Zemřel Jiří Srnec, svět okouzlil černým divadlem

Ve věku 90 let zemřel v neděli Jiří Srnec. Tento herec, režisér, autor, skladatel, výtvarník i divadelní manažer je spojen především s černým divadlem. Československé diváky, ale i publikum ve světě okouzlil tímto neotřelým principem v šedesátých letech.

Černé divadlo využívá toho, že na zatemněném jevišti nejsou vidět černě odění herci, ale jejich rekvizity ano. S nápadem založit takovou scénu přišel Srnec ještě při studiu na vysoké škole. Do prvního představení, kde neviditelní herci „čarují“ s létajícími předměty a se světlem, se se spolužáky pustil v roce 1959. Soubor získal pozvání na mládežnický festival do Vídně a následně i do Kyjeva a Moskvy. V té době také vznikla známá etuda Pradlenka, která je dnes nejstarší scénkou v repertoáru divadla.

Za oficiální datum vzniku Černého divadla Jiřího Srnce je ale považován rok 1961, kdy Srnec získal povolení k založení od ministerstva kultury. Přelomovou roli sehrál rok 1962, kdy tehdy ještě poloamatérský soubor dostal pozvání na prestižní festival do skotského Edinburghu. Sedm nadšenců sklidilo velký úspěch a o jejich dalším profesionálním zaměření bylo rozhodnuto.

„Ve vší skromnosti: to, co bylo v tisku potom – úžasné, báječné. Dokonce psali o rudé záři nad Edinburghem, což nás pobavilo, protože nikdo z nás nebyl straník. Ale odjížděli jsme a měli jsme smlouvu na Austrálii i Spojené státy,“ vyprávěl Srnec.

Nahrávám video

„Malé divadlo velkých zázraků“ se stalo jedním z nejznámějších zástupců tuzemské scény. Srnec se se svým souborem zúčastnil mnoha desítek mezinárodních festivalů a realizoval přes 300 zahraničních turné v Evropě, Severní a Jižní Americe, Asii, Africe i Austrálii. Představení Černého divadla vidělo dosud více než pět milionů diváků v 68 zemích světa. Že divadlo mohlo vycestovat i v časech normalizace, považoval Jiří Srnec tak trochu za záhadu.

Do vizuálně působivé show přetvořil příběh o Alence v říši zázraků, pražské legendy nebo Petra Pana. Téma pro novou hru není těžké vymyslet, poznamenal v roce 2010 v rozhovoru po pořad Na plovárně.

Jak říkal Miles Davis o muzice. ‚Je to těžké, když těch tónů je jenom dvanáct?' se ho někdo zeptal. A on se podíval nahoru a řekl: ‚Tam je muziky.' Pokud se budou lidi rodit a pokud budou mít tvořivou fantazii – a že ji mají –, tak bude stále o čem hrát divadlo, o čem psát muziku.
Jiří Srnec

V současnosti jádro divadla tvoří zájezdový soubor, který vystupuje v zahraničí. Doplňuje ho pražský soubor, který při pravidelných reprízách vychovává mladé nadějné umělce k budoucí černodivadelní praxi.

Spolupráce s dalšími soubory

Srnec spolupracoval i s dalšími domácími a zahraničními soubory, mimo jiné s divadlem Semafor, Laternou magikou, Divadlem Spejbla a Hurvínka či Státní operou v Mnichově. Na počátku devadesátých let založil a vedl soubor Imaginativ Praha. Komponoval také hudbu k několika filmům.

S principem černého kabinetu pracoval už v posledním ročníku DAMU, kde studoval na loutkářské fakultě. Potvrdil tím svůj široký umělecký talent – předtím totiž vystudoval grafickou střední školu a na konzervatoři se věnoval klavíru. V té době už psal vlastní hudbu. 

Za formativní považoval Srnec už své dětství. „Tatínek se věnoval černému řemeslu, ale chtěl z nás mít něco víc, než byl sám. Staral se o to, aby z nás opravdu něco bylo. Nejen abychom něco uměli, ale podporoval sám svou vnitřní tvořivostí i tvořivost naší,“ vzpomínal.

Další vliv mělo přestěhování z rodného Žalova do pražských Holešovic. „Bydlel tam Ota Janeček, Richard Fremund, mnoho vynikajících, krásných lidí, výtvarníci, muzikanti. Richard Fremund sbíral loutková divadla. Mimo jiné první plakát (černého divadla) dělal Libor Fára, který také sbíral nejen loutková, ale i ta papírová divadla,“ zmiňoval některé z osobností, s nimiž se v holešovických ulicích potkával. 

V roce 2011 převzal od prezidenta Václava Klause medaili Za zásluhy v oblasti kultury a v březnu 2018 mu byla udělena Cena Thálie 2017 za mimořádný umělecký přínos českému divadelnímu umění.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

V chrámu Sagrada Família je práce jako na kostele. Ale už s nejvyšší věží světa

Papež Lev XIV. požehná 10. června nejvyšší kostelní věži světa. Vzpíná se teprve od letošního roku nad chrámem Sagrada Família v Barceloně, který na své dokončení čeká už od konce devatenáctého století. Tehdy své vize do návrhu promítl katalánský architekt Antoni Gaudí. Bazilika se stala jeho tvůrčí posedlostí a byl zde i pohřben poté, co přesně před sto lety zemřel.
08:00Aktualizovánopřed 50 mminutami

Dua Lipa či Bezos slavili svatbu v Itálii. Nejsme zábavní park, zní od místních

Zpěvačka Dua Lipa a herec Callum Turner se vzali. Oslavu sňatku uspořádali slavní britští novomanželé v Palermu – což pro místní znamenalo omezení. Mluví se tak o privatizaci veřejných historických míst elitou. Romantická místa v Itálii si k začátku společného života dříve vybrali také třeba herec George Clooney nebo miliardář a majitel Amazonu Jeff Bezos.
před 1 hhodinou

Chaty navrhovali i známí architekti, lidé je pak napodobovali

Když lidé v minulém století získali více volného času, začali ho trávit mimo jiné na chatách. Tomuto fenoménu ve světě architektury se věnuje aktuální výstava v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze. Záliba v chataření v tuzemsku přetrvává i dnes – i když se dá očekávat, že chatařů bude spíše ubývat.
před 2 hhodinami

VideoKniha přibližuje, jak se žilo služkám

Vstávaly první a poslední chodily spát. Služebné pracovaly téměř v každé měšťanské rodině. Polská novinářka a spisovatelka Joanna Kuciel-Frydryszaková pátrala po jejich pozapomenutých dějinách. Její kniha Služky pro všechno vyšla i česky v překladu Michaely Alexy. „Nebyla to komfortní situace – a to pro nikoho z té rodiny. Služky stály u stolu a znaly všechna tajemství rodiny,“ říká autorka. V případě neposlušnosti je zákon dovoloval trestat výpraskem. Jejich situace se začala zlepšovat až po první světové válce.
před 18 hhodinami

Havlová jmenovala členem dozorčí rady knihovny Tomáše Šídla

Dozorčí i správní rada Knihovny Václava Havla je usnášeníschopná. Dagmar Havlová jmenovala před svým odstoupením od dohody o spolupráci na projektu knihovny do dozorčí rady knihovny Tomáše Šídla, někdejšího výkonného ředitele knihovny. Vyplývá to z informací ve sbírce listin a vyjádření člena správní rady knihovny Davida Duška pro agenturu ČTK. Stále ale nejsou vyřešena práva k pokračování knihovny, dodal.
před 23 hhodinami

Ceny ve Varech letos převezmou Gyllenhaalová a Eisenberg

Karlovarský filmový festival oznámil v pondělí dva zahraniční hosty, které ocení na nacházejícím šedesátém ročníku. Ze Spojených států dorazí Jesse Eisenberg a Maggie Gyllenhaalová.
8. 6. 2026Aktualizováno8. 6. 2026

Zoufalí Kubánci dělají zoufalé věci, popisuje fotograf Šibík

Fotograf Jan Šibík už desítky let přináší svědectví z míst, odkud jiní utíkají. Opakovaně se vrací mimo jiné na Kubu. V karibské zemi, která se potýká s hospodářskou krizí, při své poslední návštěvě vnímal velkou apatii a zoufalství, popsal v Interview ČT24 vedeném Terezou Willoughby.
8. 6. 2026

Nejen Řekové se ptají: Není Nolanova Odyssea málo řecká?

„Let’s Go!“ volá Matt Damon coby Odysseus v jedné ze scén. Zatím jen v traileru, do kin se film Christophera Nolana podle Homérova eposu dostane až v červenci. Nicméně zmíněná věta je součástí kritických hlasů vůči Nolanovu přístupu ke starořecké klasice. Mnohé totiž udivuje, že v této adaptaci příběhu ithackého krále chybí řečtí herci i respekt k Homérově předloze.
8. 6. 2026
Načítání...