celé dílo tak vypadalo, jako by se tank zahrabával do země. Ve veřejném prostoru se objevil třeba i v roce 2011 během Týdne svobody, kdy byl na jeho věž umístěn velký růžový prostředníček. Nyní se znovu nachází v muzeu v Lešanech na Benešovsku.

Tank ve skutečnosti do Prahy nevjel, šlo o reprezentativnější model

Tank č. 23 věnovala Praze vláda Sovětského svazu jako symbol osvobození a slavnostně byl odhalen 29. července 1945 za účasti sovětského maršála Koněva. Podle oficiální legendy byl prvním tankem, který vjel na území Prahy, skutečnost ale byla jiná – původní tank byl bojem natolik poškozený, že místo něj vybrali Sověti zachovalejší a reprezentativnější stroj jiného typu, který měl více odpovídat představám o velikosti a síle Rudé armády.

obrázek
Zdroj: ČT24


V 50. letech byl tank prohlášen národní kulturní památkou. Pražanům připomínal „Velkého bratra“ z Východu, objevoval se ve filmech, na plakátech, v básních, dokonce i ve školních čítankách. Shlížel z pět metrů vysokého žulového podstavce a na boku měl velkou rudou hvězdu a číslo 23. Zároveň měl také odvést pozornost od toho, že Smíchov během Pražského povstání osvobozovala armáda generála Vlasova, kterého Rusové dodnes považují za válečného zločince.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...