Umění je (i) řemeslo, upozornila před sto lety škola Bauhaus

Mohla být jen jednou z mnoha uměleckých škol, nastolila ale světový trend, s nímž jsou spojeni architekti jako Mies van der Rohe nebo malíři Vasilij Kandinskij či Paul Klee. Umělecká škola Bauhaus hlásala propojení umění a řemesla a její motto, že forma následuje funkci, ovlivňuje tvůrce i dnes, sto let po jejím založení.

Podle zakladatele Bauhausu Waltera Gropiuse má být architektura krásná, ale také praktická a dostupná. Zajímal ho dům jako celek – od barvy omítky přes elektrické rozvody až po kliky u dveří. A právě tento celkový pohled se rozhodl na začátku dvacátých let minulého století učit studenty ve škole s názvem Bauhaus. 

Gropius výuku podřizoval myšlence, že umění a techniku nelze oddělit. Na škole tak vyučovali jak umělci, tak řemeslní odborníci. Nezůstalo jen u architektury, škola nabízela i další obory, třeba reklamu, textilní tvorbu, výstavnictví nebo fotografii. Bauhaus se tak brzy stal synonymem pro moderní design.  

Teorii a praxi začali studenti zkoumat v roce 1919 ve Výmaru v budově, kterou Gropius sám v duchu Bauhausu navrhnul. V polovině dvacátých let se škola přestěhovala do Desavy a následně do Berlína. Důvodem byl vždy politický tlak kvůli sociálnímu a levicovému charakteru školy, což se sílící NSDAP příliš nezamlouvalo.

Bauhaus ovlivnil Sutnara i Baťu

Vliv Bauhausu nicméně přesáhl hranice Německa. Ovlivnil i tvůrce v tehdejším Československu. Například designér a grafik Ladislav Sutnar začal podle jeho pravidel nejen tvořit, ale i učit. Na Státní grafické škole vedl kurzy reklamní fotografie, oboru, který se na univerzitách studuje dodnes. Výukou Bauhausu se inspirovalo také učiliště pro průmyslové výtvarníky, které v roce 1939 vzniklo díky firmě Baťa ve Zlíně.

V té době byl už ale Bauhaus v Německu minulostí. Nacisté školu po nástupu k moci zavřeli, považovali ji za destrukci architektury a obviňovali ji z „bolševické rozvratné činnosti“. Některé budovy proto chtěli přestavět, architektonické a další umělecké stopy Bauhausu se jim ale zamést nepodařilo. Svědčí o tom nejen budovy, které v Berlíně i jinde obdivují tisíce turistů ročně, ale i oslavy sta let Bauhausu.

Nahrávám video

Uměleckou školu přiblíží během roku na sedm set výstav, přednášek a dalších akcí, nová muzea Bauhausu se otevírají ve Výmaru a Desavě, další chtějí za několik let zpřístupnit v Berlíně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...