Vagnerová zkouší být pod parou v remaku oscarového filmu

Nahrávám video

Do tuzemských kin vstupuje film z česko-slovenské koprodukce Pod parou. Snímek je remakem dánského oscarového filmu Chlast z roku 2020. Výraznou změnou je, že mužský kolektiv nahradil ženský. Historie kinematografie zná řadu případů, kdy se úspěšný filmový příběh adaptuje v dalších zemích.

Chlast se stal nejlepším mezinárodním filmem roku 2020. Je dílem zkušeného dánského filmaře Thomase Vinterberga. V českém remaku učitele v podání dánské filmové hvězdy Madse Mikkelsena vystřídala učitelka Martina, kterou hraje Hana Vagnerová. A z Kodaně se stal Mikulov. Stejný ale zůstává základní experiment – ověřit vědeckou teorii, že lidský organismus nejlépe funguje při udržení hladiny alkoholu v krvi ve výši půl promile.

Nahrávám video

Pravidelná konzumace alkoholu ale nezůstane bez následku a ne všichni v okolí Martiny a jejích tří kamarádek, které se také udržují pod parou, má pro pokus pochopení. K Haně Vagnerové se v hereckém obsazení „pokusných alkoholiček“ přidaly Judit Pecháček, Zuzana Bydžovská a Alžbeta Zea Ferencová.

„Když se mi naskytla příležitost získat práva na remake filmu Chlast, hned jsem věděl, že je důležité, aby ve filmu místo mužů hrály ženy,“ uvedl režisér snímku Rudolf Biermann. Scénáře se ujal Roman Olekšák. Pod parou vzniklo v koprodukci České televize a je zatím jediným remakem dánského Chlastu.

Chlast v režii Chrise Rocka

Loni se nicméně objevila informace, že by měl vzniknout remake Chlastu v produkci společnosti Leonarda DiCapria a v režii Chrise Rocka. Americký komik by se tak do režisérské stoličky posadil po více než deseti letech. Existovat v té době už měla i první verze scénáře, informoval web Deadline.

Chlast
Zdroj: Film Europe

Thomas Vinterberg označil volbu filmaře za „zajímavou“ a s americkou adaptací spojuje „velká očekávání“. S nadsázkou mu ve vyjádření pro dánské noviny Ekstra Bladet vzkázal, že „pokud udělá nějakou blbost, dostane další facku“ – v návaznosti na incident z předávání Oscarů v roce 2022, kdy komika, který ceremoniál moderoval, praštil Will Smith poté, co Rock vtipkoval o jeho ženě.

Produkční společnost Leonarda DiCapria koupila práva na film hned po ocenění Vinterbergova snímku Oscarem. Spekulace, že by se snad hlavní role měl ujmout sám DiCaprio, potvrzeny nebyly, a ani žádné aktuální informace o pokračování projektu známy nejsou.

Naprostí cizinci z více než dvaceti zemí

Podle Guinnessovy knihy rekordů se z nejvyššího počtu zahraničních remaků může těšit italská komedie Perfetti sconosciuti (Naprostí cizinci). Natočil ji oceňovaný filmař a spoluautor scénáře Paolo Genovese v roce 2016 a od té doby se dočkala více než dvaceti jinojazyčných předělávek. Skupina přátel, kteří se rozhodnou při společné večeři sdílet všechny příchozí zprávy a hovory ze svých mobilů, se už sešla v kinech v Rusku, Jižní Koreji, Číně, Izraeli, Ázerbájdžánu a v řadě zemí střední a západní Evropy.

Česko-slovenský remake režisérky Zuzany Mariankové a scenáristy Petra Jarchovského měl premiéru před třemi lety pod titulem Známí neznámí. Ve slovenských filmových cenách Slnko v sieti zvítězil v diváckém hlasování. Z českých herců v obsazení figurují Klára Issová, Martin Hofmann či Tomáš Měcháček.

Z italského filmu Naprostí cizinci
Zdroj: Film Europe

Dosavadní remaky vydělaly zhruba čtyři sta milionů dolarů, uvádí magazín Variety s odkazem na italskou producentku Raffaelu Leoneovou. V Indii dokonce už natočili tento příběh několikrát, pokaždé v jiném jazyce, jimiž obyvatelé nejlidnatější země světa mluví.

A okruh Neznámých cizinců se dále rozšiřuje. Své mobily by měli před všemi odemknout letos na podzim ve Finsku a následně v Brazílii. Zajímavé je, že mezi remaky chybí anglickojazyčný. Pro Hollywood držela práva produkční společnost The Weinstein Company, která ale krachla poté, co neustála obvinění a následné odsouzení jednoho ze svých zakladatelů Harveyho Weinsteina za sexuální obtěžování.

Americko-japonská „družba“

Pokud jde o filmovou inspiraci, dobře podle všeho funguje americko-japonská „družba“. Například Sedm statečných je westernovou obdobou Sedmi samurajů, legendy o hrstce odvážných z feudálního Japonska. A jak snímek Akiry Kurosawy, tak drama Johna Sturgese patří k ceněným filmovým klasikám.

Filmové monstrum jménem Godzilla stvořili Japonci v roce 1954, v době obav z jaderné války, dnes franšízu obřího ještěra rozšiřují i američtí filmaři. A naopak japonští tvůrci si z Hollywoodu vypůjčili King Konga.

Na recenzním serveru Rotten Tomatoes se k nejhorším remakům všech dob řadí Zmeškaný hovor z roku 2008. Dosáhl rovných nula procent. Jde o americko-japonskou předělávku o pět let staršího stejnojmenného japonského hororu.

Strašidelný příběh, v němž skupina mladých lidí obdrží záhadnou zprávu z budoucnosti o vlastní násilné smrti, byl natočen mimo jiné ve stylu jiného japonského hororu Ring, kde hrůzostrašné následky může mít sledování videa. Americký remake tohoto snímku s názvem Kruh patří k nejznámějším titulům hororového žánru.

Svatba v Mexiku a nemluvně z Francie

Filmové „křížení“ bývá ale i pestřejší. Romantická komedie Svatba mého nejlepšího přítele s Julií Robertsovou bavila diváky na konci devadesátých let. Později se příběh o družičce, která chce být radši nevěstou, dočkal mexické a čínské verze.

Naopak původně americkou komedií nejsou Tři muži a nemluvně. Situace, do nichž se dostane trojice kamarádů, když jim nechá kdosi neznámý za dveřmi dítě, jsou adaptací jednoho z nejúspěšnějších francouzských filmů osmdesátých let.

Čtyři vraždy v Jugoslávii

Z české, respektive československé produkce má překvapivý původ třeba komedie Čtyři vraždy stačí, drahoušku, byť nejde přímo o remake jiného filmu. Nesmělý učitel se v tomto příběhu ocitne v ohnisku sváru dvou gangsterských band, které se zuřivě přetahují o šek na milion dolarů.

Čtyři vraždy stačí, drahoušku
Zdroj: ČT

Parodie na komiksové gangsterky kombinuje hraný film s animací a je dílem režiséra Oldřicha Lipského a scenáristy Miloše Macourka. Čtyři vraždy měly premiéru v červenci 1971, námět ale nebyl původní – vycházel volně z humoristického románu Mrtvým vstup zakázán od tehdy jugoslávského spisovatele Nenada Brixiho, přičemž podle knihy už o šest let dříve vznikl v Jugoslávii i film.

Norové si půjčili Popelku

V české kinematografii se ale najde i snímek, po němž sáhli zahraniční filmaři. Jde o pohádku. Tři oříšky pro Popelku s Libuší Šafránkovou se staly nejen oblíbeným příběhem německých Vánoc (koneckonců film vznikl v koprodukci s východním Německem), ale také nemůže o svátcích chybět na norských obrazovkách. Tamním divákům se zapsala ve verzi s takzvaným překrývajícím dabingem, kde všechny postavy namluvil jeden herec.

Právě Norové se rozhodli natočit remake pod názvem Tři přání pro Popelku. Moderní verze chtěla se zpěvačkou Astrid S v hlavní roli zdůraznit odvahu a schopnost titulní hrdinky postavit se sama za sebe. Jakkoliv poměrně smělou je ukoptěná dívka, zkoušená macechou a nevlastními sestrami, už v původním příběhu režírovaném Václavem Vorlíčkem. Toho prý norská produkce oslovila, jestli by nechtěl natočit i remake, což odmítl.

„Je to můj sen, že i naše Popelka se stane takovým klasickým snímkem jako Popelka Vorlíčkova,“ přála si v rozhovoru pro Českou televizi režisérka Cecilie A. Mosliová. Možnost srovnat obě verze dostali i čeští diváci, protože Tři přání pro Popelku se promítala o Vánocích 2021 také v tuzemských kinech.

Zahraniční seriály počesku

Vypůjčené příběhy přesazené do domácího prostředí a s tuzemskými herci nejsou vzácností ani v seriálové tvorbě:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...